neděle 22. listopadu 2015

Klasifikace dětské obezity

Fenomén dětské obezity hýbe v posledních letech nejen odbornou, ale nyní už i laickou veřejností. Je to samozřejmé, protože narůstající počet obézních dětí představuje vážnou hrozbu pro blízkou budoucnost z pohledu zdravotního stavu populace. S tím přímo souvisí očekávaný významný nárůst výdajů veřejného zdravotnictví, které budou potřebné ke zvládání komplikací obezity.

Pro pediatry znamená dětská obezita velkou cílovou skupinu, které musí věnovat patřičnou pozornost. S tím souvisí diskutovaná otázka, zda máme na dětskou obezitu hledět jako na jednu homogenní skupinu, nebo potřebujme nějakou klasifikaci, která bude definovat její závažnost. A v tom případě jakou klasifikaci použijeme.

Můj názor je jednoznačné ANO pro podrobnější třídění na stupně dle závažnosti. Pokusím se shrnout své hlavní důvody.

  1. Trvale přibývá odborných článků poukazujících na fakt, že závažná obezita (definována různě) je jednoznačně spojená s vyššími riziky hypertenze a metabolických poruch. O přetížení pohybového aparátu nemluvě. Je tedy logické definovat, co je "závažná" a věnovat této skupině náležitě větší pozornost.
  2. I dospělá obezitologie již dlouho třídí závažnost obezity na 3 stupně (hranice BMI 30, 35 a 40) a podle tohoto principu určuje i indikace k léčbě (např. bariatrii). V pediatrii přispěl ke zpoždění nepochybně fakt větší složitosti výpočtu hranic v důsledku vývojových specifik v dětském věku.
  3. Mezinárodní IOTF dětský graf byl cca v roce 2012 doplněný o křivku vyššího typu obezity aproximovaný k BMI 35. V roce 2014 byl publikovaný článek v PediatricObesity, ve kterém autoři doplnili do IOTF grafu i další křivku aproximovanou k BMI 40, tedy pro "class III" neboli morbidní obezitu. Citace ze závěru:                                                                                                                It is clinically important to classify obese children in different classes of obesity severity.
  4. Plošná péče o tak velkou populaci vždy může těžit z nějaké formy stratifikace. Nakonec i český doporučený postup uvádí pojmy "mírná-střední-těžká" nebo jinde "závažnější stupeň", ovšem bez přesné definice pojmu. Je jasné, že pro dělení kompetencí mezi praktickým pediatrem, specialistou a centrem nebo pro určení rozsahu laboratorních testů, je klasifikace závažnosti dětské obezity rozhodně užitečným nástrojem.
Z uvedeného je zřejmé, že potřeba klasifikovat závažnost dětské obezity v klinické práci s pacientem je viditelná i v Česku. potřebujeme tedy jen více důslednosti a přesnosti, abychom mluvili stejnou řečí a abychom si všichni pod určitým pojmem představili totéž.

Z tohoto důvodu jsem si pro konferenci o dětské obezitě, která proběhla v listopadu 2015 v Praze, připravil posterové sdělení, ve kterém dokumentuji zmatek v definicích závažné obezity jak v zahraničních tak tuzemských zdrojích. Elegantní a praktické řešení vidím ve vyjadřování obezity podle K.M.Flegalové formou procentuálního vyjádření překročení hranice pro obezitu. Toto řešení už převzala i americká kardiologická společnost, proto jsem přesvědčený, že to je velmi perspektivní řešení. Více zde:


Problematika závažné obezity rozhodně není okrajové téma v naší klinické praxi. Zastoupení jednotlivých stupňů obezity mohu dokumentovat na složení pacientů mé obezitologické ambulance:


Složení dětí v OB programu v Olivově léčebně v posledním roce vypadá takto:

Tato klasifikace je jednoduchá, pochopitelná, snadno vysvětlitelná. No prostě nemá chybu :-D