Protože politické bublifuky už zase vypustily cosi o chřipkové bublině a protože se musíme se znalostí věci připravit na další chřipkovou sezonu, je dobré se ohlédnout zpět a zhodnotit minulý rok. Nejprve několik mých poznámek k nejdiskutovanějším tématům.
- pokud někdo tvrdí, že nešlo o chřipkovou pandemii, pak lze říct jediné - vstupuje do odborného problému, aniž by si přečetl definici tohoto pojmu. Ať se to komu líbí, či nikoli, tak definice přesně popisuje rozsah šíření viru po Zemi a nikoli závažnost infekce. Tato definice byla bez pochyby jasně naplněná.
- definice pandemie se vyvíjí a její poslední verze byla skutečně vydána v roce 2009, ale nikoli účelově kvůli stávající chřipkové epidemii. Byla sice zveřejněna na počátku jejího průběhu, ale vytvořena byla v únoru 2009, kdy žádná znalost o novém typu chřipky neexistovala.
- poznámky o závažnosti z popisu pandemie nově vypadly podle mého názoru z praktických důvodů, protože je to pojem velmi strukturovaný, který nelze jednoduše popsat a už vůbec ne jedním číslem, třeba úmrtností. Závažnost průběhu se velmi mění geografickou lokalitou, úrovní zdravotnických služeb jednotlivých zemí (týká se celého světa!), je různá v jednotlivých věkových kategoriích a pod.
- například současnou pandemii kritici hodnotí jako nezávažnou až bezvýznamnou. Jde však zase jen o neznalost faktů. Pokud použijeme pouze smrtnost (letalitu), tak ta je skutečně u této pandemie nižší než u sezónní chřipky. Počet zemřelých v USA je odhadnutý na třetinu počtu u sezónní chřipky (12 000 proti 36 000). Ale vzhledem k velmi nízkému průměrnému věku zemřelých - 34,7 roku (!!) můžeme počítat jiný parametr, a to ztrátu roků lidského života (člověkoroků) a dostaneme hodnotu, která jasně převyšuje všechny minulé sezónní epidemie, překonává i pandemii v roce 1968 a blíží se pandemii 1957. Navíc podle údajů z Austrálie bylo zatížení intenzívní resp. resuscitační péče 15x (!) vyšší než v nejtěžší sezóně "běžné" chřipky. To je údaj, který musí zajímat společnost, která chce být připravena. Když k tomu připočteme prokazatelně vyšší úmrtnost a nemocnost dětí a těhotných, tak bychom měli pochopit, že jednoduché kódování závažnosti pandemie neexistuje.
Nyní tedy volně přeložím 10 hlavních poznatků z pandemie podle specialisty na infekční nemoci prof. Bartletta:
- Současný systém surveillance (dohledu nad infekcí) zřejmě nevyhovuje. Pracovalo se s předpokladem, že budoucí pandemii způsobí kmen H5N1 pocházející z Asie, který bude mít vysokou letalitu. Ani jeden předpoklad se nevyplnil.
- Objevily se nové rizikové faktory. Novým rizikem je nízký věk (nejvyšší výskyt byl v kategorii 10-19 let), dále obezita a těhotenství. Např. riziko pobytu na JIP/ARO se pro těhotné zvýšilo 7,4x a těhotné v 3.trimestru dokonce 13,2x!
- Údaje o úmrtnosti jsou klamavé. Podle počtu zemřelých by se zdála pandemie mírnější ve srovnání se sezónní. ALE - při sezónní chřipce je 90% smrtelných případů u osob starších 65 let, u pandemie 2009 bylo téměř 90% u osob mladších 65 let.
- Všeobecný očkovací program je prospěšný. Srovnání dvou kanadských provincií s rozdílným přístupem ukázalo, že univerzální očkovací přístup (pro všechny občany) vedl ke 40-70% snížení úmrtnosti, počtu hospitalizací, využívání pohotovostí a návštěv u lékařů. Tento postup byl rovněž vysoce ekonomický. Vakcína by měla být všeobecně dostupná, levná případně zdarma.
- Zdravotníci by měli být očkováni proti chřipce. Běžný národní průměr proočkovanosti personálu v USA je 45-50% (srovnej tristní stav v ČR !!!), ale během pandemie "pouze" 36%. Diskutuje se i otázka povinného očkování personálu.
- Běžná chirurgická maska v ochraně (zřejmě) vítězí. Srovnání chirurgické masky a respirátoru N95 zatím vychází podobně. Chirurgická maska je levná a příjemnější.
- Epidemie lze monitorovat pomocí internetu. Sledováním nových zpráv z různých zdrojů lze sledovat postup epidemie. Pomocí Googlu bylo možno filtrováním určitých klíčových slov mapovat vývoj epidemie v USA a předpovídat další průběh dokonce o 2 týdny dříve než dokázala CDC!
- Produkce vakcín se musí zlepšit. Současný systém vyžaduje slepičí vejce a 6 měsíců na výrobu. V USA se nedařilo plně uspokojit poptávku po vakcínách, podařilo se to plně až na sklonku druhé vlny pandemie. Nové technologie musí zkrátit produkční čas.
- Diagnostika má své limity. PCR test je zlatým standardem. Rychlé testy používané na urgentních odděleních mají sice dobrou specificitu, ale jen 60-70% sensitivitu (citlivost). Tedy negativní výsledek rozhodně nevylučuje diagnózu chřipky. Tento fakt nesmí být důvodem odepření léčby potřebným.
- Jak pandemický kmen H1N1 2009 zabíjí pacienty? Pitevní nálezy na plicích se velmi podobají těm, způsobených ptačí chřipkou a jsou zásadně odlišné od nálezů u zemřelých na sezónní chřipku. Další zvláštností je vysoký podíl současně probíhajících bakteriálních infekcí, podobně jako tomu bylo při pandemii 1918/19.
-------------------------------------------------------
Bezprostředním poučením pro čtenáře by mělo být, že i v následující sezoně 2010/11 bude velmi pravděpodobně kmen A(H1N1) 2009 dominantní a proto je zařazený do trojice kmenů v budoucí sezónní vakcíně. Z výše uvedeného lze předpokládat, že nejvíce ohrožené budou opět děti a zvláště pak děti do 2 let, které se vloni nemohly promořit. Což musím jako pediatr zvláště podtrhnout. Upozorňuji, že odborné společnosti v USA doporučují všeobecné očkování dětí od 6 měsíců věku a já zdůrazním aspoň všechny děti s chronickým onemocněním a děti do 2 let.
Pro ilustraci uvádím přesná data z USA o úmrtí dětí na chřipku v posledních sezónách. (Není třeba studovat barvičky, stačí porovnat sloupce). Kliknutím graf zvětšíte.
Stále máte dojem, že jde jen o bublinu??
Žádné komentáře:
Okomentovat