Reforma zdravotnictví

Trvale se zajímám o stav našeho zdravotnictví a patřím k těm, kteří vědí, že je nutná organizovaná změna dříve, než dojde k neorganizovanému rozkladu systému. Návrh skupiny Lékaři pro reformu, která se dlouhodobě zamýšlí nad potřebnými změnami, je podle mého názoru dobrým dokumentem a proto jsem se rozhodl jej převzít na můj blog. Výhradu bych mohl mít nejvíce k bodu 5), kdy prosté a absolutní zvýšení odvodů nepovažuji za možné a navíc tam postrádám úvahu o zdravotnickém účtu, který považuji za perspektivní novinku.

Lékaři pro reformu, o. s.

T I S K O V É   P R O H L Á Š E N Í

Brno, Varnsdorf 15. listopadu 2010

Jak vyléčit zdravotnictví.

Všichni lékaři vědí, že čím se pacient více blíží ke svému konci, tím je jeho léčba dražší. Podobné to začíná být s českým zdravotnictvím a stejně tak to bude s cenou reformy. Od premiéra současné vlády jsem slyšel nedávno jednu velmi rozumnou větu: „Bez hluboké reformy zdravotnictví lékařů ani sestrám přidat nemůžeme“. Doposud jsem totiž spíše slýchávali, že je třeba současný systém jen lehce poopravit a vše bude dobré. Opak je pravdou a ekonomická realita to jasně ukazuje.

Jak by tedy ta opravdová hluboká reforma měla vypadat ? Jak by měl vypadat systém zdravotnictví, který nebude kvalitní lékaře vyhánět z ekonomických důvodů, ale naopak občanům zajistí zdravotní péči od kvalitních lékařů a sester.

České zdravotnictví potřebuje více finančních zdrojů, jinak nikdy nedokáže poskytovat to, co občané od zdravotnictví očekávají, zároveň musí na občany přesunout významnou část zodpovědnosti, v podobě výběru dobrého a ekonomického pojištění, starosti o vlastní zdraví a také limitované účasti na nákladech.    

Zde je náš návod vycházející z holandsko-švýcarského vzoru.

1. Definuje se základní (nepodkročitelný) rozsah standardní péče, na který bude mít každý občan nárok.
2. Konkurující si zdravotní pojišťovny budou muset zajistit celý objem této standardní péči pro své pojištěnce za tržní ceny - péči budou nakupovat u zdravotnických zařízení. Skončí diktát státu – viz současná nesmyslná úhradová vyhláška, které v době, kdy lékaři odcházejí do zahraničí, snižuje úhrady.
3. Zdravotnická zařízení budou poskytovat pojištěncům zdravotní péči v objemu, nasmlouvaném s příslušnou zdravotní pojišťovnou. Skončí doba nevolnictví – za omezené prostředky poskytněte neomezenou péči. Za ekonomickou efektivitu musí odpovídat pojišťovna.
4. Je třeba vytvořit podmínky pro snazší vstup dalších zdravotních pojišťoven na trh - samozřejmě v nových legislativních podmínkách a za přísného dozoru.
5. Zdravotní pojišťovny budou nabízet občanům různé typy pojistek, které si občané budou kupovat (tak jako si kupují pojistku na cokoliv jiného - cena pojistky – tzv. nominální pojistné, však bude přibližně 20 - 30 % celkové ceny pojistného, zbytek pokryjí stávající odvody na veřejné zdravotní pojištění). Nominální pojistné musí být vyměřováno bez ohledu na riziko toho kterého pojištěnce, v úhrnu ale musí odpovídat skutečným nákladům na potřenou zdravotní péči! Nominální pojistné tak přinese do systému tolik potřebné další zdroje – přímo od občanů.   
6. Nezávislý úřad pro dohled nad činností ZP bude kontrolovat činnost ZP, aby občané nebyli kráceni v rozsahu péče, kterou čerpají.
7. Stát by měl zajišťovat právní rámec celého systému, pomáhat organizovat i financovat extrémně drahou péči a v sociální oblasti zajišťovat zdroje pro sociálně slabé občany. Neměl by zasahovat do konkurence zdravotních pojišťoven ani konkurence zdravotnických zařízení jakýmikoliv nesystémovými dotacemi nebo úlevami.

Toto je opravdová hluboká reforma, která se dotkne všech subjektů.

• Pacienti si začnou kupovat u opravdových pojišťoven pojistky dle svých potřeb a ponesou plnou zodpovědnost za její výběr. Nákup nebude činit pod tlakem akutních zdravotních potíží, ale v době, kdy je zdravý (tj. rozdíl od přímých plateb ve ZZ). Všichni (i lékařské organizace) si musí uvědomit, že standardní rozsah péče budou pacienti čerpat v systémech řízené péče. Představa, že si pacient obejde několik specialistů a nemocnic a ZP vše zaplatí je naprosto scestná a bude do moci dělat pouze ten, který si koupí podstatně dražší pojistku.  
• Zdravotní pojišťovny budou muset zajistit péči v potřebném objemu (podle pojištěnci zvoleného typu pojistky) nákupem u zdravotnických zařízení za tržní ceny. Zdroje na to budou mít, protože výši nominálního pojistného si určí samy, ale v podmínkách konkurenčního boje s ostatními pojišťovnami. Skončí nesmyslné úhradové vyhlášky.
• Zdravotnická zařízení budou nabízet zdravotním pojišťovnám cenu vlastní práce v závislosti na tržních cenách vstupů, mezd i přiměřeného zisku.    
• Stát ani kraje se nebudou do financování zdravotní péče plést (kromě krizových situací a extrémně drahé péče) a budou pouze zajišťovat právní rámec celého systému.
• Samozřejmě, že se vyskytne spousta problematických bodů, jako jsou:
• dumpingové ceny některých zdravotnických zařízení a řetězců
• lokální monopoly zdravotnických zařízení
• monopol jedné zdravotní pojišťovny
• nutnost najít sofistikovanější systém přerozdělení, aby nedocházelo ke skryté selekci pojišťovaných osob za účelem snížení rizika
• redukce akutních lůžek
• přesun péče k efektivnějším poskytovatelům, zejména z nejdražšího článku celého systému a tím jsou fakultní nemocnice
• možná redukce počtu ambulantních specialistů v určitých lokalitách
• zajištění dostatečného počtu kvalitních praktických lékařů, zvýšení jejich pravomocí, ale i zodpovědnosti
• a asi nejtěžší úkol – přesvědčit všechny, že toto je správná cesta ke kvalitnímu a efektivnímu zdravotnictví se spokojenými lékaři a spokojenými pacienty.  

Tyto problémy je ale třeba správě pojmenovat a vyřešit a ne kvůli nim odmítnout celou reformu. Čím déle budeme čekat, tím více to bude stát.

Za LPR, o.s.
MUDr. Roman Flašar
Předseda o.s. Lékaři pro reformu


Občanské sdružení Lékaři pro reformu bylo založeno v dubnu 2007 jako platforma pro věcnou diskusi o reformě českého zdravotnického systému a o úpravě postavení lékařů a pacientů. Sdružení se věnuje analýze reformních kroků Ministerstva zdravotnictví a problémů českého zdravotnictví. V současné době má 652 sympatizantů z řad lékařů a lékařek.

MUDr. Roman Flašar
Předseda občanského sdružení Lékaři pro reformu
Ambulantní neurolog, Brno
Tel: 602 542 958
E-mail: flasar (at) lekariproreformu.cz

MUDr. Ivan Sucharda
Místopředseda občanského sdružení Lékaři pro reformu
Ambulantní gynekolog, Varnsdorf
E-mail: sucharda (at) lekariproreformu.czMUDr. Marta Holanová
Členka občanského sdružení Lékaři pro reformu
Ambulantní psychiatr, Brno
E-mail: holanova (at) lekariproreformu.cz

Očkování proti chřipce v sezoně 2010/2011

V návaznosti na své předchozí články bych se rád vyjádřil k současné situaci kolem chřipky a uvedl jednoduché schéma, které poradí zájemcům o ochranu před chřipkou, ale i mým kolegům, kteří nemají čas sledovat podrobněji toto téma, jaká jsou odborná doporučení pro nadcházející sezónu.

Doufám, že letošní postup bude už uchráněn hysterického zájmu médií, která vloni vnesla neuvěřitelný chaos do celé problematiky. Za vydatného přispění (bohužel) dezinformovaných lékařů a nekompetentních úřadů došlo k tomu, že stav proočkovanosti české populace proti chřipce nás dostal kamsi mezi rozvojové země.

Ujasněme si fakta pro tuto sezónu. Doba vhodná pro očkování už běží, chřipka byla v Evropě detekovaná zatím sporadicky, v Česku zatím žádný případ. Vakcína připravená pro přicházející období je složená z kmenů 2009 H1N1, A-H3N2 a B viru. Ano, obsahuje tedy onen kmen H1N1, který vloni vyvolal to absolutní nepochopení situace. Doufám, že letos už nebudou komičtí politici utíkat před vakcínou s výkřiky o pokusech na lidech a podobných nesmyslech. Předpokládá se, že loňský nový kmen bude opět dominantním i v této sezóně. Jako pediatr musím zdůraznit fakt, že dopady tohoto kmenu chřipky byly proti dřívějším "klasickým" kmenům sezónní chřipky na střední generaci a zvláště děti a zvláště děti nízkých věkových kategorií výrazně těžší. Viz můj předchozí blog.

Právě loňský nástup nového kmenu vyvolal určité změny do zavedeného očkovacího schematu. Pro přehlednost si dovolím použít vyjádření experta americké agentury CDC Andrew Krogera MD.

• očkování je doporučeno všem osobám starším 6 měsíců věku, pokud nemají kontraindikaci
• děti od 6 měs. do dosažení 9 let mají dostat 2 dávky v rozmezí aspoň 4 týdnů s výjimkou dětí -
• které dostaly aspoň 1 dávku 2009 H1N1 v loňské sezóně a současně
• které dostaly aspoň 1x sezónní vakcínu před rokem 2009/10 nebo 2 dávky sezónní vakcíny v roce 2009/10
• pouze při splnění obou podmínek dostane dítě do 9 let jen 1 dávku
• (v důsledku chybné politiky MZd ovšem v Česku žádné takové dítě oficiálně očkováno nebylo, takže pro ČR jsou uvedené 2 podmínky v podstatě zanedbatelné)

Očkování je zvláště doporučené pro následující rizikové skupiny obyvatel:

• těhotné ženy
• děti do 5 let a zvláště děti do 2 let věku
• lidé starší 50 let
• lidé každého věku s chronickými nemocemi, např. astmatem a cukrovkou
• lidé s porušenou imunitou - v důsledku nemoci nebo léčby
• lidé žijící v domech s pečovatelskou službou nebo podobných zařízeních s dlouhodobou péčí
• lidé žijící s nebo pečující o osoby ve vysokém riziku komplikací z chřipky, včetně
• zdravotnického personálu
• domácích kontaktů osob ve vysokém riziku komplikací
• domácích kontaktů dětí do 6 měs. věku

Pokud jsem vzbudil u některého čtenáře zájem o zdraví své nebo svého okolí, pak článek splnil svůj účel. V takovém případě se prosím obraťte urychleně na svého praktického lékaře a domluvte si schůzku. Cena do 200 Kč je podle mého názoru zcela zanedbatelná.

Nové politické bubliny o chřipce

(S použitím článku JG Bartletta: Top Ten Lessons From H1N1)


Protože politické bublifuky už zase vypustily cosi o chřipkové bublině a protože se musíme se znalostí věci připravit na další chřipkovou sezonu, je dobré se ohlédnout zpět a zhodnotit minulý rok. Nejprve několik mých poznámek k nejdiskutovanějším tématům.

• pokud někdo tvrdí, že nešlo o chřipkovou pandemii, pak lze říct jediné - vstupuje do odborného problému, aniž by si přečetl definici tohoto pojmu. Ať se to komu líbí, či nikoli, tak definice přesně popisuje rozsah šíření viru po Zemi a nikoli závažnost infekce. Tato definice byla bez pochyby jasně naplněná.
• definice pandemie se vyvíjí a její poslední verze byla skutečně vydána v roce 2009, ale nikoli účelově kvůli stávající chřipkové epidemii. Byla sice zveřejněna na počátku jejího průběhu, ale vytvořena byla v únoru 2009, kdy žádná znalost o novém typu chřipky neexistovala.
• poznámky o závažnosti z popisu pandemie nově vypadly podle mého názoru z praktických důvodů, protože je to pojem velmi strukturovaný, který nelze jednoduše popsat a už vůbec ne jedním číslem, třeba úmrtností. Závažnost průběhu se velmi mění geografickou lokalitou, úrovní zdravotnických služeb jednotlivých zemí (týká se celého světa!), je různá v jednotlivých věkových kategoriích a pod.
• například současnou pandemii kritici hodnotí jako nezávažnou až bezvýznamnou. Jde však zase jen o neznalost faktů. Pokud použijeme pouze smrtnost (letalitu), tak ta je skutečně u této pandemie nižší než u sezónní chřipky. Počet zemřelých v USA je odhadnutý na třetinu počtu u sezónní chřipky (12 000 proti 36 000). Ale vzhledem k velmi nízkému průměrnému věku zemřelých - 34,7 roku (!!) můžeme počítat jiný parametr, a to ztrátu roků lidského života (člověkoroků) a dostaneme hodnotu, která jasně převyšuje všechny minulé sezónní epidemie, překonává i pandemii v roce 1968 a blíží se pandemii 1957. Navíc podle údajů z Austrálie bylo zatížení intenzívní resp. resuscitační péče 15x (!) vyšší než v nejtěžší sezóně "běžné" chřipky. To je údaj, který musí zajímat společnost, která chce být připravena. Když k tomu připočteme prokazatelně vyšší úmrtnost a nemocnost dětí a těhotných, tak bychom měli pochopit, že jednoduché kódování závažnosti pandemie neexistuje.

Nyní tedy volně přeložím 10 hlavních poznatků z pandemie podle specialisty na infekční nemoci prof. Bartletta:

1. Současný systém surveillance (dohledu nad infekcí) zřejmě nevyhovuje. Pracovalo se s předpokladem, že budoucí pandemii způsobí kmen H5N1 pocházející z Asie, který bude mít vysokou letalitu. Ani jeden předpoklad se nevyplnil.
2. Objevily se nové rizikové faktory. Novým rizikem je nízký věk (nejvyšší výskyt byl v kategorii 10-19 let), dále obezita a těhotenství. Např. riziko pobytu na JIP/ARO se pro těhotné zvýšilo 7,4x a těhotné v 3.trimestru dokonce 13,2x!
3. Údaje o úmrtnosti jsou klamavé. Podle počtu zemřelých by se zdála pandemie mírnější ve srovnání se sezónní. ALE - při sezónní chřipce je 90% smrtelných případů u osob starších 65 let, u pandemie 2009 bylo téměř 90% u osob mladších 65 let.
4. Všeobecný očkovací program je prospěšný. Srovnání dvou kanadských provincií s rozdílným přístupem ukázalo, že univerzální očkovací přístup (pro všechny občany) vedl ke 40-70% snížení úmrtnosti, počtu hospitalizací, využívání pohotovostí a návštěv u lékařů. Tento postup byl rovněž vysoce ekonomický. Vakcína by měla být všeobecně dostupná, levná případně zdarma.
5. Zdravotníci by měli být očkováni proti chřipce. Běžný národní průměr proočkovanosti personálu v USA je 45-50% (srovnej tristní stav v ČR !!!), ale během pandemie "pouze" 36%. Diskutuje se i otázka povinného očkování personálu.
6. Běžná chirurgická maska v ochraně (zřejmě) vítězí. Srovnání chirurgické masky a respirátoru N95 zatím vychází podobně. Chirurgická maska je levná a příjemnější.
7. Epidemie lze monitorovat pomocí internetu. Sledováním nových zpráv z různých zdrojů lze sledovat postup epidemie. Pomocí Googlu bylo možno filtrováním určitých klíčových slov mapovat vývoj epidemie v USA a předpovídat další průběh dokonce o 2 týdny dříve než dokázala CDC!
8. Produkce vakcín se musí zlepšit. Současný systém vyžaduje slepičí vejce a 6 měsíců na výrobu. V USA se nedařilo plně uspokojit poptávku po vakcínách, podařilo se to plně až na sklonku druhé vlny pandemie. Nové technologie musí zkrátit produkční čas.
9. Diagnostika má své limity. PCR test je zlatým standardem. Rychlé testy používané na urgentních odděleních mají sice dobrou specificitu, ale jen 60-70% sensitivitu (citlivost). Tedy negativní výsledek rozhodně nevylučuje diagnózu chřipky. Tento fakt nesmí být důvodem odepření léčby potřebným.
10. Jak pandemický kmen H1N1 2009 zabíjí pacienty? Pitevní nálezy na plicích se velmi podobají těm, způsobených ptačí chřipkou a jsou zásadně odlišné od nálezů u zemřelých na sezónní chřipku. Další zvláštností je vysoký podíl současně probíhajících bakteriálních infekcí, podobně jako tomu bylo při pandemii 1918/19.

-------------------------------------------------------

Bezprostředním poučením pro čtenáře by mělo být, že i v následující sezoně 2010/11 bude velmi pravděpodobně kmen A(H1N1) 2009 dominantní a proto je zařazený do trojice kmenů v budoucí sezónní vakcíně. Z výše uvedeného lze předpokládat, že nejvíce ohrožené budou opět děti a zvláště pak děti do 2 let, které se vloni nemohly promořit. Což musím jako pediatr zvláště podtrhnout. Upozorňuji, že odborné společnosti v USA doporučují všeobecné očkování dětí od 6 měsíců věku a já zdůrazním aspoň všechny děti s chronickým onemocněním a děti do 2 let.

Pro ilustraci uvádím přesná data z USA o úmrtí dětí na chřipku v posledních sezónách. (Není třeba studovat barvičky, stačí porovnat sloupce). Kliknutím graf zvětšíte.

Stále máte dojem, že jde jen o bublinu??

Chřipka - není expert jako expert

(S použitím části článku JG Bartletta: 2009-2010 H1N1- What's New This Week)

V posledních dnech se po českých médiích bleskově rozšířil velmi útočný článek jakéhosi Wofganga Wodarga o prasečí chřipce jako o medicínském podvodu století. Tento pán je titulován novináři jako "expert" jakéhosi evropského úřadu a v LN byl blíže definován jako epidemiolog. Na rozdíl od novinářů jsem chvilku googlil, abych zjistil více. Pan Wodarg je vystudovaný lékař, nějakou dobu pracoval jako lékař na lodi a v přístavu. Našel jsem jedinou dohledatelnou publikaci v Německé národní knihovně a tou je jeho dizertační práce z oblasti psychiatrie o sebevraždách. Na serveru Medline, který zahrnuje tituly ve významnějších časopisech, ani na Medscape se toto jméno nevyskytuje. Proč také, když je to politik německé SPD a podle vlastních stránek hlavně bojovník proti atomovým elektrárnám a (současně) proti kysličníku uhličitému. Možná, že má expertní znalosti v tom, jak se udržet v různých politických funkcích evropských úřadů. No, nic proti gustu, ale já mám o expertech zcela jinou představu. Proto si dovolím citovat něco z článku skutečného experta z oblasti infekčního lékařství.

Profesor Bartlett shrnuje poznatky o nové chřipce 2009(H1N1) k datu 4.1.2010.

• Nyní jsme ve fázi po 2. vlně epidemie (v USA). Vedení CDC oslovilo 12 světových expertů na chřipku s dotazem, co bude následovat. Přesně polovina očekává 3. vlnu, polovina nikoli. Mohou nastat situace 1) proběhne klasická sezónní chřipka A a B, nebo 2) proběhne sezónní chřipka spolu s další vlnou chřipky 2009(H1N1), nebo 3) nebude žádná chřipka. V minulých pandemiích (1918, 1957, 1968) vždy dominoval pandemický kmen nad sezónním. Virus chřipky se však rád vzpírá předpovědím.
• Předpokládá se, že v USA onemocnělo ve 2 vlnách 15% populace. Proto má stále smysl pokračovat v očkování, hlavně u malých dětí - viz dále.
• Virus chřipky překvapil, protože se čekal vznik v Asii a přišel ze Severní Ameriky, očekával se ptačí typ H5N1 a přišel H1N1, očekávala se katastrofa a přišlo zmatení.
• Analýza 251 nemocných dětí v Argentině ukázala, že medián věku nemocných byl 10 měsíců, že 75% nemocných bylo ve věku do 2 let. Resuscitační podporu ventilátorem vyžadovalo 42 dětí (17%) a zemřelo 13 dětí - tedy 5% nemocných (!!). Celková úmrtnost mezi dětmi byla 1,1/100 tis. dětí, což je 10x více než v předchozích chřipkových sezónách. Úmrtnost dětí do 1 roku byla ještě výrazně vyšší - 7,6/100 tis. Zemřelí měli z 69% nějakou chronickou nemoc (zvláště astma) a tedy 31% bylo zcela zdravých. Tamiflu bylo podáno včas (do 48 hod) pouze u 4% dětí.
• Data z USA potvrzují totéž. Nová chřipka postihuje výrazně více dětskou populaci, odhad zemřelých v USA činí 1090 dětí, což je mnohem více, než v předchozích sezónách. Data potvrzují potřebu očkovat děti starší 6 měsíců, těhotné a rodiče dětí do 6 měsíců věku.
• Těhotné ženy v Kalifornii tvoří 10% všech zemřelých nebo hospitalizovaných pro chřipku.
• Stále se sledují hodnoty protilátek po očkování a upřesňují očkovací schemata. Potvrzuje se dostatečnost jedné dávky pro dospělé a děti nad 9 let a potřeba 2 dávek pro děti mladší. Potvrzuje se bezpečnost vakcín.

Zpráva CDC z 15.1.2010 udává odhady počtů naočkovaných osob v USA. Pro mne jako pediatra jsou nejzajímavější následující čísla:

• děti 6 měs. - 4 roky           ... 33% t.j. cca 6 miliónů dětí
• 5 - 18 let                         ... 28% t.j. cca 16 miliónů dětí
• určené prioritní skupiny       ... 38% t.j. cca 23 miliónů osob
• z toho těhotné           ... 38%
• zdravotníci                ... 22%
• rodiče dětí do 6m.      ... 14%

K diskuzi na téma, zda je racionální se připravit na budoucí hrozbu, která nepochybně existuje, nebo zda ji považovat za podvod, bublinu či pod. si dovolím několik poznámek. Je třeba vždy vnímat fakta v jejich dynamickém vývoji a současně uvažovat, jak by občané (a někteří křiklouni zvláště) reagovali, kdyby státní autority nepodnikly vůbec nic.

• co víme z dávnější minulosti o pandemiích chřipky?
• 1918/19 španělská (H1N1), smrtnost 2-3%, 20-50 mil. mrtvých
• 1957/58 asijská (H2N2), smrtnost pod 0,2%, 1-4 mil. mrtvých
• 1968/69 hongkongská (H3N2), smrtnost pod 0,2%, 1-4 mil. mrtvých
• v roce 2006 se objevil vysoce patogenní virus ptačí chřipky (H5N1) přenosný na člověka. Z dokumentovaných 169 případů zemřelo 91 lidí, t.j. smrtnost 54% (!!). To je dobrý důvod k obavě z rozšíření takové chřipky. Přenos z člověka na člověka byl zatím sporadický. Při známé proměnlivosti chřipkového viru se však očekává, že se virus tuto schopnost dřív nebo později "naučí".
• v květnové zprávě 2009 uvedla CDC první informace z Mexika, kde se objevil nový dosud neznámý virus chřipky s neznámými vlastnostmi. Z 949 prvních potvrzených případů zemřelo 42 pacientů, t.j. smrtnost téměř 5%. Opět tedy dobrý důvod, aby takový fakt nebyl ignorován.
• v takové situaci bylo třeba rozhodovat o budoucích krocích. Nikdo nevěděl, zda smrtnost zůstane stejná, větší nebo menší. Pro výrobu vakcíny je zapotřebí řada měsíců a proto bylo nepochybně správně rozhodnuto pracovat na výrobě vakcíny.

Zatím se ukázalo, že závažnost nového typu chřipky není s výjimkou postižení dětské populace horší než v případě chřipky sezónní. To však vůbec nezpochybňuje potřebu očkování, protože proti sezónní chřipce se očkuje už 50 let. Vůbec nechápu, proč ten, kdo brojí proti očkování proti 2009(H1N1), už roky nebojuje proti očkování proti sezónní chřipce. Není v tom žádný podstatný rozdíl, rizikové skupiny jsou podobné a v obou případech lze zachránit jen v ČR stovky životů a to je pro mne jako lékaře rozhodující.

Pro názornost jsem si ještě dovolil zpracovat údaje z týdenních zpráv ECDC o výskytu zemřelých na 2009(H1N1) v EU a vypočetl mortalitu vztaženou na jednotku populace. Z tohoto srovnání bohužel dopadáme nejhůře a hlavně dynamika počtu zemřelých je proti západní Evropě, kde měli mnohem méně času na protiakci, velmi alarmující. Útěchou by nám nemělo být, že státy východní Evropy mají podobně tristní výsledky. Prostě patříme tam, kam patříme. Smutné zjištění.
Uvedená tabulka zde (je třeba si otevřít i další listy s grafy!)

Novoroční úvaha nad chřipkou

V tuto dobu by se dalo očekávat novoroční hlubokomyslné zamyšlení nad problémy světa. Já si raději přeci jen vystačím se svým aktuálním tématem. Vysoce medializované téma chřipky a jejího očkování mne na jednu stranu opakovaně nadzdvihlo, ale současně poskytlo i poučení. Ne, že by mne něco zásadně překvapilo, ale síla a rozsah některých projevů mne přeci jen zaskočily.

• česká společnost

Je zcela přirozené, že se naše veřejnost chová podle informačního diktátu sdělovacích prostředků, lékařů a státních autorit. Bohužel výsledkem je stav, který prozrazuje, že je česká společnost té západní vzdálená podstatně více, než si chceme připustit. Podle mne je zřejmé, že pocit odpovědnosti za své činy, vůči sobě i svému zdraví je v přímé souvislosti se vzdělaností a bohatstvím celé společnosti. Očkování proti chřipce, které je v ČR zcela dobrovolné a nikoli státem vynucované, nám však vystavuje velmi nepěkné vysvědčení. Dále uvedený graf stupně proočkovanosti a hrubého národního příjmu potvrzuje souvislost rozvoje společnosti a přístupu k očkování. Je vidět, že je jen jediný ekonomicky zdatnější stát s horší proočkovaností než ČR. Naopak náš přístup k ochraně svého zdraví a svého okolí je výrazně horší, než v ekonomicky slabších státech, nad kterými mnozí ohrnují nos.

• lékařská komunita

Je smutnou skutečností, že znalost českých lékařů v oblasti očkování a očkování proti chřipce zvláště, je na velmi nízké úrovni. Zdá se, že řada lékařů potvrdila, že o co méně odborných znalostí na toto téma mají, o to ochotněji promlouvali do médií. Přitom většina těch vyjádření byla buď neodborná nebo jen kompilátem novinových zpráv. Mnoho lékařů včetně představitelů Lékařské komory (která se prohlašuje za garanta odbornosti) si opakovaně posteskla, že nemají od ministerstva (?!?) dostatek odborných informací. Pro mne je takový výrok totéž, jako kdyby tito prohlásili: jsem hlupák, který neví, kde odborné informace získat nebo neumím žádný cizí jazyk a proto tomu nerozumím. Odborných informací vysoké kvality a volně dostupných je naopak tolik, že je nemožné je všechny sledovat. Postoje mnohých lékařů by si zasloužily velmi špatnou známku. Bohužel.

• média

Největší prozření pro mne. O obecné schopnosti manipulovat míněním veřejnosti jsem nepochyboval. Co mne však překvapilo je to, jak dokáží ovlivňovat názory odborníků - lékařů v čistě odborném problému. Na jedné straně to nesvědčí o kvalitě zmanipulovaných lékařů, na druhé straně to svědčí o obrovské moci médií. Postrádám kvalitní deník. V lepším případě jsou články pod časovým tlakem povrchní bez ambice proniknout k jádru problému, v horším případě se i tzv. seriózní deníky chovají bulvárně a jdou jen po senzačním titulku. Dám jen jediný příklad z naší kauzy. Když se v úvodu očkovací kampaně ve Švédsku objevila informace o 4 úmrtích "po očkování", tak toho byly plné noviny, servery i televize. Např.:
http://www.ct24.cz/
http://zpravy.idnes.cz/
Závěry z vyšetření, které nepotvrdilo souvislost úmrtí s očkováním, už žádnou popularitu nezískalo. Fakt, že ve stejném Švédsku dosáhli ke dni 22.12.09 úrovně proočkovanosti pandemickou vakcínou 61% (!) a že očekávají výsledek 70%, tak tato informace už do českých médií cestu nenašla. Není zřejmě zajímavá.
http://www.socialstyrelsen.se/

• Ministersvo zdravotnictví

Naprosto Zoufalý Úřad. Má-li být současná situace výsledkem 2-leté přípravy na pandemii, pak se jedná o příšerné diletantství a neschopnost. Od handrkování, kdo přiveze vyrobenou vakcínu z Belgie, přes stanovení rizikových skupin v odlišnosti od světových doporučení hlavně v oblasti ochrany dětí, nebo šílený způsob výběru pacientů formou dopisování mezi praktiky, specialisty, ZP, podniky a ministerstvem včetně zkřížených kontrol, aby se náhodou nějaké jméno neobjevilo dvakrát, až po vlastní průběh kampaně. Děsím se situace, kdyby pandemický virus skutečně dosáhl vysoké smrtnosti případů, což není pro futuro vyloučená eventualita. Proč organizátoři, kteří vědí, jaký je dlouhodobý vztah českých lékařů k chřipce, nepřipravilo informační kampaň a to ve spolupráci s lékařskými organizacemi? Nebo situaci vůbec neznají? Nepříznivý výsledek akce jasně padá na hlavu ministerstva.

Ještě před rokem panovala obecně obava, že by nový pandemický kmen mohl být velmi agresívní a proto se státy připravovaly na možnost kolapsu základních složek státu. Proto se do očkovacího plánu logicky zařadily i páteřní složky společnosti. Už v srpnu 2009 uvedla ECDC, že pandemie probíhá v mírnější podobě než se očekávalo, a že absence v nezbytných službách bude ve špičce epidemie přibližně 10%. To se mi osobně jeví jako číslo, které by nemělo způsobit žádný vážný problém, natož kolaps služeb. Ve stejném dokumentu je souhrn rizikových skupin vhodných k vakcinaci. Mimochodem jako prioritní skupiny i zde jsou všechny děti od 6 do 24 měsíců, rodiče dětí věku do 6 měsíců a všechny chronicky nemocné děti. Vypočetl jsem si v tomto doporučení poměr zdravotníků a nezbytných služeb k chronicky nemocným či jinak přímo ohroženým lidem (těhotné, malé děti apod.). Tento podíl je přibližně 20%, tedy 80% vakcín bylo doporučeno pro nemocné a přímo ohrožené. České ministerstvo provedlo vlastní výběr, který je velmi specifický a kde je na první pohled zjevné, že poměr chronických pacientů a zdravotníků a nezbytných služeb je 50% vs 50%. I to je velmi zajímavé, že? Průběžná neschopnost ministerstva reagovat pružně na situaci se projevuje mimo jiné i tím, že koncem prosince se v našem vakcinačním centru očkovaly poštovní doručovatelky či obsluha benzínových pump místo chronicky nemocných a malých dětí, které tak začínají plnit lůžka dětského oddělení o patro výše. Je to smutné, ale třeba bylo důležitější, aby nic nezbrzdilo balíky cestující pod vánoční stromečky.

Mezi další prohřešky ministerstva si dovolím uvést, že mi ještě NIKDY neodpověděli na mail zaslaný na oficiální adresu uvedenou na webových stránkách pro odborníky. A to ani na dotaz, zda už konečně mohu očkovat děti podle světových a evropských doporučení a nebo zda se má zbývající vakcína stále vylévat. Je to prostě dlouhý příběh o nekompetentnosti.

***************************

Abych zachoval aktuální informační hodnotu blogu, přidám i hodnocení současného stavu:

• chřipka 2009(H1N1)

Přestože počet nakažených v posledních dnech jasně klesá, tak počty zemřelých v Evropě měly do minulého týdne trvale stoupající trend. Nižší hodnota z 52. týdne je však jistě ovlivněná vánočními svátky a z toho plynoucím omezeným hlášením z členských států. Stále platí, že cca 1/3 těžce probíhajících onemocnění se týká dětí.

V počtech zemřelých v ČR bohužel rychle doháníme západní Evropu, kde začala epidemie podstatně dříve. Graf je podle absolutních hodnot prokázaných úmrtí a myslím, že naše kolečko je docela velké. Zajímalo by mne, jak by to vypadalo, kdyby to zobrazili ve vztahu k počtu obyvatel. To by pro nás nedopadlo nejlépe.

Stále je čas vhodný k naočkování, všeobecně se předpokládá druhá vlna onemocnění. Proto vyzývám rodiče dětí spadajících zatím do českých kritérií (hlavně astmatiků a nervosvalově postižených), aby možnost očkování určitě využili. Stále ještě doufám, že se indikace v ČR rozšíří.

• sezónní chřipka

Už jsem uvedl katastrofický stav v mezinárodním srovnání. Nyní si ještě dovolím ukázat aktuální data o proočkovanosti v USA podle věkových kategorií. To je meta pro naši společnost ještě 10 či spíše 20 let nedostižná. Náš celonárodní průměr je někde kolem 7%. Mimochodem - v roce 2002 stanovila WHO cíl proočkovanosti rizikových skupin na 60% s dalším cílem 75% v roce 2010.

Jako pediatr musím ještě dodat, že celá dětská populace v USA dosahuje proočkovanosti chřipkou 34%, přitom ve skupině 2-4 roky 48%.

Protože virus sezónní chřipky se v populaci stále ještě prakticky nevyskytuje (99% chřipek stále odpovídá pandemickému kmenu), tak je pořád ideální čas pro provedení očkování - pozdě ale přece. Klasickou chřipkovou vlnu očekávám koncem ledna jako obvykle.

Na závěr chci popřát svým čtenářům splnění všech přání, radost ze svých blízkých i vlastního bytí a samozřejmě především zdraví a to nejen pro tento rok 2010!