WHO uveřejnila 19.listopadu v Ženevě tiskovou zprávu č. 16 na téma bezpečnosti chřipkové vakcíny (H1N1) 2009. Dovolím si uvést hlavní body zprávy. WHO analyzuje informace ze 16 zemí, ve kterých bylo dosud naočkováno 65 miliónů lidí. Pro řadu zemí je současná vakcinační kampaň historicky největší. V tak velkém objemu očkovaných se objevilo několik velmi vzácných vedlejších účinků nezachycených v průběhu klinických zkoušek, což podporuje potřebu dalšího přísného sledování bezpečnosti vakcíny. Dosavadní výsledky jsou však povzbudivé.
- Vedlejší účinky
Syndrom Guillain-Barre (GBS) (paralytické onemocnění)
Dosud bylo nahlášeno 10 případů GBS u lidí, kteří dostali vakcínu. Tento počet je v souladu s normálním výskytem této choroby. Přesto jsou všechny případy vyšetřované, zda jsou náhodné nebo mohou být ve spojení s vakcinací. WHO nemá žádné zprávy o fatálním průběhu některého případu GBS, všichni nemocní se uzdravili. WHO doporučuje aktivně monitorovat výskyt GBS.
Úmrtí
U očkovaných se objevil malý počet úmrtí po podání vakcíny. Všechny případy nahlášené WHO byly okamžitě vyšetřované, některá vyšetřování ještě pokračují. Výsledky ukončených šetření vylučují přímou vazbu na pandemickou vakcínu jako příčinu úmrtí.
- Bezpečnostní profil vakcín
Evropská léková agentura EMEA ve své zprávě z 20.listopadu dochází k velmi podobným závěrům a proto z ní nebudu citovat.
Fakt, že v Česku nastoupila epidemie dříve než je obvyklé, zcela jasně ukazuje aktualizovaný graf výskytu "chřipce podobných onemocnění".
U nás zatím panuje jakási iracionální obava z faktu, že tady máme chřipku. Oficiální místa a mluvčí nemocnic stále mlží a z "prasečí" chřipky dělají stále něco exotického. Dovolím si k tomu několik poznámek.
- uváděná čísla výskytu chřipky (H1N1) 2009 (nyní kolem 600 případů) jsou jenom laboratorně potvrzené případy. Vzhledem k praktické nedostupnosti tohoto vyšetření pak z tohoto faktu nelze prakticky nic vyvozovat. Naše nemocnice dostala na pandemickou chřipku 10 (slovy deset!) vyšetřovacích testů. Proto mi přišlo komické vyhlášení ministryně, že nyní už nebudeme vyšetřovat všechny případy, ale jen těžké. U nás v nemocnici se zatím testoval jen asi jeden. Podle mého osobního odhadu je faktický počet nakažených možná až stokrát vyšší, ale rozhodně v desítkách tisíc.
- zcela mimo realitu jsou údaje v novinách, že "prasečí chřipky začíná být více než běžné chřipky". To je ale přeci od samého začátku! V civilizovaných zemích Evropy a v USA je 30-40% všech vyšetření nosohltanu pozitivních na chřipku (influenzu). Při analýze kmenů chřipky pak vychází, že u více než 99% jde o chřipku (H1N1) 2009! V Evropě se klasická sezónní chřipka podle všech hlášení zatím prakticky nevyskytuje. Jednoduše řečeno zatím platí, že chřipka = chřipka prasečí.
- proto kdo se chce chránit před chřipkou, a týká se to zvláště mladých lidí a chronicky nemocných, ten se musí letos nechat naočkovat i proti novému kmenu
- tvrzení o tzv. nevyzkoušenosti vakcíny jsou velmi zavádějící. Vakcíny vyrábějí stejné firmy a stejnými postupy jako vloni. V tom procesu není nic dramaticky jiného. Ano, jsou tam mrtvé částice jiného kmene chřipky, ovšem vakcína sezónní chřipky se také svým složením stále mění. Adjuvancia jsou i v jiných vakcínách, nejsou nová a používají se roky. Pouze se o nich dříve nepsalo v novinách.
- ještě poznámka k tvrzení, že se něco (nemoc, úmrtí) stane po očkování. Je třeba zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, že vztah mezi jevy může být příčinný nebo jen časově náhodný. To, že se něco stane po něčem, může být třeba signálem k zahájení nějakého šetření, ale samo o sobě to nic neznamená. Je to stejné, jako kdybych tvrdil, že většina smrtelných autonehod se stane do 24 hod. po použití fluoridové zubní pasty a na základě tohoto zjištění bych chtěl zakázat přidávání fluoru do past. Přímé obvinění může být mediálně zajímavé, ale současně velmi vzdálené zjištěné skutečnosti.
Plně chápu, že je veřejnost zmatená, když jsou zmatení lékaři. Nabízím vycházet ze suchých faktů:
- chřipka je onemocnění často banální, ale u malého podílu nemocných působí závažné komplikace a úmrtí. Významnost nemoci je dána obrovským rozšířením v populaci a proto množství faktických obětí mnohonásobně převyšuje třeba jindy tak sledované meningokokové nákazy nebo i dopravní nehody
- před nemocí a hlavně jejími komplikacemi se lze vcelku spolehlivě chránit očkováním
- dnešní pandemická chřipka se chová (zatím) podobně jako sezonní (s výjimkou dětí, kde už způsobila více úmrtí než je obvyklé), trvá ale déle a zasáhne zřejmě větší část populace
- bezpečnost vakcín je intenzívně sledována mezinárodními organizacemi, které nepozorují do této doby žádné závažné jevy
Dobrý den, pane doktore. K úvodu Vašeho článku bych chtěla podotknout, že jedním z důvodů, proč laická veřejnost a zároveň řada lékařů zatracují očkování proti A(H1N1) je fakt, že za tuto vakcínu odmítla převzít odpovědnost i farmaceutická firma, která tuto vakcínu vyrobila. A to je poměrně dost silný argument. Další, který jsem slyšela je ten, že očkovat v průběhu epidemie, nebo zvýšeného výskytu nemoci je zbytečné, jelikož doba potřebná k imunizaci organismu je (pokud se nepletu) cca 14 dní a během této doby se člověk může normálně nakazit. A není potom riziko závažnějšího průběhu onemocnění několikrát vyšší? O očkování dětí se zatím jen jedná - přitom se ukazuje, že jsou značně rizikovou skupinou. A z tohoto jednání má obyčejný občan pochopit, že se jedná o vážnou věc? Těžko se potom divit, že bere tuto chřipku na lehkou váhu. Buď to tak opravdu myslí, takových lidí je dost, nebo si tím dodává odvahy, jelikož mu stejně nic jiného nezbývá. Pokud je situace skutečně tak vážná, proč bylo objednáno tak malé množství vakcíny a to ještě poměrně dost dlouho? Proč nedošlo třeba k omezení pohybu osob přes hranice? Nevyznám se v tom, na co má stát vůči občanovi v takové situaci právo, ale celkový přístup od začátku byl tak laxní, že je teď těžké uvěřit, že nám obrazně teče do bot. A k tomu strachu, co má velké oči... Mít strach, aby moje dítě nebylo jedním z mizivého procenta případů, kdy došlo k úmrtí po podání očkovací látky... Nebo naopak, čekat, kdy se probudí s horečkou... Když se nad tím tak zamyslím, vzhledem k tomu, že v současnosti, kdy můžu maximálně držet dětem palce, aby si ze školního prostředí plného usmrkaných a ukašlaných kamarádů něco domů nepřinesly, naprosto vážně přemýšlím o tom, že si dám na kuráž skleničku něčeho ostřejšího a půjdu to raději zaspat. Zdravím a přeji hodně sil k Vaší osvětové činnosti. Simona Veselá, Kamenice nad Lipou
OdpovědětVymazatDíky za přemýšlivý komentář. Je toho hodně, tak jen heslovitě a na přeskáčku.
OdpovědětVymazat*Kdybychom při vakcinaci porovnávali jen sporadické úmrtí proti horečce, tak by vakcinace samozřejmě neměla opodstatnění. Vždy se volí "menší zlo", tedy třeba sporadické úmrtí vs občasné úmrtí (velmi zjednodušeno).
*Omezovat pohyb lidí v takovémto případě podle mne nemá smysl, snad jen k získání času pro zdravotnické služby nebo jistě pro infekce s vysokou smrtností.
*Vakcín bylo objednáno málo, ale vzhledem k nepřipravenosti českých lékařů a selhání MZd, jí bude možná i nadbytek :-(
*Očkování v době epidemie není na závadu i přes hloupé vyjádření Pavědecké rady ČLK. Nejsou důkazy o opaku. Očkovací období pro sezonní chřipku trvá do konce epidemie, resp. do konce května. Nejsou s tím celé roky žádné problémy. Například očkování proti pl. neštovicím v začátku inkubační doby po expozici má prokazatelně obranný efekt (nikoli zhoršující). Pouze je samozřejmě při pozdějším zahájení nižší celkový efekt. Pro pozdější zahájení byly samozřejmě objektivní důvody, přesto u nás došlo ke zbytečným administrativním průtahům.
*Nejsložitější je pro mne problém s tou odpovědností. Myslím, že se zveličuje, ale neznám právní kličky. Domnívám se totiž, že za známé a uvedené vedlejší účinky firmy žádnou odpovědnost nenesou. Proto ty účinky u všech léků tak podrobně popisují. Aspoň si to tak myslím, ale nevím jak to je. Rozhodně tato vakcína vznikla na rychlou společenskou objednávku a všude byla schválená ve zkráceném řízení, protože jinak by nebyla žádná. Schválení bylo na základě principu vysoké podobnosti s vakcínou sezonní. Podle mne to má logiku. Postavení vakcíny v ČR je stejné jako v celé Evropě. Naopak si nedovedu představit tzv. garanci státu za jakoukoli vedlejší reakci (??) To mi jako proplatí 1-denní absenci v práci pro teplotu nebo bolestné? To pochybuji. Takže myslím, že to je podobné jako s jinými vakcínami a léky, ale nevím přesně.
Děkuji Vám za odpovědi, byly vyčerpávající. Co se týká toho očkování v průběhu epidemie, spíše jsem vycházela z reakcí několika přátel, kteří prodělali v minulých letech chřipku těsně po naočkování a uváděli, že byla horší, než jindy. Vysvětlení, které se jim dostalo bylo to, že už buďto byli nakaženi, nebo se nakazili těsně po očkování, kdy ještě očkovací látka nefungovala. Z toho vycházel můj předpoklad, zda by to tak nemohlo být i v případě A(H1N1). Sama jsem loni byla očkována proti sezónní chřipce a kromě mírné bolesti v místě vpichu, která trvala asi 2 dny jsem žádné vedlejší účinky nepociťovala. Jinak si nejsem vědoma toho, že bych v posledních 15 letech vůbec chřipku měla, i když trpím na záněty nosohltanu, různé rýmy a podobné respirační choroby několikrát během zimy... Po lymské borelióze, kterou jsem prodělala v dětství s humorem prohlašuji, že chytnu cokoliv i přes zavřené okno, obzvlášť teď, kdy mám doma dvě malé děti, takže mám jisté obavy a stále zvažuji, zda se nechat očkovat. Ale zajímala by mě ještě jedna věc, která se týká antivirotik. Všude se uvádí, že se mají podat do 48 hodin od propuknutí infekce, jinak to nemá smysl a na druhou stranu se uvádí, že by lidé s příznaky chřipky měli zůstat doma a k lékaři jít až po několika dnech, pokud se jejich stav nezlepší, nebo dokonce zhorší. Děkuji a těším se na odpověď. Simona Veselá
OdpovědětVymazatP.S. A ještě jedna věc, čistě teoreticky. Ve zprávách, které se objevují o různých izolovaných mutacích viru A(H1N1) mě zaujal fakt, že k nim dochází hlavně v lokacích s vysokou proočkovaností. Nemůže to být tak, že virus je živý organizmus, tudíž se brání a mutuje v zájmu zachování rodu?
ad proběhlá "chřipka" - mohou být obě Vaše možnosti, ale pokud k tomu došlo v prvních dnech po očkování, tak jde spíše o reakci na očkování. Za příznaky chřipky (T, bolest svalů a kloubů, třesavka...) jsou zodpovědné antigeny viru chřipky, které jsou i ve vakcíně. Reakce jsou docela časté (asi 10%) a je tedy třeba s ní počítat a raději mít následující den volno. Nejste ale infekční pro okolí ani se ve Vás ta infekce nerozběhne, nemůže způsobit zápal plic a pod. Proběhnou pouze ty imunitně spuštěné příznaky.
OdpovědětVymazatad Tamiflu - efekt je skutečně nejvyšší při včasném podání. Ihned se tedy podá těm, co mají rizika - t.j. děti pod 2 roky, senioři nad 65 let, těhotné a krátce po porodu, lidi s chronickým onemocněním. Dále ti co mají projevy zánětu dolních dýchacích cest nebo těžký průběh. Ostatní "vyčkávají". Blíže ropracováno pro děti zde. http://docs.google.com/Doc?docid=0AZ6V93SbypPIZGN4eHh4bXFfMjUwY2gzeGpwZHo&hl=cs
ad mutace - myslím, že jde spíše o další poplašnou zprávu. Podle mých informací je virus zatím velmi stabilní, mutací je málo a za příčinu mutací se považuje spíše nadměrné preventivní podávání Tamiflu, proto se to nyní nedoporučuje.
Moc Vám děkuji, je fajn, že děláte tyto stránky, řada lidí má skutečně strach a spousta informací z médií ho dost prohlubuje, takže je skutečně moc prima, když se můžou někde zeptat. Simona Veselá
OdpovědětVymazat