Zobrazují se příspěvky se štítkemchřipka. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemchřipka. Zobrazit všechny příspěvky

neděle 8. března 2020

Koronavirus - opomíjené souvislosti

Pandemie nového koronaviru dostává do varu celý svět, je spojená se strachem a proto ve veřejném prostoru dominují emoce nad rozumem. Situace se mění téměř každý den, proto musím své poznámky datovat dnešním dnem, tedy 8.3.2020.

Jsme zahlcováni mnoha údaji, ale postrádám zasazování hrozivě vypadajících čísel do souvislostí.
  • jakékoli počty nakažených a zemřelých je třeba dávat do souvislosti s populací, ke které se vztahují, počtům provedených testů a u koronaviru zvláště pak k věkovému složení sledovaných pacientů
  • je třeba si uvědomit zdánlivě jednoduchou úvahu - kdo netestuje, ten "nemá" nakažené
    • Jižní Korea (5x více obyvatel proti ČR) dělá denně cca 10 000 testů na virus! Já docela pochybuji, že takové množství má ČR vůbec k dispozici - což odvozuji z praktické nedostupnosti testování)
  • stále sledujeme na první pohled hrůzostrašná čísla zemřelých zvláště v Itálii, kterých bývá 30-40 osob denně. Už ale nikdo neudává, že v oné Itálii zemře ročně 630 000 obyvatel, tedy 1726 lidí denně v průměru a tedy v tomto chřipkovém období jistě i více. Vychází mi tedy navýšení celkové úmrtnosti o 1-2%. V zasažených lokalitách to bude jistě vyšší procento, což není zanedbatelné, ale ani na paniku.
  • chřipka je každoročně i v tuto chvíli stále nejnebezpečnější a přitom preventabilní infekce. Je pravdou, že individuální riziko úmrtí je u chřipky zdá se 10x nižší než u koronaviru, ale díky masívnímu rozšíření (10-20%) populace způsobuje vysoký počet úmrtí - 1000-2000 zemřelých ročně. Přesto se Češi odmítají chránit očkováním.
Před 2 dny náš stát mocenským aktem uzavřel do karantény asi 16 000 lidí vracejících se z celé Itálie. Dnes uzavřela Itálie 16 miliónů svých občanů svého průmyslového území. S oběma akty se nemohu smířit a myslím, že roztáčejí další spirálu strachu. Tato opatření nemohou zastavit šíření koronaviru, jen zpomalit. Což může být efektivní na počátku epidemie, kdy se získá čas na organizaci a přípravu na horší dny. Ten čas jsme už podle mého měli.

WHO k tomu má následující rozumné stanovisko:

WHO continues to advise against the application of travel or trade restrictions to countries experiencing COVID-19 outbreaks.

In general, evidence shows that restricting the movement of people and goods during public health emergencies is ineffective in most situations and may divert resources from other interventions. Furthermore, restrictions may interrupt needed aid and technical support, may disrupt businesses, and may have negative social and economic effects on the affected countries.

Travel measures that significantly interfere with international traffic may only be justified at the beginning of an outbreak, as they may allow countries to gain time, even if only a few days, to rapidly implement effective preparedness measures. Such restrictions must be based on a careful risk assessment, be proportionate to the public health risk, be short in duration, and be reconsidered regularly as the situation evolves.

Travel bans to affected areas or denial of entry to passengers coming from affected areas are usually not effective in preventing the importation of cases but may have a significant economic and social impact.

Ve zkratce: WHO je proti omezením cestování, protože bývají většinou neefektivní a přinášejí sociální a ekonomické ztráty a odklánějí peníze od potřebných kroků. Lze je zvažovat na krátkou dobu v počátku epidemie, aby se získal čas na organizační přípravy na budoucí epidemii.

Stejné je to s preventivním uzavíráním škol. Zkušenosti z USA z pandemie 2009 jsou takové, že efekt nebyl takový, jak se očekávalo, protože se děti stýkaly mimo školu. Negativní dopad byl hlavně na sociálně slabé skupiny - školní strava je pro mnohé jediný kvalitní příjem jídla, rodiče ztrácejí příjem a někteří i práci.

Koronavirus má výrazně věkově specifické dopady. Děti jsou z neznámých důvodů prakticky ochráněné. Mohou onemocnět a mohou šířit infekci, ale dosud nezemřelo žádné dítě do 9 let. Což je velkém rozporu s chřipkou, která úmrtí dětí způsobuje (v USA k dnešnímu datu 136 dětských úmrtí na chřipku). 
______________________________________________________________________________

Takže co mi na současném českém přístupu vadí? 
Co dělat kromě spektakulárních mediálních prohlášení?
  1. Zdravotníci se nemohou chránit i kdyby chtěli. Chybějí respirátory. Na našem oddělení je několik kusů - spíše na ukázku. Kdy budou k dispozici?
  2. Není prakticky možnost COVID vyšetřovat. Je to možné jen v krajském městě. Na oddělení přijímáme zápaly plic (jako obvykle touto dobou), ale vyšetření prakticky není k dispozici (museli bychom pacienta naložit a odvézt na výtěr krku do krajského města a zpět). Zatím nám může pomáhat geografické kritérium (Itálie), ale za 2 týdny to bude všude okolo a také v ČR a tak brzy nastane stav, kdy se lékaři budou muset rozhodovat jen podle klinických projevů a tedy bychom měli vyšetřovat spousty respiračně nemocných (nebo vše posílat na kraje?). Mimochodem pošleme za pár dnů do karantény také všechny příchozí z Německa? Takže kdy bude široká možnost diagnostiky, pokud vůbec někdy?
  3. Nejohroženější skupinou jsou jasně senioři. Plánuje se, že jim stát zajistí nákupy základních potravin, aby nemuseli do front v obchodech? Stejně tak posílení domácí péče, aby nemuseli se vším do ordinací? To by byla faktická ochrana. Dočkáme se?

"Když má člověk strach, přestává uvažovat."

Paul Henry Dietrich Holbach
(německo - francouzský osvícenec)

pátek 28. února 2020

Koronavirus a respiračně chronicky nemocné děti

Terminologie:

SARS-CoV-2      nový typ koronaviru, který se rozšířil z Číny
COVID-19          název nemoci způsobený tímto virem
_________________________________________________________________________________

Po celou dobu mé kariéry trpím speciální náklonností k pacientům s cystickou fibrózou, několik těchto dětí jsem ošetřoval a mám s nimi nadstandardní vztah. Proto jsem i členem uzavřené facebookové skupiny pro CF pacienty a sleduji jejich pochopitelné obavy z nové epidemie.

V dnešní informační záplavě si bohužel většina lidí neumí filtrovat to podstatné a obyvatelstvo propadá panice a dělá věci, které jim ani nikdo nedoporučuje - skupují potraviny, které by normálně ani nejedli a vykoupili všechny roušky, které je proti virům v zásadě ani neochrání. Roušky pak chybí tam, kde mají smysl.

Pro CF komunitu jsem zpracoval svůj stručný aktuální pohled na dnešní situaci (28.2.2020) a protože by text mohl být užitečný i dalším pacientům trpícím chronickým plicním onemocněním nebo jejich lékařům, tak jsem jej chtěl plně zveřejnit.


Coronavirus a CF.

Jako lékaře mne samozřejmě zajímají informace okolo koronaviru a chápu, že CF komunita je zneklidněná. Nepropadejme však panice, která - zdá se - opět ovládla český národ.

Pokusím se zasadit informace do širších souvislostí.

1. každoroční úmrtí ve světě: chřipka 300-600 000, spalničky 140 000, meningokok 135 000, vzteklina 55 000, současný COVID-19 cca 3 000, SARS 800.

2. V Česku každý rok onemocní chřipkou cca 1-2 mil. lidí a zemře cca 1-2000 osob včetně dětí, COVID-19 zatím nemá ani nemocného pacienta.

3. Současný SARS-CoV-2 není běžný cirkulující koronavirus, ale jeho podstatně agresivnější verze. Má určitě potenciál šířit se jako chřipka.

4. COVID-19 má příznaky neodlišitelné od chřipky, podobně způsobuje v těžkých formách napadení plic.

5. Ano, pro CF pacienty je každá respirační bakterie nebo virus podstatně nebezpečnější než pro zdravou populaci, tedy to platí i pro současný virus.

6. Ano, smrtnost infekce současným koronavirem je zatím 10x větší než u chřipky. Odhady se budou dále upřesňovat.

7. Ale SARS-CoV-2 podle dosavadního průběhu je nebezpečný téměř výhradně pro seniorskou populaci. Děti a mladé osoby jsou v nejnižším riziku.

8. Můj názor je, že současná epidemie zasáhne i Česko v plné síle, tomu se prostě nevyhneme, bude to trvat měsíce. S tím se musíme smířit. V tuto chvíli se v podstatě nic neděje, ale musíme být ostražití.

                      ---------------------------------------------------------------------------

Jaké vidím doporučení pro CF pacienty?
  • nepodléhejte panice a uklidňujte své okolí
  • dodržujte pečlivěji než jindy hygienická doporučení (viz text dole)
  • neomezujte své děti ve školní docházce - museli byste je vyřadit na několik měsíců (můj odhad) - toto opatření bych zvažoval, až by se objevil první případ prokázaného onemocnění nejspíše personálu školy
Čekají nás horké týdny, ale zůstaňte nad věcí a vězte, že pro lidi pod 50 let jsou rizika srovnatelná s chřipkou.
_______________________________________________________________________________

Základní hygienická pravidla pro každý den pro CF pacienty

Hlavní zdroj - doporučené postupy CF Foundation
  1. Především v době epidemií se vyhýbejte velkému nahloučení osob.
  2. Dodržujte vzdálenost 2 metrů od nemocného člověka nebo jiného CF pacienta (pravidlo 6 stop). Jde o vzdálenost, která omezí přenos kapénkami (kašel, kýchání). Nemá však vliv na přenos aerosolu malých částeček.
  3. Ve zdravotnickém zařízení používejte chirurgickou roušku.
  4. Omezujte přenos kontaktem - nepodávat ruku, neobjímat se, nelíbat. Omezte dotyky rukou v obličeji - ústa, nos, oči! Omezujte dotýkání se cizích věcí (mobily, klávesnice, madla, kliky ...). Otírejte dezinfekčními ubrousky vlastní předměty, kterých se často dotýkáte - klávesnice, mobil apod.
  5. Často a pečlivě si myjte ruce antimikrobiálním mýdlem nebo používejte alkoholové dezinfekce. Požadujte i po ostatních členech domácnosti.
    • rozhodně vždy před přípravou jídla, před jídlem, před inhalací
    • vždy po WC, kašli, po inhalaci
  6. Zakrývejte svůj kašel - do kapesníku event. do svého předloktí.
  7. Dezinfikujte svůj inhalátor po každém použití.
  8. Nesdílejte předměty přicházejí do kontaktu se slinami - příbory, lahve k pití, kartáčky ...
  9. Omezujte kontakt s prachem a hlínou (zahradničení).
  10. Dodržujte doporučené vakcinační postupy (chřipka, pneumokok aj.)

neděle 24. října 2010

Očkování proti chřipce v sezoně 2010/2011

V návaznosti na své předchozí články bych se rád vyjádřil k současné situaci kolem chřipky a uvedl jednoduché schéma, které poradí zájemcům o ochranu před chřipkou, ale i mým kolegům, kteří nemají čas sledovat podrobněji toto téma, jaká jsou odborná doporučení pro nadcházející sezónu.

Doufám, že letošní postup bude už uchráněn hysterického zájmu médií, která vloni vnesla neuvěřitelný chaos do celé problematiky. Za vydatného přispění (bohužel) dezinformovaných lékařů a nekompetentních úřadů došlo k tomu, že stav proočkovanosti české populace proti chřipce nás dostal kamsi mezi rozvojové země.

Ujasněme si fakta pro tuto sezónu. Doba vhodná pro očkování už běží, chřipka byla v Evropě detekovaná zatím sporadicky, v Česku zatím žádný případ. Vakcína připravená pro přicházející období je složená z kmenů 2009 H1N1, A-H3N2 a B viru. Ano, obsahuje tedy onen kmen H1N1, který vloni vyvolal to absolutní nepochopení situace. Doufám, že letos už nebudou komičtí politici utíkat před vakcínou s výkřiky o pokusech na lidech a podobných nesmyslech. Předpokládá se, že loňský nový kmen bude opět dominantním i v této sezóně. Jako pediatr musím zdůraznit fakt, že dopady tohoto kmenu chřipky byly proti dřívějším "klasickým" kmenům sezónní chřipky na střední generaci a zvláště děti a zvláště děti nízkých věkových kategorií výrazně těžší. Viz můj předchozí blog.

Právě loňský nástup nového kmenu vyvolal určité změny do zavedeného očkovacího schematu. Pro přehlednost si dovolím použít vyjádření experta americké agentury CDC Andrew Krogera MD.

  • očkování je doporučeno všem osobám starším 6 měsíců věku, pokud nemají kontraindikaci
  • děti od 6 měs. do dosažení 9 let mají dostat 2 dávky v rozmezí aspoň 4 týdnů s výjimkou dětí -
    • které dostaly aspoň 1 dávku 2009 H1N1 v loňské sezóně a současně
    • které dostaly aspoň 1x sezónní vakcínu před rokem 2009/10 nebo 2 dávky sezónní vakcíny v roce 2009/10
  • pouze při splnění obou podmínek dostane dítě do 9 let jen 1 dávku
  • (v důsledku chybné politiky MZd ovšem v Česku žádné takové dítě oficiálně očkováno nebylo, takže pro ČR jsou uvedené 2 podmínky v podstatě zanedbatelné)
Očkování je zvláště doporučené pro následující rizikové skupiny obyvatel:
  • těhotné ženy
  • děti do 5 let a zvláště děti do 2 let věku
  • lidé starší 50 let
  • lidé každého věku s chronickými nemocemi, např. astmatem a cukrovkou
  • lidé s porušenou imunitou - v důsledku nemoci nebo léčby
  • lidé žijící v domech s pečovatelskou službou nebo podobných zařízeních s dlouhodobou péčí
  • lidé žijící s nebo pečující o osoby ve vysokém riziku komplikací z chřipky, včetně
    • zdravotnického personálu
    • domácích kontaktů osob ve vysokém riziku komplikací
    • domácích kontaktů dětí do 6 měs. věku
Pokud jsem vzbudil u některého čtenáře zájem o zdraví své nebo svého okolí, pak článek splnil svůj účel. V takovém případě se prosím obraťte urychleně na svého praktického lékaře a domluvte si schůzku. Cena do 200 Kč je podle mého názoru zcela zanedbatelná.

středa 1. září 2010

Nové politické bubliny o chřipce

(S použitím článku JG Bartletta: Top Ten Lessons From H1N1)


Protože politické bublifuky už zase vypustily cosi o chřipkové bublině a protože se musíme se znalostí věci připravit na další chřipkovou sezonu, je dobré se ohlédnout zpět a zhodnotit minulý rok. Nejprve několik mých poznámek k nejdiskutovanějším tématům.

  • pokud někdo tvrdí, že nešlo o chřipkovou pandemii, pak lze říct jediné - vstupuje do odborného problému, aniž by si přečetl definici tohoto pojmu. Ať se to komu líbí, či nikoli, tak definice přesně popisuje rozsah šíření viru po Zemi a nikoli závažnost infekce. Tato definice byla bez pochyby jasně naplněná.
  • definice pandemie se vyvíjí a její poslední verze byla skutečně vydána v roce 2009, ale nikoli účelově kvůli stávající chřipkové epidemii. Byla sice zveřejněna na počátku jejího průběhu, ale vytvořena byla v únoru 2009, kdy žádná znalost o novém typu chřipky neexistovala.
  • poznámky o závažnosti z popisu pandemie nově vypadly podle mého názoru z praktických důvodů, protože je to pojem velmi strukturovaný, který nelze jednoduše popsat a už vůbec ne jedním číslem, třeba úmrtností. Závažnost průběhu se velmi mění geografickou lokalitou, úrovní zdravotnických služeb jednotlivých zemí (týká se celého světa!), je různá v jednotlivých věkových kategoriích a pod.
  • například současnou pandemii kritici hodnotí jako nezávažnou až bezvýznamnou. Jde však zase jen o neznalost faktů. Pokud použijeme pouze smrtnost (letalitu), tak ta je skutečně u této pandemie nižší než u sezónní chřipky. Počet zemřelých v USA je odhadnutý na třetinu počtu u sezónní chřipky (12 000 proti 36 000). Ale vzhledem k velmi nízkému průměrnému věku zemřelých - 34,7 roku (!!) můžeme počítat jiný parametr, a to ztrátu roků lidského života (člověkoroků) a dostaneme hodnotu, která jasně převyšuje všechny minulé sezónní epidemie, překonává i pandemii v roce 1968 a blíží se pandemii 1957. Navíc podle údajů z Austrálie bylo zatížení intenzívní resp. resuscitační péče 15x (!) vyšší než v nejtěžší sezóně "běžné" chřipky. To je údaj, který musí zajímat společnost, která chce být připravena. Když k tomu připočteme prokazatelně vyšší úmrtnost a nemocnost dětí a těhotných, tak bychom měli pochopit, že jednoduché kódování závažnosti pandemie neexistuje.
Nyní tedy volně přeložím 10 hlavních poznatků z pandemie podle specialisty na infekční nemoci prof. Bartletta:
  1. Současný systém surveillance (dohledu nad infekcí) zřejmě nevyhovuje. Pracovalo se s předpokladem, že budoucí pandemii způsobí kmen H5N1 pocházející z Asie, který bude mít vysokou letalitu. Ani jeden předpoklad se nevyplnil.
  2. Objevily se nové rizikové faktory. Novým rizikem je nízký věk (nejvyšší výskyt byl v kategorii 10-19 let), dále obezita a těhotenství. Např. riziko pobytu na JIP/ARO se pro těhotné zvýšilo 7,4x a těhotné v 3.trimestru dokonce 13,2x!
  3. Údaje o úmrtnosti jsou klamavé. Podle počtu zemřelých by se zdála pandemie mírnější ve srovnání se sezónní. ALE - při sezónní chřipce je 90% smrtelných případů u osob starších 65 let, u pandemie 2009 bylo téměř 90% u osob mladších 65 let.
  4. Všeobecný očkovací program je prospěšný. Srovnání dvou kanadských provincií s rozdílným přístupem ukázalo, že univerzální očkovací přístup (pro všechny občany) vedl ke 40-70% snížení úmrtnosti, počtu hospitalizací, využívání pohotovostí a návštěv u lékařů. Tento postup byl rovněž vysoce ekonomický. Vakcína by měla být všeobecně dostupná, levná případně zdarma.
  5. Zdravotníci by měli být očkováni proti chřipce. Běžný národní průměr proočkovanosti personálu v USA je 45-50% (srovnej tristní stav v ČR !!!), ale během pandemie "pouze" 36%. Diskutuje se i otázka povinného očkování personálu.
  6. Běžná chirurgická maska v ochraně (zřejmě) vítězí. Srovnání chirurgické masky a respirátoru N95 zatím vychází podobně. Chirurgická maska je levná a příjemnější.
  7. Epidemie lze monitorovat pomocí internetu. Sledováním nových zpráv z různých zdrojů lze sledovat postup epidemie. Pomocí Googlu bylo možno filtrováním určitých klíčových slov mapovat vývoj epidemie v USA a předpovídat další průběh dokonce o 2 týdny dříve než dokázala CDC!
  8. Produkce vakcín se musí zlepšit. Současný systém vyžaduje slepičí vejce a 6 měsíců na výrobu. V USA se nedařilo plně uspokojit poptávku po vakcínách, podařilo se to plně až na sklonku druhé vlny pandemie. Nové technologie musí zkrátit produkční čas.
  9. Diagnostika má své limity. PCR test je zlatým standardem. Rychlé testy používané na urgentních odděleních mají sice dobrou specificitu, ale jen 60-70% sensitivitu (citlivost). Tedy negativní výsledek rozhodně nevylučuje diagnózu chřipky. Tento fakt nesmí být důvodem odepření léčby potřebným.
  10. Jak pandemický kmen H1N1 2009 zabíjí pacienty? Pitevní nálezy na plicích se velmi podobají těm, způsobených ptačí chřipkou a jsou zásadně odlišné od nálezů u zemřelých na sezónní chřipku. Další zvláštností je vysoký podíl současně probíhajících bakteriálních infekcí, podobně jako tomu bylo při pandemii 1918/19.
-------------------------------------------------------

Bezprostředním poučením pro čtenáře by mělo být, že i v následující sezoně 2010/11 bude velmi pravděpodobně kmen A(H1N1) 2009 dominantní a proto je zařazený do trojice kmenů v budoucí sezónní vakcíně. Z výše uvedeného lze předpokládat, že nejvíce ohrožené budou opět děti a zvláště pak děti do 2 let, které se vloni nemohly promořit. Což musím jako pediatr zvláště podtrhnout. Upozorňuji, že odborné společnosti v USA doporučují všeobecné očkování dětí od 6 měsíců věku a já zdůrazním aspoň všechny děti s chronickým onemocněním a děti do 2 let.

Pro ilustraci uvádím přesná data z USA o úmrtí dětí na chřipku v posledních sezónách. (Není třeba studovat barvičky, stačí porovnat sloupce). Kliknutím graf zvětšíte.



Stále máte dojem, že jde jen o bublinu??

neděle 17. ledna 2010

Chřipka - není expert jako expert

(S použitím části článku JG Bartletta: 2009-2010 H1N1- What's New This Week)

V posledních dnech se po českých médiích bleskově rozšířil velmi útočný článek jakéhosi Wofganga Wodarga o prasečí chřipce jako o medicínském podvodu století. Tento pán je titulován novináři jako "expert" jakéhosi evropského úřadu a v LN byl blíže definován jako epidemiolog. Na rozdíl od novinářů jsem chvilku googlil, abych zjistil více. Pan Wodarg je vystudovaný lékař, nějakou dobu pracoval jako lékař na lodi a v přístavu. Našel jsem jedinou dohledatelnou publikaci v Německé národní knihovně a tou je jeho dizertační práce z oblasti psychiatrie o sebevraždách. Na serveru Medline, který zahrnuje tituly ve významnějších časopisech, ani na Medscape se toto jméno nevyskytuje. Proč také, když je to politik německé SPD a podle vlastních stránek hlavně bojovník proti atomovým elektrárnám a (současně) proti kysličníku uhličitému. Možná, že má expertní znalosti v tom, jak se udržet v různých politických funkcích evropských úřadů. No, nic proti gustu, ale já mám o expertech zcela jinou představu. Proto si dovolím citovat něco z článku skutečného experta z oblasti infekčního lékařství.

Profesor Bartlett shrnuje poznatky o nové chřipce 2009(H1N1) k datu 4.1.2010.

  • Nyní jsme ve fázi po 2. vlně epidemie (v USA). Vedení CDC oslovilo 12 světových expertů na chřipku s dotazem, co bude následovat. Přesně polovina očekává 3. vlnu, polovina nikoli. Mohou nastat situace 1) proběhne klasická sezónní chřipka A a B, nebo 2) proběhne sezónní chřipka spolu s další vlnou chřipky 2009(H1N1), nebo 3) nebude žádná chřipka. V minulých pandemiích (1918, 1957, 1968) vždy dominoval pandemický kmen nad sezónním. Virus chřipky se však rád vzpírá předpovědím.
  • Předpokládá se, že v USA onemocnělo ve 2 vlnách 15% populace. Proto má stále smysl pokračovat v očkování, hlavně u malých dětí - viz dále.
  • Virus chřipky překvapil, protože se čekal vznik v Asii a přišel ze Severní Ameriky, očekával se ptačí typ H5N1 a přišel H1N1, očekávala se katastrofa a přišlo zmatení.
  • Analýza 251 nemocných dětí v Argentině ukázala, že medián věku nemocných byl 10 měsíců, že 75% nemocných bylo ve věku do 2 let. Resuscitační podporu ventilátorem vyžadovalo 42 dětí (17%) a zemřelo 13 dětí - tedy 5% nemocných (!!). Celková úmrtnost mezi dětmi byla 1,1/100 tis. dětí, což je 10x více než v předchozích chřipkových sezónách. Úmrtnost dětí do 1 roku byla ještě výrazně vyšší - 7,6/100 tis. Zemřelí měli z 69% nějakou chronickou nemoc (zvláště astma) a tedy 31% bylo zcela zdravých. Tamiflu bylo podáno včas (do 48 hod) pouze u 4% dětí.
  • Data z USA potvrzují totéž. Nová chřipka postihuje výrazně více dětskou populaci, odhad zemřelých v USA činí 1090 dětí, což je mnohem více, než v předchozích sezónách. Data potvrzují potřebu očkovat děti starší 6 měsíců, těhotné a rodiče dětí do 6 měsíců věku.
  • Těhotné ženy v Kalifornii tvoří 10% všech zemřelých nebo hospitalizovaných pro chřipku.
  • Stále se sledují hodnoty protilátek po očkování a upřesňují očkovací schemata. Potvrzuje se dostatečnost jedné dávky pro dospělé a děti nad 9 let a potřeba 2 dávek pro děti mladší. Potvrzuje se bezpečnost vakcín.

Zpráva CDC z 15.1.2010 udává odhady počtů naočkovaných osob v USA. Pro mne jako pediatra jsou nejzajímavější následující čísla:
  • děti 6 měs. - 4 roky           ... 33% t.j. cca 6 miliónů dětí
  • 5 - 18 let                         ... 28% t.j. cca 16 miliónů dětí
  • určené prioritní skupiny       ... 38% t.j. cca 23 miliónů osob
      • z toho těhotné           ... 38%
      • zdravotníci                ... 22%
      • rodiče dětí do 6m.      ... 14%
K diskuzi na téma, zda je racionální se připravit na budoucí hrozbu, která nepochybně existuje, nebo zda ji považovat za podvod, bublinu či pod. si dovolím několik poznámek. Je třeba vždy vnímat fakta v jejich dynamickém vývoji a současně uvažovat, jak by občané (a někteří křiklouni zvláště) reagovali, kdyby státní autority nepodnikly vůbec nic.
  • co víme z dávnější minulosti o pandemiích chřipky?
    • 1918/19 španělská (H1N1), smrtnost 2-3%, 20-50 mil. mrtvých
    • 1957/58 asijská (H2N2), smrtnost pod 0,2%, 1-4 mil. mrtvých
    • 1968/69 hongkongská (H3N2), smrtnost pod 0,2%, 1-4 mil. mrtvých
  • v roce 2006 se objevil vysoce patogenní virus ptačí chřipky (H5N1) přenosný na člověka. Z dokumentovaných 169 případů zemřelo 91 lidí, t.j. smrtnost 54% (!!). To je dobrý důvod k obavě z rozšíření takové chřipky. Přenos z člověka na člověka byl zatím sporadický. Při známé proměnlivosti chřipkového viru se však očekává, že se virus tuto schopnost dřív nebo později "naučí".
  • v květnové zprávě 2009 uvedla CDC první informace z Mexika, kde se objevil nový dosud neznámý virus chřipky s neznámými vlastnostmi. Z 949 prvních potvrzených případů zemřelo 42 pacientů, t.j. smrtnost téměř 5%. Opět tedy dobrý důvod, aby takový fakt nebyl ignorován.
  • v takové situaci bylo třeba rozhodovat o budoucích krocích. Nikdo nevěděl, zda smrtnost zůstane stejná, větší nebo menší. Pro výrobu vakcíny je zapotřebí řada měsíců a proto bylo nepochybně správně rozhodnuto pracovat na výrobě vakcíny.
Zatím se ukázalo, že závažnost nového typu chřipky není s výjimkou postižení dětské populace horší než v případě chřipky sezónní. To však vůbec nezpochybňuje potřebu očkování, protože proti sezónní chřipce se očkuje už 50 let. Vůbec nechápu, proč ten, kdo brojí proti očkování proti 2009(H1N1), už roky nebojuje proti očkování proti sezónní chřipce. Není v tom žádný podstatný rozdíl, rizikové skupiny jsou podobné a v obou případech lze zachránit jen v ČR stovky životů a to je pro mne jako lékaře rozhodující.

Pro názornost jsem si ještě dovolil zpracovat údaje z týdenních zpráv ECDC o výskytu zemřelých na 2009(H1N1) v EU a vypočetl mortalitu vztaženou na jednotku populace. Z tohoto srovnání bohužel dopadáme nejhůře a hlavně dynamika počtu zemřelých je proti západní Evropě, kde měli mnohem méně času na protiakci, velmi alarmující. Útěchou by nám nemělo být, že státy východní Evropy mají podobně tristní výsledky. Prostě patříme tam, kam patříme. Smutné zjištění.
Uvedená tabulka zde (je třeba si otevřít i další listy s grafy!)

sobota 2. ledna 2010

Novoroční úvaha nad chřipkou

V tuto dobu by se dalo očekávat novoroční hlubokomyslné zamyšlení nad problémy světa. Já si raději přeci jen vystačím se svým aktuálním tématem. Vysoce medializované téma chřipky a jejího očkování mne na jednu stranu opakovaně nadzdvihlo, ale současně poskytlo i poučení. Ne, že by mne něco zásadně překvapilo, ale síla a rozsah některých projevů mne přeci jen zaskočily.
  • česká společnost
Je zcela přirozené, že se naše veřejnost chová podle informačního diktátu sdělovacích prostředků, lékařů a státních autorit. Bohužel výsledkem je stav, který prozrazuje, že je česká společnost té západní vzdálená podstatně více, než si chceme připustit. Podle mne je zřejmé, že pocit odpovědnosti za své činy, vůči sobě i svému zdraví je v přímé souvislosti se vzdělaností a bohatstvím celé společnosti. Očkování proti chřipce, které je v ČR zcela dobrovolné a nikoli státem vynucované, nám však vystavuje velmi nepěkné vysvědčení. Dále uvedený graf stupně proočkovanosti a hrubého národního příjmu potvrzuje souvislost rozvoje společnosti a přístupu k očkování. Je vidět, že je jen jediný ekonomicky zdatnější stát s horší proočkovaností než ČR. Naopak náš přístup k ochraně svého zdraví a svého okolí je výrazně horší, než v ekonomicky slabších státech, nad kterými mnozí ohrnují nos.



  • lékařská komunita
Je smutnou skutečností, že znalost českých lékařů v oblasti očkování a očkování proti chřipce zvláště, je na velmi nízké úrovni. Zdá se, že řada lékařů potvrdila, že o co méně odborných znalostí na toto téma mají, o to ochotněji promlouvali do médií. Přitom většina těch vyjádření byla buď neodborná nebo jen kompilátem novinových zpráv. Mnoho lékařů včetně představitelů Lékařské komory (která se prohlašuje za garanta odbornosti) si opakovaně posteskla, že nemají od ministerstva (?!?) dostatek odborných informací. Pro mne je takový výrok totéž, jako kdyby tito prohlásili: jsem hlupák, který neví, kde odborné informace získat nebo neumím žádný cizí jazyk a proto tomu nerozumím. Odborných informací vysoké kvality a volně dostupných je naopak tolik, že je nemožné je všechny sledovat. Postoje mnohých lékařů by si zasloužily velmi špatnou známku. Bohužel.
  • média
Největší prozření pro mne. O obecné schopnosti manipulovat míněním veřejnosti jsem nepochyboval. Co mne však překvapilo je to, jak dokáží ovlivňovat názory odborníků - lékařů v čistě odborném problému. Na jedné straně to nesvědčí o kvalitě zmanipulovaných lékařů, na druhé straně to svědčí o obrovské moci médií. Postrádám kvalitní deník. V lepším případě jsou články pod časovým tlakem povrchní bez ambice proniknout k jádru problému, v horším případě se i tzv. seriózní deníky chovají bulvárně a jdou jen po senzačním titulku. Dám jen jediný příklad z naší kauzy. Když se v úvodu očkovací kampaně ve Švédsku objevila informace o 4 úmrtích "po očkování", tak toho byly plné noviny, servery i televize. Např.:
http://www.ct24.cz/
http://zpravy.idnes.cz/
Závěry z vyšetření, které nepotvrdilo souvislost úmrtí s očkováním, už žádnou popularitu nezískalo. Fakt, že ve stejném Švédsku dosáhli ke dni 22.12.09 úrovně proočkovanosti pandemickou vakcínou 61% (!) a že očekávají výsledek 70%, tak tato informace už do českých médií cestu nenašla. Není zřejmě zajímavá.
http://www.socialstyrelsen.se/
  • Ministersvo zdravotnictví
Naprosto Zoufalý Úřad. Má-li být současná situace výsledkem 2-leté přípravy na pandemii, pak se jedná o příšerné diletantství a neschopnost. Od handrkování, kdo přiveze vyrobenou vakcínu z Belgie, přes stanovení rizikových skupin v odlišnosti od světových doporučení hlavně v oblasti ochrany dětí, nebo šílený způsob výběru pacientů formou dopisování mezi praktiky, specialisty, ZP, podniky a ministerstvem včetně zkřížených kontrol, aby se náhodou nějaké jméno neobjevilo dvakrát, až po vlastní průběh kampaně. Děsím se situace, kdyby pandemický virus skutečně dosáhl vysoké smrtnosti případů, což není pro futuro vyloučená eventualita. Proč organizátoři, kteří vědí, jaký je dlouhodobý vztah českých lékařů k chřipce, nepřipravilo informační kampaň a to ve spolupráci s lékařskými organizacemi? Nebo situaci vůbec neznají? Nepříznivý výsledek akce jasně padá na hlavu ministerstva.

Ještě před rokem panovala obecně obava, že by nový pandemický kmen mohl být velmi agresívní a proto se státy připravovaly na možnost kolapsu základních složek státu. Proto se do očkovacího plánu logicky zařadily i páteřní složky společnosti. Už v srpnu 2009 uvedla ECDC, že pandemie probíhá v mírnější podobě než se očekávalo, a že absence v nezbytných službách bude ve špičce epidemie přibližně 10%. To se mi osobně jeví jako číslo, které by nemělo způsobit žádný vážný problém, natož kolaps služeb. Ve stejném dokumentu je souhrn rizikových skupin vhodných k vakcinaci. Mimochodem jako prioritní skupiny i zde jsou všechny děti od 6 do 24 měsíců, rodiče dětí věku do 6 měsíců a všechny chronicky nemocné děti. Vypočetl jsem si v tomto doporučení poměr zdravotníků a nezbytných služeb k chronicky nemocným či jinak přímo ohroženým lidem (těhotné, malé děti apod.). Tento podíl je přibližně 20%, tedy 80% vakcín bylo doporučeno pro nemocné a přímo ohrožené. České ministerstvo provedlo vlastní výběr, který je velmi specifický a kde je na první pohled zjevné, že poměr chronických pacientů a zdravotníků a nezbytných služeb je 50% vs 50%. I to je velmi zajímavé, že? Průběžná neschopnost ministerstva reagovat pružně na situaci se projevuje mimo jiné i tím, že koncem prosince se v našem vakcinačním centru očkovaly poštovní doručovatelky či obsluha benzínových pump místo chronicky nemocných a malých dětí, které tak začínají plnit lůžka dětského oddělení o patro výše. Je to smutné, ale třeba bylo důležitější, aby nic nezbrzdilo balíky cestující pod vánoční stromečky.

Mezi další prohřešky ministerstva si dovolím uvést, že mi ještě NIKDY neodpověděli na mail zaslaný na oficiální adresu uvedenou na webových stránkách pro odborníky. A to ani na dotaz, zda už konečně mohu očkovat děti podle světových a evropských doporučení a nebo zda se má zbývající vakcína stále vylévat. Je to prostě dlouhý příběh o nekompetentnosti.

***************************

Abych zachoval aktuální informační hodnotu blogu, přidám i hodnocení současného stavu:
  • chřipka 2009(H1N1)
Přestože počet nakažených v posledních dnech jasně klesá, tak počty zemřelých v Evropě měly do minulého týdne trvale stoupající trend. Nižší hodnota z 52. týdne je však jistě ovlivněná vánočními svátky a z toho plynoucím omezeným hlášením z členských států. Stále platí, že cca 1/3 těžce probíhajících onemocnění se týká dětí.

V počtech zemřelých v ČR bohužel rychle doháníme západní Evropu, kde začala epidemie podstatně dříve. Graf je podle absolutních hodnot prokázaných úmrtí a myslím, že naše kolečko je docela velké. Zajímalo by mne, jak by to vypadalo, kdyby to zobrazili ve vztahu k počtu obyvatel. To by pro nás nedopadlo nejlépe.

Stále je čas vhodný k naočkování, všeobecně se předpokládá druhá vlna onemocnění. Proto vyzývám rodiče dětí spadajících zatím do českých kritérií (hlavně astmatiků a nervosvalově postižených), aby možnost očkování určitě využili. Stále ještě doufám, že se indikace v ČR rozšíří.
  • sezónní chřipka
Už jsem uvedl katastrofický stav v mezinárodním srovnání. Nyní si ještě dovolím ukázat aktuální data o proočkovanosti v USA podle věkových kategorií. To je meta pro naši společnost ještě 10 či spíše 20 let nedostižná. Náš celonárodní průměr je někde kolem 7%. Mimochodem - v roce 2002 stanovila WHO cíl proočkovanosti rizikových skupin na 60% s dalším cílem 75% v roce 2010.
Jako pediatr musím ještě dodat, že celá dětská populace v USA dosahuje proočkovanosti chřipkou 34%, přitom ve skupině 2-4 roky 48%.


Protože virus sezónní chřipky se v populaci stále ještě prakticky nevyskytuje (99% chřipek stále odpovídá pandemickému kmenu), tak je pořád ideální čas pro provedení očkování - pozdě ale přece. Klasickou chřipkovou vlnu očekávám koncem ledna jako obvykle.

Na závěr chci popřát svým čtenářům splnění všech přání, radost ze svých blízkých i vlastního bytí a samozřejmě především zdraví a to nejen pro tento rok 2010!

neděle 29. listopadu 2009

Očkování dětí proti pandemické chřipce

Vypadá to, že se české ministerstvo zdravotnictví v tomto týdnu částečně probralo z podzimního spánku a objevilo, že chřipkou (H1N1)2009 jsou výrazně postižené mladší ročníky včetně dětí a začalo plánovat jejich očkování. Dovolím si upozornit, že na vyšší rizika v dětském věku jsem poukazoval ve svém prvním příspěvku na téma chřipky - a to již před měsícem. Samozřejmě jsem to nevymyslel, ale stačilo pouze sledovat zahraniční odborné zdroje. Současný vývoj pandemické chřipky stále potvrzuje, že epidemie je zatím mírná a srovnatelná se sezónní chřipkou (která však letos ještě nezačala!). Rovněž se potvrzuje, že děti všech kategorií jsou nyní postižené více než při sezónním typu chřipky (srovnání smrtnosti). Ve skupině těžké formy respiračních infekcí (tzv. SARI) drží děti bohužel podíl 25-40% (viz zde str.16).

Nyní tedy plánuje MZd změnu, ale zase tak nějak česky polovičatou. Paní ministryně uvedla, že Evropská léková agentura EMEA dovolila očkovat děti starší 10 let. Proč nám nesdělila, že tato agentura ve skutečnosti dovolila očkovat děti už od 6 měsíců věku? Snaží se tímto mlžením ospravedlnit svou pomalou reakci? Nevím. Přitom Evropské centrum pro kontrolu nemocí ECDC již v srpnu uvedlo mezi prioritními - tedy nejohroženějšími skupinami i děti ve věku do 24 měs. Tak trochu očekávám, že někdy v lednu naše MZd tu věkovou hranici sníží. Bude to samozřejmě dobře, ale samo sebe tím jasně usvědčí z dnešní odborné nekompetentnosti.

Zvláštním způsobem se uvažuje o organizaci tohoto očkování. Ministryně navrhuje vyčlenit pro děti jen jedno vakcinační centrum v kraji. Je pro mne těžko pochopitelné, proč praktičtí pediatři (PLDD), kteří jediní v republice mají denní a bohaté zkušenosti s očkováním, jsou z této akce vyřazení. Naopak lékaři s malými zkušenostmi (praktičtí lékaři) nebo dokonce nulovými zkušenostmi (lékaři v nemocnicích, honosně přejmenovaní na vakcinační "centra") jsou páteří celé očkovací akce.  Nyní trochu selských počtů. Bylo vyhlášeno, že se plánuje až 100 tis. vakcín pro děti. (je to méně než je potřebné, ale prosím). V Jihočeském kraji žije 630 tis. lidí, tedy vychází cca 6300 vakcín pro JČ kraj. Budeme-li chtít rozumný časový horizont pro dokončení akce, tedy cca 1 měsíc, pak mi vychází nutnost očkovat více než 300 dětí denně. V jediném centru v Budějovicích ?? Nedovedu si to představit. Byl jsem požádán krajským vedením o svůj názor a tak jsem měl možnost tuto verzi zpochybnit a vyslovit se aspoň pro to, aby očkování dětí mohlo probíhat i v nynějších centrech v nemocnicích. Jsem zvědavý na výsledek.

Pro rodiče dětí chci uvést stručný přehled rizikových skupin vhodných pro očkování proti chřipce podle zahraničních doporučení ve verzi pro naše podmínky:
  • vrozené srdeční vady kromě defektu komorového septa (VSD)
  • chronická onemocnění dýchacích cest
    • astma na inhalační léčbě kortikosteroidy a těžší
    • vrozené anomálie struktury dýchacích cest
    • cystická fibróza a jiné plicní fibrózy
    • primární porucha řasinek (PCD)
    • ponovorozenecké poškození plic (BPD, CLD)
  • závažné metabolické poruchy
    • cukrovka
    • extrémní obezita
  • závažné onemocnění ledvin
    • nefrotický syndrom
    • selhávání ledvin
  • závažné poruchy imunity
    • vrozené imunodeficity
    • zhoubná onemocnění na chemo- či radioterapii
    • děti na imunosupresívní léčbě (např. Prednison)
  • děti na chronické léčbě aspirinem (např. Kawasaki sy)
  • děti s porodní váhou pod 1500g do 2 let věku
  • děti s riziky aspirace stravy (vdechnutí)
    • vrozené vady dutiny ústní
    • epilepsie, DMO, vady mozku
    • nervosvalová onemocnění (např.SMA)
  • závažná onemocnění jater
  • děti v ústavní péči
  • rodinní příslušníci kojenců do 6 měsíců věku
  • rodinní příslušníci dětí z rizikové skupiny, které nemohou být z nějakého důvodu očkované
  • všechny děti ve věku 6-24 měs.
Všem rodičům dětí z výše uvedených skupin bych vřele doporučil, aby o tomto problému začali komunikovat se svým praktickým pediatrem, aby projevili zájem naočkovat své dítě a pak společně bedlivě sledovali, kterým dětem to nakonec český stát vůbec umožní. Není ani vyloučené, že narazíte na pediatra, který bude očkování zpochybňovat. Důvodem bude podle mého názoru nejspíše nedostatečná informovanost kolegy. V takovém případě navrhuji si vyžádat odborný text důvěryhodné zahraniční instituce nebo časopisu, z kterého takový odmítavý názor pramení. Obávám se však, že Vám nebude poskytnutý. Plně chápu, že v takovém případě bude Vaše rozhodování velmi složité a já Vám přeji pro takovou volbu šťastnou hvězdu.

neděle 22. listopadu 2009

Chřipka a bezpečnost vakcín

Celá problematika kolem nového typu chřipky se v Česku nesmírně démonizuje a v médiích se velmi často zpochybňuje bezpečnost vakcíny. Bohužel musím konstatovat, že na tom mají lví podíl moji kolegové, kteří rozšiřují své pochybnosti, které jsou ovšem podepřené pouze směsicí novinových článků. Zatím jsem ještě od žádného takového kolegy neviděl odkaz na odbornou literaturu či věrohodnou instituci. Já plně chápu, že nová neznámá věc, lék či situace vyvolává podvědomě strach, ale z osobního života přeci víme, že strach "má velké oči" a že není dobrým rádcem. Strach je většinou spojený s neznalostí. Podívejme se tedy, co na toto téma čerstvě napsaly mezinárodní instituce, které sbírají a trvale analyzují situaci v mnoha zemích světa.

WHO uveřejnila 19.listopadu v Ženevě tiskovou zprávu č. 16 na téma bezpečnosti chřipkové vakcíny (H1N1) 2009. Dovolím si uvést hlavní body zprávy. WHO analyzuje informace ze 16 zemí, ve kterých bylo dosud naočkováno 65 miliónů lidí. Pro řadu zemí je současná vakcinační kampaň historicky největší. V tak velkém objemu očkovaných se objevilo několik velmi vzácných vedlejších účinků nezachycených v průběhu klinických zkoušek, což podporuje potřebu dalšího přísného sledování bezpečnosti vakcíny. Dosavadní výsledky jsou však povzbudivé.
  • Vedlejší účinky
Jak se očekávalo, tak běžně hlášené vedlejší účinky zahrnují otok, zarudnutí či bolest v místě aplikace, které vymizí spontánně krátce po očkování. Teploty, bolest hlavy, únava a svalové bolesti se po očkování uvádějí rovněž, ale v menší míře. Tyto příznaky vymizí obvykle během 48 hodin. V očekávaném rozsahu byly pozorované i alergické reakce.


Syndrom Guillain-Barre (GBS) (paralytické onemocnění)
Dosud bylo nahlášeno 10 případů GBS u lidí, kteří dostali vakcínu. Tento počet je v souladu s normálním výskytem této choroby. Přesto jsou všechny případy vyšetřované, zda jsou náhodné nebo mohou být ve spojení s vakcinací. WHO nemá žádné zprávy o fatálním průběhu některého případu GBS, všichni nemocní se uzdravili. WHO doporučuje aktivně monitorovat výskyt GBS.


Úmrtí
U očkovaných se objevil malý počet úmrtí po podání vakcíny. Všechny případy nahlášené WHO byly okamžitě vyšetřované, některá vyšetřování ještě pokračují. Výsledky ukončených šetření vylučují přímou vazbu na pandemickou vakcínu jako příčinu úmrtí.
  • Bezpečnostní profil vakcín
Mezi jednotlivými užívanými typy vakcín zatím nebyly pozorovány rozdíly v profilu vážných nežádoucích účinků. Intenzívní sledování bezpečnosti vakcíny pokračuje, všechny současné údaje ukazují, že pandemická vakcína má podobně vynikající bezpečnostní profil jako vakcína sezonní chřipky, která se používá už více než 60 let.


Evropská léková agentura EMEA ve své zprávě z 20.listopadu dochází k velmi podobným závěrům a proto z ní nebudu citovat.

Fakt, že v Česku nastoupila epidemie dříve než je obvyklé, zcela jasně ukazuje aktualizovaný graf výskytu "chřipce podobných onemocnění".

U nás zatím panuje jakási iracionální obava z faktu, že tady máme chřipku. Oficiální místa a mluvčí nemocnic stále mlží a z "prasečí" chřipky dělají stále něco exotického. Dovolím si k tomu několik poznámek.
  • uváděná čísla výskytu chřipky (H1N1) 2009 (nyní kolem 600 případů) jsou jenom laboratorně potvrzené případy. Vzhledem k praktické nedostupnosti tohoto vyšetření pak z tohoto faktu nelze prakticky nic vyvozovat. Naše nemocnice dostala na pandemickou chřipku 10 (slovy deset!) vyšetřovacích testů. Proto mi přišlo komické vyhlášení ministryně, že nyní už nebudeme vyšetřovat všechny případy, ale jen těžké. U nás v nemocnici se zatím testoval jen asi jeden. Podle mého osobního odhadu je faktický počet nakažených možná až stokrát vyšší, ale rozhodně v desítkách tisíc.
  • zcela mimo realitu jsou údaje v novinách, že "prasečí chřipky začíná být více než běžné chřipky". To je ale přeci od samého začátku! V civilizovaných zemích Evropy a v USA je 30-40% všech vyšetření nosohltanu pozitivních na chřipku (influenzu). Při analýze kmenů chřipky pak vychází, že u více než 99% jde o chřipku (H1N1) 2009! V Evropě se klasická sezónní chřipka podle všech hlášení zatím prakticky nevyskytuje. Jednoduše řečeno zatím platí, že chřipka = chřipka prasečí.
  • proto kdo se chce chránit před chřipkou, a týká se to zvláště mladých lidí a chronicky nemocných, ten se musí letos nechat naočkovat i proti novému kmenu
  • tvrzení o tzv. nevyzkoušenosti vakcíny jsou velmi zavádějící. Vakcíny vyrábějí stejné firmy a stejnými postupy jako vloni. V tom procesu není nic dramaticky jiného. Ano, jsou tam mrtvé částice jiného kmene chřipky, ovšem  vakcína sezónní chřipky se také svým složením stále mění. Adjuvancia jsou i v jiných vakcínách, nejsou nová a používají se roky. Pouze se o nich dříve nepsalo v novinách.
  • ještě poznámka k tvrzení, že se něco (nemoc, úmrtí) stane po očkování. Je třeba zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, že vztah mezi jevy může být příčinný nebo jen časově náhodný. To, že se něco stane po něčem, může být třeba signálem k zahájení nějakého šetření, ale samo o sobě to nic neznamená. Je to stejné, jako kdybych tvrdil, že většina smrtelných autonehod se stane do 24 hod. po použití fluoridové zubní pasty a na základě tohoto zjištění bych chtěl zakázat přidávání fluoru do past. Přímé obvinění může být mediálně zajímavé, ale současně velmi vzdálené zjištěné skutečnosti.
Plně chápu, že je veřejnost zmatená, když jsou zmatení lékaři. Nabízím vycházet ze suchých faktů:
  • chřipka je onemocnění často banální, ale u malého podílu nemocných působí závažné komplikace a úmrtí. Významnost nemoci je dána obrovským rozšířením v populaci a proto množství faktických obětí mnohonásobně převyšuje třeba jindy tak sledované meningokokové nákazy nebo i dopravní nehody
  • před nemocí a hlavně jejími komplikacemi se lze vcelku spolehlivě chránit očkováním
  • dnešní pandemická chřipka se chová (zatím) podobně jako sezonní (s výjimkou dětí, kde už způsobila více úmrtí než je obvyklé), trvá ale déle a zasáhne zřejmě větší část populace
  • bezpečnost vakcín je intenzívně sledována mezinárodními organizacemi, které nepozorují do této doby žádné závažné jevy

sobota 14. listopadu 2009

Aktuální data o chřipce 2009 A(H1N1)

Dnes chci zveřejnit velmi aktuální a zajímavé údaje z analýzy Evropského centra pro kontrolu nemocí o průběhu pandemické chřipky v Evropě v prvním listopadovém týdnu - tedy z 45.týdne. Trochu objektivních dat by snad mohlo otevřít oči aspoň části těch, co stále opakují hloupá tvrzení ještě hloupějších (protože samolibých a neznalých) lidí o nafouknutých bublinách, spiknutích mocných či špinavých kšeftech farmaceutických firem a podobně (že s.Rathe, s.Lukašenko?).

  • z 2978 respiračních vzorků v 23 zemích bylo 1274 - t,j, 43% pozitivních na virus chřipky A, z toho 97% (1231) bylo potvrzeno jako pandemický kmen H1N1
  • SARI = těžké akutní onemocnění dýchacích cest, v daném týdnu nahlášeno 762 případů
  • analýzou 73 přípdů za 6 zemí bylo zjištěno
    • 10% - děti do 2 let
    • 45% - celkem děti do 18 let
    • 78% - celkem pacienti do 45 let
    • příčinou byl v 99% pandemický kmen H1N1
    • 29 (21%) vyžadovalo intenzívní péči, z nich 76% ventilační podporu
    • 44% nebylo očkovaných žádnou vakcínou (jde však o malá čísla)
    • 56% bylo očkovaných sezonní chřipkou
    • 0% po očkování pandemickou H1N1 chřipkou
    • 0% po očkování pandemickou + sezonní chřipkou
    • 36% bylo u dříve zcela zdravých (u dětí do 2 let 83%)
    • 28% mělo astma nebo plicní chorobu
    • 8% bylo zdravých těhotných
Evropské výkaznictví je v mnohém ještě zřejmě lajdácké a proto některá procenta jsou vypočtená z poměrně malých čísel. Výsledky se však nijak dramaticky neliší od podobných statistik z USA, které jsou z mnohonásobně větších kohort pacientů.

Následující graf ukazuje výskyt ILI v Česku (ILI = nemoc podobná chřipce). Je zřetelně vidět, že letos je nástup epidemie o mnoho týdnů dříve než vloni.



Z uvedených čísel je podle mne zjevné především:
  1. Velmi vysoký podíl komplikovaných průběhů je v dětském věku. Toto číslo v plné nahotě usvědčuje z naprosté stupidity české úřady, které ve svých očkovacích plánech děti tohoto státu obrazně řečeno hodily přes palubu. A to přesto, že všechny vyspělé civilizační okruhy v Americe, Asii a Evropě staví děti na přední místo preferenčních skupin pro očkování proti kmenu 2009 H1N1.
  2. Druhé významné číslo je podíl vážně nemocných ve skupině dosud zdravých lidí včetně těhotných. To je nejsilnější argument proti názorům hojně se šířících v různých diskuzích, že zdravý člověk chřipkou neonemocní, resp. rozhodně ne těžce. Podobné nekvalifikované názory se bohužel objevují i v oficiálních vyjádřeních nemocnic, jak naposledy předvedla mluvčí FNKV Jelínková dne 12.11.2009. Poslední český případ kriticky nemocné těhotné ženy, která musela porodit těžce nedonošené dítě, snad aspoň otevře oči i posledním zabedněncům.

neděle 8. listopadu 2009

Fakta o chřipce 2009 A(H1N1)

S využitím článků na Medscape, aktualizace 5.11.09

V českých mediích a na netu se šíří záplavy nesmyslných údajů a dezinformací o novém typu chřipky. Proto bych chtěl uvést trochu nesouvislý výpis poznámek, které obsahují prostá fakta z odborných zdrojů. Snad to pomůže aspoň některým čtenářům k lepšímu pochopení situace. Jde o údaje z USA, které veřejně poskytují nesrovnatelně nejvíce použitelných informací.

  • 24.02.2009  první pacient s novým typem chřipky je 6 měsíční dívka ze severního Mexika
  • 06.04.2009  epidemie v La Gloria, Mexiko
  • 15.04.2009  první ověřený případ v USA, 10 letý chlapec v Kalifornii
  • 29.04.2009  informace mexického ministerstva - 2155 pacientů s těžkým zápalem plic, 100 úmrtí
  • 11.06.2009  WHO vyhlašuje fázi 6 světové pandemie, infekci H1N1 vyhlašuje za nezastavitelnou, konstatuje, že většina pacientů je mladších 25 let a že třetina vážných případů je u dosud zdravých mladých lidí
  • 01.07.2009  87% úmrtí v USA je u osob 5-59 let starých
  • 25.08.2009  Bílý dům odhaduje, že bude infikována polovina US populace, což povede k 1,8 mil. hospitalizacím a 30-90 000 úmrtí, až 300 000 pacientů bude vyžadovat intenzívní péči a obsadí 1/2 veškeré kapacity intenzívních lůžek
  • 31.08.2009  WHO odhaduje, že během 2 let bude novou chřipkou infikována téměř třetina světové populace. Sezónní chřipka nakazí každou sezonu 5-20% obyvatel.
  • 22.10.2009  T.Frieden - ředitel CDC oznámil, že H1N1 chřipka postihuje hlavně děti a mladé dospělé, nacházíme se v 2.vlně epidemie, která se vystupňuje v době klasické chřipkové sezony, nebo se objeví 3. vlna v té době. Genetické mutace viru jsou minimální.
  • 24.10.2009  ze 730 kmenů H1N1 byly 3 resistentní na Tamiflu, celkem bylo v USA zachyceno 14 resistentních kmenů, z čehož 12 bylo od pacientů, kteří měli před tím Tamiflu
      • nejvyšší smrtnost (letalita) je v kategorii 50-64 let
      • celková smrtnost (letalita) je cca 0,4% (v Evropě 0,3%) proti 0,1% u běžné sezonní chřipky a 2,4% u pandemické chřipky 1918/1919
  • 26.10.2009  analýza chřipkových virů ukazuje, že 99,5% je typ H1N1, zbytek je H3N2 a typ B
  • inkubační doba H1N1 je 1-4 dny, nejvýše 7 dnů
  • nemocní H1N1 mají proti sezonní chřipce více příznaků od zažívacího traktu a méně teplot (asi 12% nemá horečku)
  • komplikace chřipky H1N1
      • zhoršení základního chronického onemocnění
      • komplikace v horních cestách dýchacích (otitidy, sinusitidy)
      • plicní komplikace včetně zhoršení astmatu či chronické bronchitidy
      • záněty srdce, svalů, mozku
      • sekundární bakteriální zápal plic
  • střední věk potvrzených případů: 12 let
  • střední věk hospitalizovaných případů: 20 let
  • střední věk zemřelých: 37 let
  • neobvyklá věková distribuce nové chřipky je dána tím, že lidé exponovaní virem chřipky z roku 1918 mají ochranné protilátky. Podobné chřipkové kmeny kolovaly až do roku 1957. Proto lidé narození před tímto rokem mají určitý stupeň ochrany.
  • analýza 465 hospitalizovaných dětských pacientů - souběh dalších onemocnění
      • 36% astma
      • 7% vývojové opoždění
      • 7% poruchy hemoglobinu (krevního barviva)
      • 6% křečové onemocnění
      • 6% nedonošenost
      • 6% nervosvalové onemocnění
      • 5% chronické plicní onemocnění
      • 4% porucha srdce a oběhu
  • z 34 těhotných s chřipkou H1N1 nahlášených CDC bylo 11 hospitalizovaných a 6 zemřelo. Všech 6 zemřelých žen bylo do té doby zdravých, rozvinul se u nich virový zápal plic
  • analýza hospitalizovaných k říjnu 2009
      • většina dospělých měla astma, chronické onemocnění srdce či plic, imunosupresivní léčbu
      • většina dětí měla astma, chronické plicní onemocnění, neurologickou poruchu
      • 6% bylo těhotných
  • doporučení pro astmatiky
      • co nejdříve očkovat proti sezonní chřipce, děti od 6 měs. do 8 let potřebují 2 dávky, pokud jde o vůbec první očkování proti chřipce
      • pacienty ve věku 6 měs.-64 let očkovat proti H1N1 chřipce
      • při onemocnění chřipkou léčba Tamiflu do 48 hod. od počátku
  • doporučení pro těhotné
      • jsou ve vysokém riziku vážných komplikací
      • očkovat sezonní i H1N1 chřipku co nejdříve
      • nemocné chřipkou je možné léčit Tamiflu
  • analýza kriticky nemocných v Kanadě
      • střední věk 32 let
      • 30% nemocných pod 18 let
      • 10% nemocných nakažených v nemocnici
  • doporučení pro vakcíny H1N1 schválené FDA v USA
      • děti 6 měs. až 9 let dostanou 2 dávky v intervalu 3 týdnů
      • děti od 10 let a dospělí dostanou 1 dávku
      • na H1N1 vakcínu se vztahují stejné indikace a kontraindikace jako pro očkování proti sezonní chřipce
      • vedlejší účinky - 46% lokální bolest, 45% celkové reakce (bolest hlavy, svalů)
      • bezpečnostní profil podobný jako u sezonní chřipky
  • hlavní preferenční skupina pro 1.vlnu vakcinace
      • těhotné ženy
      • dospělí pečující o děti mladší 6 měs.
      • zdravotníci v kontaktu s pacienty
      • věková skupina 6 měs. - 24 let
      • věková skupina 25-64 let s chronických onemocněním
  • skupina pro 2.vlnu vakcinace (dle dostupnosti vakcín)
      • zdraví lidé 25-64 let
      • senioři 65 let a více
  • kontraindikace vakcíny
      • Guillain-Barré syndrom v anamnéze
      • dřívější život ohrožující reakce po očkování na chřipku
      • probíhající akutní vážné onemocnění
A pro zajímavost stav vakcinace proti běžné sezonní chřipce v USA
  • proočkovanost populace v USA na sezonní chřipku 2008/09 dle CDC
      • nad 65 let 67% (!!)
      • 50-64 let  42%
      • 18-49 let  32%
      • 5-17 let    21%
      • 2-4 roky   32%
      • 6-23 měs. 41%
  • očkování zdravotnického personálu proti chřipce doporučuje CDC od r. 1981
      • 76% zdravotníků s virovým onemocněním chodí do práce 
      • 99% US nemocnic poskytuje vakcínu zaměstnancům zdarma
      • průměrné pokrytí personálu vakcinací je 5-55%
      • žádoucí pokrytí vakcinací je minimálně 60% dle CDC
  • celková úmrtnost v nemocnicích, kde se personál neočkuje je prokazatelně vyšší než v nemocnicích, kde je pravidelný očkovací program pro zdravotníky

středa 4. listopadu 2009

Kdo bude očkován pandemickou vakcínou ?

Můj kolega, pediatr zabývající se mnoho let problematikou očkování a člen České vakcinologické společnosti se rozhodl napsat kritický článek na téma českého přístupu k výběru skupin obyvatelstva pro účel očkování proti chřipce A(H1N1). Přestože evropské regulační orgány vyjmenovaly minimálně už v září prioritní rizikové skupiny pro první vlnu očkování, tak u nás je celý proces typicky česky neprůhledný, nejasný a nedohledatelný jednoduše na oficiálních webových stránkách. Celý text byl pro noviny příliš dlouhý, proto jej neotiskly. Navíc se situace ve své nejednoznačnosti stále trochu mění a situace kolem těhotných byla právě včera nově předefinována. Nicméně fakt, že v Česku nebudeme chránit chronicky nemocné děti je pro mne jako pediatra nepochopitelný a proto chci text svého kolegy aspoň takto uveřejnit.

Pandemie chřipky v posledních měsících hýbe českými i zahraničními médii a toto téma zaplňuje i mnoho stránek odborné literatury. Spektrum názorů na toto onemocnění v laické veřejnosti je i přesto velmi různorodé, od krajních mezí naprostého popírání jakéhokoli rizika od něčeho tak malého, že to není vidět, po iracionální strach z nového viru-zabijáka. Stejně tak potřeba pandemické vakcíny je na jedné straně vnímána jako komerční tlak farmaceutických firem a na druhé jako naprosto nezbytný nástroj pro přežití. Bohužel ani odborná veřejnost nemá v tomto tématu zcela jasno, najdou se i zcela neinformovaní lékaři, kteří považují použití registrované vakcíny za „experimentování na lidech“ a tento svůj názor pak dokáží dokonce i veřejně prezentovat.

Přitom rozvoj pandemie není pro odborníky na chřipku žádným překvapením, vědí o tomto nebezpečí již řadu let. S mírnou nadsázkou je možné říci, že virus takzvané prasečí chřipky je dobrou zprávou. Kdyby se pandemickým stal ptačí virus H5N1 s 50% smrtností lidských případů, čehož se odborníci obávali, dnešní situace by byla jistě mnohem horší. Místo tohoto agresivního viru z východu se překvapivě objevil jeho mnohem mírumilovnější kolega ze západu, virus „prasečí“ chřipky H1N1. Slovo prasečí je v uvozovkách, protože se ve skutečnosti nejedná o prasečí chřipku, virus se nepřenáší mezi prasaty ani člověk se od zvířat neinfikuje. S viry prasečí chřipky má nový virus H1N1 společnou pouze část genetické výbavy.

Chování nového viru H1N1 se v mnoha aspektech podobá běžné sezónní chřipce. Shodnou vlastností je velmi dobrá schopnost šíření viru mezi lidmi, díky níž dochází k onemocnění velké části celosvětové populace, tedy k mnoha případům onemocnění. Pandemická chřipka je podobná sezónní naštěstí také tím, že v převážné většině případů probíhá mírně a tedy většina nemocných se kompletně uzdraví bez jakékoli léčby. Toto ale není pravidlo a malá část onemocnění probíhá komplikovaně a bohužel i fatálně. Díky vysokému počtu případů není počet úmrtí na chřipku zanedbatelný. Na sezónní chřipku umírá jen v České republice každoročně nejméně 1000 lidí, což je mnohem více, než na jiná mediálně velmi populární infekční onemocnění jakými jsou meningokokové či pneumokokové infekce nebo karcinom děložního čípku způsobený lidskými papillomaviry. To dělá z chřipky ve vyspělých zemích nejčastější příčinu úmrtí, které lze zabránit očkováním. Pro pandemickou chřipku platí podobná fakta: mnoho lidí onemocní, většina se bez komplikací uzdraví, ale bohužel mnoho lidí i zemře a části těchto úmrtí lze zabránit vakcínou.

Pravděpodobnost úmrtí na chřipku se zvyšuje za přítomnosti určitých rizikových faktorů, z nichž nejpodstatnějšími jsou různá chronická onemocnění a věkové kategorie. Chronická onemocnění jsou společným rizikovým faktorem pro riziko komplikací a úmrtí u pandemické i sezónní chřipky, stejně tak těhotenství zvyšuje riziko komplikací i úmrtí u sezónní a zejména u pandemické chřipky. Zásadní odlišností mezi pandemickou a sezónní chřipkou je riziko pro jednotlivé věkové kategorie. I když sezónní chřipka probíhá u dětí mnohdy komplikovaně a bývá častou příčinou hospitalizace, úmrtí dítěte na sezónní chřipku je velmi vzácné. K 90% všech úmrtí dochází ve věkové kategorii nad 65 let věku. U pandemické chřipky je tomu přesně naopak, starší lidé jsou ohroženi relativně málo a 90% úmrtí je ve věkové kategorii pod 65 let, téměř ke čtvrtině všech úmrtí dochází u mladých lidí do 25 let věku. V USA již zemřelo na pandemickou chřipku více dětí než za běžnou chřipkovou sezónu.

Díky dlouhodobému očekávání chřipkové pandemie zareagovaly nadnárodní zdravotnické organizace i farmaceutické firmy vyrábějící chřipkové vakcíny na nový virus velmi pohotově. Světová zdravotnická organizace doporučila pandemickou vakcínu a několik farmaceutických firem ihned začalo s její přípravou. Protože se na začátek pandemie počítalo s omezeným množstvím očkovací látky, byla vydána doporučení pro preferenční rizikové skupiny obyvatel, které mají být nejdříve očkovány. Tato doporučení jsou veřejně přístupná na internetu. Vlády jednotlivých zemí zároveň udělaly státní zakázky u výrobců vakcín.

I Česká republika objednala pandemickou vakcínu v počtu 1 milionu dávek. Jediný dostupný a velmi obtížně vyhledatelný dokument na stránkách Ministerstva zdravotnictví o tom, kdo a jak bude touto vakcínou očkován, „Návrh vakcinační strategie“z 15.9.2009 počítá s očkováním 2 dávkami vakcíny, Česká republika tedy nakoupila očkovací látku pro 5% obyvatelstva. Dnes se snad i v České republice počítá s očkováním v 1 dávkovém schématu a tím se tedy umožní naočkovat 10% populace České republiky. Pro srovnání Spojené státy americké nakoupily 250 milionů dávek, tedy přepočteno na počet obyvatel 8x více než Česká republika. Po nákupu nepochopitelně nízkého počtu vakcín bylo třeba rozhodnout, jak se o ně obyvatelstvo podělí. A i to se bohužel našemu Ministerstvu zdravotnictví nepovedlo. Významné světové odborné autority jako Světová zdravotnická organizace (WHO), americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) i jeho evropská obdoba Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) vydala doporučení, kdo by měl být preferenčně očkován při nedostatku očkovací látky. Na jejich základě mohlo Ministerstvo zdravotnictví vytipovat nejdůležitější rizikové skupiny, které je nutné naočkovat, aby se při použití co nejnižšího počtu dávek zabránilo co nejvíce onemocněním a úmrtím. Doporučení jednotlivých autorit k očkování preferenčních skupin jsou velmi podobná a překrývají se. Na prvním místě je vždy očkování zdravotníků, dále těhotné ženy, lidé s různými chronickými onemocněními v závislosti na množství očkovací látky od nejmladšího dětského věku po starší, zdravé děti od nejmladších, kontakty (tedy zejména rodiče) nejmenších dětí do 6 měsíců věku, které ještě nemohou být očkovány.

Podle výše zmíněného „Návrhu vakcinační strategie“ mělo být při 2-dávkovém schématu očkováno 160 000 zdravotníků, 250 000 rizikových pacientů a 90 000 osob v „nezbytných veřejných službách“. Při očkování 1 dávkou vakcíny, se kterým se dnes snad již počítá, by se tyto počty mohly zdvojnásobit.

Očkování zdravotníků je jednoznačně nejdůležitějším krokem v prevenci pandemické (i sezónní) chřipky, vyskytuje se uniformně ve všech doporučeních a naše Ministerstvo zdravotnictví s ním počítá. Zdravotníci jsou v každodenním kontaktu se značným počtem nemocných lidí, jsou tedy vystaveni vysokému riziku nákazy a tuto nákazu pak mohou velmi úspěšně šířit právě na nejohroženější skupiny obyvatel. Očkování zdravotníků je tedy nejúčinnější strategií a zabrání mnohem vyššímu počtu onemocnění a úmrtí v porovnání s očkováním jakékoli jiné stejně velké skupiny obyvatel. Bohužel zdravotníci samotní ještě dnes nevědí kdo, kdy a kde bude očkován, protože k tomu nedostali žádné oficiální informace.

I zcela zdravé těhotné ženy patří k nejohroženějším a proto je nutné je vakcinací chránit. Ministerstvo zdravotnictví ale počítá s očkováním jen při rizikovém těhotenství, přičemž tato rizika v návrhu nejsou nijak definována. Očkování všech těhotných žen 1 dávkou vakcíny by spotřebovalo pouze 10% všech dostupných dávek, je ale vysoce nepravděpodobné, že by se podařilo naočkovat všechny těhotné, skutečné číslo by bylo tedy hluboko pod 10%. Přesto se naše úřady rozhodly ochranu většině těhotných žen neposkytnout.

Závažná chronická onemocnění významně zvyšují riziko úmrtí na pandemickou (a opět i sezónní) chřipku. Ministerstvo zdravotnictví vytipovalo pacienty s několika diagnosami chronických onemocnění srdce a plic, vyskytujících se převážně ve starších věkových kategoriích, tedy v těch nejméně ohrožených pandemickou chřipkou a naopak významně ohrožených sezónních chřipkou, proti níž je očkovací látka běžně dostupná. Většina odborných doporučení při nedostatku pandemické očkovací látky nepočítá s očkováním lidí nad 65 let věku, v České republice bude naopak většina dávek poskytnuta právě této věkové kategorii. Děti nemají na pandemickou vakcínu nárok vůbec, dokonce ani ty se závažnými chronickými onemocněními. Diagnosy jako cystická fibrosa, cukrovka, závažné vrozené srdeční vady a další se v návrhu nevyskytují.

Naopak se do skupiny očkovaných vešli hasiči, policisté, vojáci a někteří úředníci, tedy lidé, kteří nejsou ani zvýšeně ohroženi nakažením ani nemají vyšší riziko komplikací. Pokud nebudeme očkovat hasiče, Česká republika pravděpodobně neshoří, při neočkování policistů pravděpodobně nebude rozkradena, každopádně alespoň ne díky tomu, že nebyli policisté očkováni. Přesto se pro tyto skupiny zdravých lidí počítá téměř s 20% vakcíny. Toto množství pak nedostanou chroničtí nemocní lidé a těhotné ženy.

Nezbývá našemu Ministerstvu zdravotnictví než poblahopřát. Zdraví obyvatel alespoň v případě pandemické chřipky rozhodně nechrání.

MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost
27.10.2009


P.S. Nakonec se zdá, že se události začínají vyvíjet normálnějším směrem. Dnes prosakují informace, že bychom i v Česku - podobně jako ve vyspělejším světě - začali chránit své chronicky nemocné děti. Ufff! Jenom nechápu, proč nám to v Čechách vždycky tak hrozně trvá a proč chceme za každou cenu objevovat tu  svou malou "ameriku".


S potěšením a jistou hrdostí musím sdělit, že autor výše uvedeného příspěvku (a kolega z mého oddělení :-)) byl vyzván, aby připravil seznam konkrétních skupin dětských chronických pacientů k očkování proti A(H1N1). Tímto mu gratuluji k velkému úspěchu!

pondělí 26. října 2009

Chřipkou zmatená mysl lékařů

V médiích vybičovaná diskuze kolem chřipky a očkování plná samých silných výroků ukazuje, že zmatená je nejen česká veřejnost, ale především - a to je daleko významnější - naprostá většina veřejnosti lékařské. Problematiku chřipky a otázku očkování jako takového vzácně spojuje jedna vlastnost, a to naprosté nepochopení a neznalost ze strany významné části lékařské obce. Média se ve svých tvrzeních ráda opírají o výroky tzv. odborníků. Přiznejme si však, že v Česku je skutečných odborníků na problematiku vakcinace jako šafránu. A chřipka, jako jedna z tzv. preventabilních infekcí (infekcí, kterým lze předejít očkováním) je postižena podobnou mírou neznalosti. Jak jinak mám chápat výroky kardiologa, který popírá přímou souvislost úmrtí chronicky nemocné mladé ženy s prokázanou infekcí prasečí chřipkou (A/H1N1). Prý půjde spíše o náhodu! I bez znalosti případu si troufám tvrdit, že souvislost těchto událostí je s nejvyšší pravděpodobností příčinná. Zviklat mne v tomto přesvědčení může pouze případné prohlášení ošetřujících lékařů, že už týden předem předpokládali, že pacientka během několika dnů kvůli svých chronickým nemocem zemře. Z novinového textu však vyplývá, že "přišla ambulantně na hemodialýzu", tedy zřejmě v tu dobu neumírala. Není vůbec podstatné, že v důsledku svých chorob neměla šanci na průměrnou délku života, ale jen na několik měsíců. Podstatné je to, zda máme jako lékaři právo svou neznalostí těmto pacientům tu šanci na několik měsíců nebo málo let života vzít. Takových pacientů jsou totiž desítky, snad stovky tisíc. Přitom je to tak jednoduché a dokonce i levné. Připustit, že podobní pacienti na chřipku umírají a že tomu lze předejít.

Skoro to vypadá jako by si laická veřejnost spolu s lékaři myslela, že chřipka, tedy horečka s únavou a bolestí hlavy a zad, je nemoc, na kterou nelze umřít. Opravdu - na únavu se neumírá. Umírá se však na přímo související problémy, zvláště pak u oslabených lidí. Tedy na oběhové selhání při dehydrataci a horečce nebo třeba zahlenění pacienta s hraničně kompenzovaným onemocněním dýchacího traktu. U dětí může jít o těžký zánět malých průdušek nebo zápal plic, který se rozvine v terénu poškozeném chřipkovým virem.

Není v zásadě podstatné, zda mluvíme o chřipce sezónní nebo tzv. prasečí. Rozdíly mezi oběma typy existují, ale senzacechtivá media z prasečí chřipky udělala nepřetržitou show, která snad i znemožňuje racionální konstruktivní řešení. Podstatné je to, že obě nemoci způsobují vážné komplikace a úmrtí a že vyžadují určitý postup. Prasečí varianta se zatím jeví méně agresívně než se očekávalo, přesto už nyní v USA způsobila více dětských úmrtí, než způsobí sezonní chřipka průměrně každý rok. http://www.medscape.com/viewarticle/710313
Existuje také obava (a nikdo netvrdí, že k tomu dojde letos), že se objeví agresívnější virová forma, která by mohla způsobit podobné následky jako pandemie v minulosti (jakkoli žijeme v jiné době).

Proto bychom neměli dělat tak velký rozdíl mezi těmito dvěma formami chřipky. Nejdříve je nutné, aby lékaři sami už připustili, že chřipka bude pro některé z jejich pacientů smrtící komplikací a že je tomu možné předejít. Pak by ovšem musel třeba právě kardiolog pochopit, že má očkování svým pacientům doporučit, stejně tak jako plicní lékař nebo diabetolog nebo pediatr. Je třeba klidně a bez emocí zvýšit proočkovanost české populace proti chřipce a aspoň se přiblížit k výsledkům v civilizovanějších zemích na západ od nás. Budou-li tyto mechanismy pravidelně a standardně fungovat, pak bez problémů společnost zvládne i nějaký ten agresívní pandemický kmen, pouze se použije patřičná vakcína.

Stejně tak by měli lékaři pochopit, že se proti chřipce má očkovat veškerý zdravotnický personál, který přichází do styku s pacienty. Nejde v tomto případě primárně o ochranu personálu, ale o ochranu a bezpečí pacientů. Jde o to, aby pacient, ležící se svou chorobou v nemocnici s šancí se uzdravit natolik, aby ji opustil, nakonec nezemřel proto, že někdo z personálu na něj přenese virus chřipky, který už prostě při svém oslabení nezvládne. I v tomto máme zaběhnuté příklady. Americká akreditační komise Joint Commission (dříve JCAHO) má ve svých akreditačních standardech pro nemocnice požadavek na zavedení vakcinačního programu pro personál. Cílová požadovaná úroveň proočkovanosti personálu je 80%. http://www.jointcommission.org/NR/rdonlyres/FC01E2E0-A0CB-4A71-AF0B-137AA77D1BD6/0/AllChapters_HAP.pdf

Zároveň bychom měli ve vlastním zájmu opustit laciné výroky o "nenasytnosti nadnárodních korporací", o "kšeftování se zdravím" a podobné, protože tyto se snad pro svůj emoční náboj hodí do povrchního bulváru, ale mají s realitou pramálo společného. Stojí za zamyšlení, že podobně hysterické reakce nevidíme vůči lékům na astma, epilepsii či cukrovku a to přesto, že je vyrábějí stejné farmaceutické společnosti a se stejnými ekonomickými pravidly, která vyžadují k přežití firmy zisk z prodeje svých produktů. Rozdíl je zřejmě v tom, že očkovací akce zasahují většinu populace a navíc zdravé populace, která si budoucí problém mnohdy ani nechce připustit. Strádající diabetik či astmatik pošle podobné diskutující jemně řečeno "do tmy", protože má potíže a čeká na produkt "nenáviděných" společností jako na smilování. A to je taky obecný problém přístupu k preventivní medicíně. Požadovat něco po člověku, kterého právě nic nebolí či netrápí je mnohdy neúspěšné. Uspět lze u toho, který chápe úsloví "Pozdě bycha honit".