Text byl publikován na portálu Poradce ředitelky MŠ - https://poradcems.cz/
____________________________________________________________________________
V posledních několika desetiletích jsme svědky prudce rostoucího podílu obézní populace. Tento trend už dávno není problémem pouze bohatých vyspělých zemí, ale rozšířil se celosvětově. Nyní již otevřeně hovoříme o epidemii obezity, která se považuje za jeden z nejdůležitějších problémů veřejného zdraví. Podle údajů WHO z roku 2016 mají celosvětově přibližně dvě miliardy dospělých nadváhu, z nich je okolo 650 milionů postiženo obezitou.
Obezita rozhodně není problémem jen daného jedince. Je totiž spojená s celou řadou chronických zdravotních komplikací, které výrazně zvyšují náklady na zdravotní péči. Ve vyspělých zemích je tato péče založená na solidárním principu, který je navíc v Česku téměř absolutní. Náklady na léčbu obézních pacientů se tak přenášejí na všechny výdělečně aktivní občany. Je tedy v zájmu nás všech, tedy celé společnosti se tímto tématem vážně zabývat.
Velká část obézních dospělých byla obézními již v dětství a stejně tak až 90 % obézních dorostenců zůstává obézními i dále v dospělosti. Proto kořeny dospělé obezity a s ní související nemocnosti leží již v dětském věku. To je také věk, kdy je boj s obezitou díky růstu dětí nejúspěšnější. Proto je velmi rozumné zaměřit se na počátky obezity v dětství, nejlépe již v předškolním věku.
Světová federace pro obezitu (World Obesity Federation) odhaduje, že v roce 2016 na planetě existovalo přibližně 124 milionů školních dětí s obezitou, k tomu 216 milionů dětí s nadváhou. Tento odhad mladou generaci dokonce poprvé v historii lidstva ohrožuje tím, že střední délka života bude kratší než u jejich rodičů.
Jako pediatr zabývající se léčbou dětské obezity vím, že existují klíčová období, kdy se zakládají rozhodující předpoklady pro vývoj obezity. První je ještě před početím dítěte a jde o zdravotní stav a životní styl budoucí matky. Významným obdobím je samozřejmě těhotenství, jeho vývoj, zdravotní stav a chování nastávající maminky. Obě tato období jsou plně v režii matky dítěte a bylo by dobré, aby také gynekologická lékařská péče byla v tomto ohledu aktivnější v prosazování zdravého těhotenství.
Zcela zásadní je období kojeneckého a batolecího vývoje dítěte. Často se také používá vzletná formulace o rozhodujících 1000 dnech života. Je nepochybné, že právě v tomto věku se fixují první stravovací návyky při přechodu z původní výhradně mléčné výživy. Máme pro to termín nutriční programování. Současně se však dítě učí pohybovým vzorcům a osvojuje si návyky v oblasti pohybových aktivit, které jsou v každé rodině různé. Toto období je prakticky výhradně v režii a odpovědnosti rodičů dítěte. V tuto dobu lze udělat řadu chyb jak ve výživě, tak v oblasti pohybových činností. Z hlediska obezity je pro toto období typický hlavně preventivní přístup, tedy prosazování osvědčených postupů ve výživě a péči o dítě a eliminace zjevně škodlivých faktorů v rodině. Odborným průvodcem a rádcem v této době je především praktický pediatr.
Pak však přichází předškolní období, které jako pediatr považuji za nejdůležitější z pohledu možného léčebného zásahu do vývoje dítěte s nadváhou. V tomto věku se totiž většinou již projeví nesprávné režimové návyky na celkové konstituci dítěte. Většina závažně obézních dětí školního věku měla totiž nadváhu již v pěti letech, mnohdy ještě dříve.
Považuji za nezbytné odhalovat dětskou nadváhu či obezitu především právě v předškolním věku. Je to období, kdy lze ještě poměrně úspěšně zasáhnout. Dítě je v tomto věku plně závislé na dospělých, jí to, co mu dospělí připraví, tráví svůj čas tak, jak dospělí naplánovali. Nekupuje si svačinky v obchodech, k elektronice má přístup jen, pokud to rodiče umožní. Je to ideální čas, kdy lze odhalit chybné návyky a pokusit se je spolu s rodiči definitivně změnit. Dítě je ještě dostatečně ovlivnitelné, aby se to podařilo. I v tomto věku mají samozřejmě hlavní odpovědnost za zdravý vývoj dítěte jeho rodiče. Ale po pravdě - kde tráví předškolák více času - doma, nebo ve školce? Přinejmenším v posledním ročníku určitě ve školce.
Prostředí školky dává možnosti, jak využít profesionálního personálu k lepšímu prosazování zdravého životního stylu, a to nejlépe v úzkém zapojení rodičů. Může být i pro lékaře vhodnějším prostředím k diskuzi s rodiči, než jaké poskytuje sterilní prostředí ordinace. Je možností, jak prosazovat zdravější trendy ve vaření a přímo zapojit děti do přípravy zdravých jídel využívajících sezónní a lokální potraviny. Jistě jsou i rezervy ve způsobech a rozsahu pohybových činností. Proto podporuji vznikající iniciativy, které chtějí vnášet do školek nové přístupy a pomáhají v edukaci personálu.
Dobře vím, že financování školek je tristní a děje se v podstatě ponižujícím způsobem. Vím, že ředitelé, zvláště venkovských školek, nemají prakticky žádné volné finance, které by mohli využít podle vlastní úvahy, například k zaplacení potřebných školení či jiných aktivit. Přesto si myslím, že není možno rezignovat. Mimo jiné i proto, že dětí s nadváhou je ve školkách rozhodně více, než si kdo myslí. Není totiž vůbec jednoduché nadváhu v tomto věku zjistit prostým pohledem, ale o tom si napíšeme až příště.
Vývoj obezity chlapců (5-19 let) ve střední Evropě.
http://www.ncdrisc.org/obesity-population-stacked-ado.html
