Zobrazují se příspěvky se štítkemočkování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemočkování. Zobrazit všechny příspěvky

středa 6. března 2019

Očkování MMR a autismus - chceme vědět nebo bloudit?

Právě nyní v březnu 2019 vyšla skvělá odborná studie zabývající se možným vztahem mezi očkováním MMR (spalničky, příušnice, zarděnky) a poruchou autistického spektra. Tedy tématem, které hýbá internetem a je opředeno řadou konspirativních teorií a lží. V minulosti proběhla už řada vědeckých studií, které do jedné neobjevily žádnou souvislost mezi MMR očkováním a autismem. Tedy, že neobjevily jediný důvod, proč by se měl výskyt autismu jakkoli spojovat s MMR očkováním.

Tato studie potvrzuje totéž - tedy žádný vztah mezi MMR a autismem - přesto je v mnoha ohledech výjimečná.

  • je nejčerstvější a to má vždy hodnotu
  • je provedená na relativně homogenní společnosti s typickým západním způsobem života
  • je celopopulační, nevýběrová - zahrnuje všechny děti narozené v Dánsku v průběhu 12 let (!!), vyloučené jsou jen děti podle jasných odborných kritérií
  • analyzuje data 657 461 dětí (!!), což z ní činí zřejmě vůbec nejrozsáhlejší studii na toto téma
  • architektura studie byla navržená tak, aby reagovala na kritiky dřívějších studií a sledovala nejen dopad na celou dětskou populaci, ale i na její podskupiny, které mohou být z hlediska autismu rizikové (autismus sourozence, dřívější očkování, věk rodičů, způsob porodu, porodní váha, skóre dle Apgarové atd atd.). Ani v těchto podskupinách nepotvrdila souvislosti.
Závěr studie je naprosto jasný:

The study strongly supports that MMR vaccination does not increase the risk for autism, does not trigger autism in susceptible children, and is not associated with clustering of autism cases after vaccination. It adds to previous studies through significant additional statistical power and by addressing hypotheses of susceptible subgroups and clustering of cases.



Nejlépe vše ukazuje tento graf kumulativního výskytu autismu ve vazbě na MMR vakcinační status. Kdybych chtěl být škodolibý, tak bych upozornil na fakt, že je možná vyšší výskyt autismu ve skupině neočkovaných. Ale není to statisticky významné, takže platí, že souvislost není prokázána.

Všem skutečným zájemcům o poznání doporučuji pročíst si pečlivě způsob provedení studie, aby pochopili, jak se dělá vědecká statistická analýza. Je to něco naprosto jiného než bezobsažné plácání na populárních internetových stránkách a sociálních sítích.

Je mi jasné, že pravověrní fanatičtí antivaxxeři nejsou přesvědčitelní žádnými racionálními natož vědeckými argumenty, protože se pohybují ve svém vesmíru nedůvěry, zášti a bludů. Tímto článkem bych chtěl pomoci normálním váhajícím rodičům, kteří jsou jen zmateni záplavou strašidelných protiočkovacích textů na internetu. 

Chtěl bych přispět svou troškou ke zvládnutí současné rostoucí epidemie spalniček, která bohužel i v Česku podle mého názoru přinese za několik málo let své dětské oběti a poškozené děti. Osobně mne to hrozně mrzí, protože úsilí předcházet podobným negativním dopadům na děti jsem věnoval celý svůj pediatrický život.

neděle 10. února 2019

Spalničky nejsou (jenom) vyrážka

Současná generace rodičů malých dětí se běžně setkává s různými vyrážkami u dětí, mnohdy i s teplotou, ale v podstatě vždy neškodnými. Rodiče - sami paradoxně kvalitně ochránění dřívějším očkováním - nikdy samozřejmě spalničky nezažili, pouze je možná viděli na obrázku na internetu.

Mám dojem, že proto považují spalničky jen za další - možná těžší - variantu vyrážkové infekce. Tak to ovšem vůbec není a proto si shrneme základní fakta.

  • spalničky jsou v dnešní době zřejmě nejnakažlivější nemoc - onemocní prakticky každý exponovaný vnímavý (neimunní) jedinec
  • infekci se nemůžete vlastním úsilím vyhnout - virus nemocná osoba vylučuje už 4-5 dnů před výsevem vyrážky a v prostoru místnosti přetrvává ve vzduchu a na površích 2 hodiny po odchodu nemocného
  • nemoc doprovází řada komplikací
    • 7-9% dostane otitidu - zánět středouší
    • až 6% dostane zápal plic, který je zodpovědný za 60% úmrtí na spalničky
    • 8% dostane průjem
    • 1 z 1000 nemocných prodělá zánět mozku (encefalitidu), který často končí trvalým poškozením mozku
    • 1 ze 100 000 prodělá se zpožděním v průměru 7 let devastující fatální onemocnění mozku zvané subakutní sklerozující panencefalitida (SSPE), která nejčastěji postihuje děti, které onemocněly před 2.rokem věku
    • 1-3 osoby z 1000 nemocných zemřou - nejvyšší úmrtnost je u dětí do 5 let a osob se sníženou imunitou
Nemoc byla již blízko celosvětové eradikaci, tedy úplnému vymýcení. Jako se to povedlo u pravých neštovic. Bohužel se civilizace vydává jiným směrem a především v důsledku odmítačů očkování je tato nebezpečná nemoc opět na vzestupu u nás i v Evropě.

Jedinou a velmi účinnou ochranou je očkování. Očkování je bezpečné, stejně (či spíše bezpečnější) jako bylo v minulosti, kdy byla úspěšně očkována generace dnešních odmítajících rodičů, kteří z jakýchsi emotivních iracionálních důvodů nechtějí poskytnout stejnou ochranu svým dnešním dětem. Tato oblast medicíny je velmi intenzívně studována a sledována a neexistují žádné věrohodné vědecké důkazy o škodlivosti tohoto očkování. Minimální výskyt nežádoucích účinků je naprosto zanedbatelný s riziky nativní infekce. Nezaměňujme prosím dostupnou záplavu internetových blábolů za vědeckou odbornou literaturu.

Na závěr nemohu opominout rozmáhající se požadavky na tzv. individualizaci očkovacího plánu. To je u jinak zdravých dětí bez závažných onemocnění naprosto nesmyslná úvaha. Imunizace je vědecká disciplína, která je založená na faktech a důkazech. Nejde o dohadování se někde na trhu. Nejde o vybírání si barvy potahů nebo velikosti motoru do nového auta. U každé nemoci lze stanovit jakási optimální časová okna s ohledem na maximální ochranu dítěte. Pokusím se to vysvětlit právě na spalničkách. Děti chceme chránit v době, kdy jsou nejvíce ohrožené, tedy před 2.rokem věku (viz hrozba SSPE i průběh všech komplikací). Efekt živé vakcíny však může být snížen přenesenými mateřskými protilátkami. Takže očkování už v 1.roce může být potřebné, ale nelze dosáhnout dostatečné ochrany jedinou tak časnou první dávkou. Proto je optimální časové okno stanovené na co nejdříve po dosažení 1.roku věku. Je to logické a jasně zdůvodněné.

Vážení, věřte, že spalničky opravdu nejsou jenom vyrážka!

pátek 8. února 2019

Spalničky v Evropě nejsou náhoda

Kolo dějin se v době postfaktické evidentně vrací zpět.

Před 10 lety jsem se svolením CDC přeložil tehdejší článek s názvem Co by se stalo, kdybychom ukončili očkování? Protože ta situace pomalu nastává, tak si dovolím přetisknout část věnovanou tehdy spalničkám. Bude třeba častěji nahlížet do starých odložených knih, učit se již zapomenuté zkušenosti a zřejmě i zvažovat stavbu nových infekčních oddělení. Proč? Protože lidská hloupost je zjevně nezměrná.

                             😕   😕   😕   😕   😕   😕   😕   😕   😕   😕   😕

Spalničky (originál z r. 2009)

Před očkováním proti spalničkám onemocněl touto nemocí prakticky každý v U.S. V období mezi roky 1953 až 1963 bylo v U.S. hlášeno každoročně 450 úmrtí spojených se spalničkami.

V U.S. bylo až 20% všech nemocných spalničkami hospitalizováno, 17% mělo jednu nebo více komplikací jako zánět středouší, zápal plic nebo průjmy. Zápal plic se objevoval u 6% nemocných a byl zodpovědný za většinu úmrtí. Méně často se u některých rozvinula encefalitida (zánět mozku s otokem) způsobující poškození mozku.

Až 3 lidé z 1000 nemocných spalničkami v U.S. umírají. V rozvojovém světě jsou tyto poměry mnohem vyšší, tam umírá přibližně 1 osoba ze 100 nemocných spalničkami.

Spalničky patří mezi nejvíce nakažlivé infekční nemoci na světě a jsou do U.S. často importované. V letech 1997-2000 byla většina případů spojená se zahraničními návštěvníky, nebo s U.S. obyvateli nakaženými v zahraničí. Při kontaktu s virem se nakazí více než 90% neočkovaných lidí.

Podle WHO bylo v roce 1999 v rozvojových zemích téměř 900 000 případů úmrtí po spalničkách. V populaci, která není imunní proti spalničkám se nemoc velmi rychle šíří. V případě zastavení očkovacího programu by se předpokládalo celosvětově  cca 2,7 milionu úmrtí na spalničky každý rok.

Široké využívání vakcíny proti spalničkám zredukovalo v U.S. jejich výskyt o více než 99% ve srovnání s předvakcinační érou. Pokud bychom zastavili očkování, pak by se výskyt vrátil na předvakcinační úroveň.
______________________________________________________________________


Jaká je situace dnes v Evropě?




Proočkovanost populace potřebnými 2 dávkami je téměř všude nedostatečná (potřebná je k zabránění šíření epidemií 95%) - stav v r. 2017










Jaký je výskyt spalniček v roce 2018 vztažený na počet obyvatel?











Výsledek bude jasný. Vzhledem k trvale se snižující proočkovanosti v ČR (a jinde) bude přibývat hnědé barvy v grafu, budou přibývat komplikace, bude přibývat úmrtí dětí.

Kolo dějin se otáčí zpět ...

sobota 2. února 2019

Vývoj infekčních nemocí v čase s ohledem na vakcinaci

Grafika je použitá bez svolení prestižního časopisu Science, ale je tak skvělá, že jsem neodolal.
Originální interaktivní graf je zde.

Tato grafika skvělým způsobem ukazuje historický vývoj infekčních onemocnění z doby před zahájením vakcinace a po zahájení vakcinace. Použitá jsou data CDC, tedy jde o situaci v USA. Vakcíny byly vyvinuté a uvedené do praktického života v různé době a tak můžeme vidět konkrétní dopad na tu či onu konkrétní nemoc.

Odpírači očkování před 10 lety (nevím jestli i dnes, nezajímá mne to) měli jako jeden z mnoha šílených "protiargumentů" tvrzení, že nemoci odezněly přirozeně vlivem vývoje společnosti s lepšími hygienickými podmínkami a pod. Vůbec samozřejmě nerespektovali, že očkování je úspěšné v rozvinutých i zaostalých zemích se zcela rozdílnou úrovní hygieny.

Na tomto grafu by tedy měli vysvětlit, proč se hygienická situace vůči pertussi a obrně se v USA upravila už v 50. letech, proti spalničkám koncem 60.let a proč vůči planým neštovicím až v dalším tísiciletí?

Úsměvné, že? Nebo vlastně úplně hloupé a nebezpečné, jako každá lidská hloupost..

čtvrtek 8. srpna 2013

Očkování a autismus

Protože můj blog má více čtenářů než moje stránky o autismu, proto jsem se rozhodl uvést i zde svůj text na výše uvedené téma.

V poslední době se stále množí útoky proti očkování. Mezi mnoha demagogickými údaji se pravidelně objevuje obvinění, že je očkování zodpovědné kromě jiného za rozvoj autismu. Myslím, že podobná hloupá tvrzení poškozují především rodiče autistických dětí. Vedle těžkého údělu starosti o takové dítě je těmto rodičům ještě podsunuta pochybnost, zda vlastně za stav svého dítěte nenesou spoluodpovědnost tím, že s očkováním souhlasili, resp. jej připustili. Nevím, zda si toto šiřitelé podobných poplašných zpráv vůbec uvědomují a nakonec i pochybuji, že by jim tento dopad vůbec vadil. Proto se pokusím poskytnout odborné informace.

Několik desítek let medicínských zkušeností mi umožňuje poměrně přesně vybírat z nepřeberného množství dostupných lékařských informací. Absolutní pravdy samozřejmě neexistují, ale znám zdroje a instituce, které lze považovat za důvěryhodné, protože mají za sebou určitou historii, renomé, dlouhodobé výsledky a známý způsob práce. Mezi jednu z vůbec nejlépe pracujících obřích organizací s ohromnými výsledky osobně považuji americkou CDC - Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí. Jde o federální agenturu určenou k ochraně veřejného zdraví a podpoře předcházení nemocem. Množství stále aktualizovaných odborných názorů specializovaných týmů vycházejících z analýz tzv. medicíny založené na důkazech je pro mne rozhodujícím argumentem.

Dovolím si proto nabídnout doslovný překlad aktuálních článků za stránek CDC.


Bezpečnost vakcín - obavy ohledně autismu (CDC, březen 2013)

Jakožto vedoucí agentura veřejného zdraví v zemi, se CDC cítí být zavázána k ochraně zdraví všech Američanů - včetně kojenců, dětí a dorostenců. CDC sdílí s rodiči a mnoha dalšími obavy ohledně počtu dětí s poruchami autistického spektra (ASD). Věnujeme se tomu, abychom porozuměli příčinám autismu, tomu jak mu lze předcházet, tomu jak může být co nejdříve rozpoznán a léčen.

Z posledních údajů monitorovacího systému CDC pro autismus vyplývá, že zhruba 1 z 88 dětí trpí ASD. Tento odhad je vyšší než odhady z časných 90. let. V průběhu let vyslovili někteří lidé obavu, zda nemůže být autismus spojený s vakcínami, které děti dostávají. Jedna ze složek vakcín, která byla speciálně studována byl thimerosal, který se dříve přidával jako konzervans do mnoha užívaných dětských vakcín. V roce 2001 byl thimerosal odstraněný nebo redukovaný na stopová množství ve všech dětských vakcínách kromě jednoho typu chřipkové vakcíny. V chřipkových vakcínách jsou dostupné varianty bez thimerosalu. Důkazy z několika studií, které vyšetřovaly trendy v používání vakcín a změny ve frekvenci výskytu autismu, nepotvrdily žádný vztah mezi thimerosalem a autismem. Také přehled vědeckých prací zpracovaný (americkým) Medicínským institutem (Institute of Medicine, IOM) vedl k závěru že: “důkazy podporují odmítnutí příčinné souvislosti mezi vakcínami obsahujícím thimerosal a autismem”. CDC podporuje závěry IOM v tom, že není žádný vztah mezi vakcínami obsahujícími thimerosal a výskytem autismu u dětí.

IOM provedl rovněž v nedávné době pečlivý přehled lékařských a vědeckých důkazů ve vztahu vakcín a jistých událostí, které mohou být pozorovány po očkování. V srpnu 2011 IOM uvolnil zprávu o 8 vakcínách podávaných dětem a dospělým, která potvrzuje, že jsou vakcíny všeobecně bezpečné a závažné nežádoucí účinky po těchto vakcínách jsou vzácné.

CDC považuje autismus za urgentní zdravotní problém a podporuje rozsáhlý výzkum jako naši naději na pochopení příčin autismu a dalších vývojových poruch. Ve spolupráci s vládou, výzkumnými centry a veřejností se CDC zaměřuje na 3 oblasti:
  • porozumět frekvenci a trendům vývoje ASD
  • podpora výzkumu příčin a efektivní léčby
  • zlepšení časného záchytu a stanovení diagnozy, tak aby bylo možno děti léčit co nejdříve

Vakcíny nejsou spojené s rizikem vzniku autismu (CDC, březen 2013)

V březnu 2013 byla v Journal of Pediatrics publikována nová studie prošetřující obavy rodičů z “příliš mnoha vakcín podaných příliš brzy”. Připojuje se k závěrům obsáhlé revize provedené Medicínským Institutem (IOM) v roce 2004, tvrdícím, že nejsou příčinné vztahy mezi jednotlivými vakcínami a autismem. Výsledky poskytují relevantní údaje pro běžné schema vakcinace dětí.

Studie sleduje množství antigenů podaných vakcínou v jednom vakcinačním dnu a množství vakcinačních antigenů celkově podaných v prvních dvou letech života a nenalezla žádnou vazbu na rozvoj ASD u dětí. Antigeny jsou látky ve vakcínách, které způsobují, že imunitní systém produkuje protilátky, které pak bojují proti nemoci.

Vědci sesbírali data ze 3 organizací od 256 dětí s ASD a porovnali se 752 dětmi bez ASD.
Hlavní nálezy této studie:
  • celkový počet podaných vakcinačních antigenů byl stejný u skupiny dětí s ASD a dětí bez ASD
  • děti s ASD s regresí vývoje (ztráta vývojových dovedností v průběhu druhého roku života) neobdržely vyšší celkový objem vakcinačních antigenů ve srovnání s dětmi bez ASD s regresí vývoje
  • množství vakcinačních antigenů se v posledních letech snížilo. Ačkoli rutinní dětské vakcinační schema v roce 2013 (v USA) zahrnuje více vakcín než schema v pozdních 90.letech, je maximální počet vakcinačních antigenů, kterým je dítě do 2 let exponováno v roce 2013 celkem 315, ve srovnání s několika tisíci v 90. letech. Toto je dáno změnami vakcín. Například starší celobuněčná vakcína proti pertussi (černému kašli) vedla organismus k produkci cca 3000 různých protilátek, zatím co novější acelulární vakcíny vedou k produkci 6 nebo méně odlišných protilátek. (více ještě v závěru textu)
Dětský imunitní systém je připravený reagovat na obrovské množství imunologických podnětů, od okamžiku porodu je dítě vystaveno stovkám virů a nepočítaně dalších antigenů, které nemají souvislost s očkováním. Tato studie dokládá, že ASD není spojeno s imunologickou stimulací vakcínami v prvních 2 letech života.

Rodiče očekávají, že vakcíny podávané jejich dětem jsou bezpečné a efektivní. CDC - spolu s dalšími federálními úřady - je zavázáno k zjišťování bezpečnosti vakcín prostřednictvím přísných před-licenčních testů a po-licenčním sledováním.


Výňatky z uvedené studie v Journal of Pediatrics (březen 2013)

Původní obavy, že vakcíny mohou způsobovat autismus se vztahovaly na MMR vakcínu (spalničky, příušnice, zarděnky) a vakcíny obsahující thimerosal. V roce 2004 došel Institute of Medicine po rozsáhlém šetření k závěru, že dostupné důkazy podporují odmítnutí možného příčinného vztahu mezi tímto typem vakcín a autismem. Nicméně obavy (rodičů) o možné vazbě mezi vakcínami a autismem přetrvávají, v poslední době se koncentrují na počet vakcín, který se podává kojencům a malým dětem. Nedávný průzkum odhalil, že největší obava rodičů ohledně vakcín se týká velkého počtu vakcín podaných v prvních 2 letech života, podání mnoha vakcín v průběhu jedné návštěvy u lékaře a možné vazby na poruchy učení včetně autismu. Všechny výše uvedené obavy se objevily u 30-36% všech respondentů ve studii a u 55-90% rodičů, kteří měli dítě před plánovanou aplikací některé vakcíny z doporučovaného schematu. Jiná nedávná studie zjistila, že více než 10% rodičů malých dětí odmítá, nebo opožďuje očkování s přesvědčením, že opoždění vakcinace je bezpečnější než postup podle doporučeného očkovacího schematu dle CDC.

Proto se autoři studie věnovali nejen vazbě na autismus, ale i pohledu zatížení objemem antigenních složek za celé 2 roky a při jedné návštěvě. Výsledky jsem popsal výše, zde už jen uvedu velmi zajímavou tabulku antigenní zátěže podle jednotlivých vakcín.




Nepochybně nejzajímavější je položka u DTP a DTaP. DTP je celobuněčná vakcína - “stará dobrá trojvakcína DITEPE”. Mnoho odpíračů očkování často udává, že ta původní očkování proti závažným nemocem (které sami v dětství téměř ve 100% dostali) jsou ještě v pořádku, ale brojí hlavně proti těm novějším. Dnes se už používají výhradně acelulární vakcíny, tedy typ DTaP. Zde vidíme, jak výrazně menší je zátěž moderních vakcín. A to zde ještě není údaj o vakcíně proti pravým neštovicím (která rovněž byla podle stejných kruhů ještě akceptovatelná), tam by skoro nestačil řádek.

Takže ono jde často jen o klasický generační problém - za mého dětství to bylo všechno lepší, i ty vakcíny byly nějak pořádnější (a taky české!). Nakonec - vždyť jsem to přežil a poruchu učení bych si sám sobě rozhodně přiřknout nechtěl, že?

Autismus je nepochybně veliký problém a je na místě se zabývat všemi možnými příčinami, které mohou mít vliv na jeho zvýšený výskyt. Podezírat musíme samozřejmě všechny změny v životním prostředí i medicínské postupy, zvláště ty, které narušují integritu dětského organismu, tedy nepochybně i očkování. Nemůžeme však opustit principy racionality a vědeckého zkoumání. Na podkladě podezření je tedy třeba stanovit hypotézu a tu vědeckými metodami zkoumat. Postup, kdy i někteří moji kolegové chtějí na sebe strhnout mediální pozornost šířením vlastních domněnek a nepodložených tvrzení, je naopak velmi škodlivý - autistům nijak nepomůže a způsobí problémy nové. Suchá odborná fakta se bohužel v médiích šíří jen obtížně, pokud vůbec.

Fakta jsou tedy taková, že dosud proběhlé studie žádnou souvislost mezi očkováním a autismem neobjevily.

pondělí 10. června 2013

Oklamat čtenáře je rovněž tak snadné

Před několika dny jsem na IHNED.CZ objevil článek, který se věnuje trochu nesrozumitelně reklamě farmaceutického průmyslu a ve kterém jsou lékaři podle mého pocitu představeni jako nevědomí či dokonce vědomí prostředníci popsaného zla. Podobnou interpretaci naprosto odmítám. Navíc ještě autor podpořil své myšlenky zcela nesmyslně překroucenými údaji o dvou používaných vakcínách. Reagoval jsem na článek následujícím textem, který byl nakonec vydaný na serveru HNfuture.

***********

HNfuture se pokusil článkem “Oklamat pacienta je tak snadné” otevřít jistě zajímavé téma reklamy a farmaceutického průmyslu. Toto téma je skutečně seriózní, bohužel však autor jej seriozně nepojal. Na článku zaujme hned prvních 10 slov textu, která v sobě skrývají velmi negativní emoční náboj. V prvních 5 slovech je nám sděleno, že půjde o klamání (podvádění, obelhávání) pacienta a v dalších 5 slovech je nám nabídnuto, kdo by mohl být vlastně nositelem toho klamu - lékaři a lékárníci. Dost na to, abych cítil potřebu tento text okomentovat.

Již první věta stojí za úvahu. Co to vlastně znamená: Nabízejí nám … pouze léky, které opravdu potřebujeme? Jak určíme lék, který opravdu potřebujeme? To není vůbec jednoduché a není to jen věcí lékaře. Vždy jde o interakci lékaře s pacientem. Protože je třeba zvážit - jsou potíže uváděné pacientem opravdu tak významné, aby bylo nutné reagovat léky? Vždyť nemáme objektivní zhodnocení bolesti, únavy, kašle či mnoha dalších projevů nemoci a proto si přiznejme, že lék, který opravdu potřebujeme, většinou určit neumíme. Potřebností v tomto smyslu rozumím stav, kdy podání léku zřetelně pomůže a jeho nepodání by naopak stav zhoršilo.

V reakci na úvodní slova si dovolím čtenáře uklidnit, že základní motivací naprosté většiny lékařů opravdu není škodit pacientům nebo je klamat. Medicína ovšem není příliš exaktní obor a navíc informací je tolik, že - jak bylo v článku správně poznamenáno - nelze obsáhnout dostupné penzum znalostí. Materiály šířené farmaceutickými firmami jsou pro lékaře jistě dalším významným zdrojem informací a poučení. Je třeba si však uvědomit, že nejde o bezduché reklamy, které známe z televize, ale většinou o odborné materiály od státem garantovaných SPC textů, přes články z odborných časopisů až po soubory referátů z kongresů. Samozřejmě, že jde o účelový výběr podporující produkt firmy, ale pořád jde o odbornou informaci, jednu z mnoha, se kterými lékař pracuje. Nejsem odborníkem na reklamu a nemohu a nechci polemizovat o různých formách reklamy. Zdá se mi však, že vyznění článku je ve smyslu, že přijímání reklamních sdělení (ve velmi širokém pojetí) je dáváno do úzkého vztahu s korupcí. A takovou interpretaci mohu jen odmítnout.

Autor uvádí pouze dva konkrétní případy na podporu svých úvah. Není zřejmě náhodné, že z celého spektra všech léků si zvolil právě dvě očkovací látky, které jsou jako segment nejčastěji cílem lživých napadání určitou řekněme alternativní komunitou. A právě zde autor jednoznačně klame. V případě Gardasilu autor uvádí “neexistují údajně žádné vědecké důkazy protektivní účinnosti této vakcíny”. Neumím francouzsky, proto jsem využil Google překladu do angličtiny a proto se mohu vyjádřit jen s určitou dávkou nejistoty, ale domnívám se, že v daném textu taková věta není. Francouzský regulační úřad podle mne zakázal reklamní sdělení (nikoli lék!), protože obsahovalo údaje nepřesné a využívající data ze studií, které nebyly konkrétně o Gardasilu. Šlo tedy o zavádějící sdělení, které bylo zřejmě správně zakázáno, nikoli o absenci protektivní účinnosti vakcíny.

Druhý příklad a to zcela pregnantní je naprosté překroucení a lživá interpretace české SPC informace k vakcíně Varilrix. V části terapeutických indikací jsou uvedené 2 indikace pro zdravé osoby ve dvou samostatných odstavcích, a to: imunizace dětí od 9 měsíců věku a v druhém odstavci je popsán pojem osob v blízkém kontaktu s ohroženými osobami a blíže je uvedeno, že se jedná o rodiče, sourozence a personál pečující o ohrožené pacienty (např. jde o pacienty na chemoterapii). Autor zcela účelově tyto texty nesmyslně spojil a ze vzniklého zmatku vyvodil, že se mají prý zdravé děti očkovat nikoli k jejich ochraně, ale výhradně kvůli svému okolí a proto očkování dítěte bez rizikové osoby v okolí je nesprávné a pediatři to nerespektují (zřejmě z důvodů korupčních). Ještě tajemně dodává, že očkování dětí touto vakcínou je odborně nepřínosné. Je smutné, když autor-lékař vytvoří z neznalosti věci takto obludnou konstrukci a bylo by opovrženíhodné, pokud to udělal dokonce vědomě. Jen pro upřesnění raději uvedu, že plané neštovice neprobíhají vždy tak jednoduše, jak je obecná laická představa. Existují varianty progresivního onemocnění ohrožujícího zvláště oslabené jedince (nádory, léčba kortikoidy, AIDS …), existují virová onemocnění mozku, bakteriální superinfekce, novorozenecká varicella s 30% úmrtností, vrozené poškození infekcí apod. V USA před očkováním zemřelo ročně 100-150 osob a bylo 11 - 15 000 hospitalizací pro tuto diagnózu. Po dosažení 90% (!) proočkovanosti došlo k 96% poklesu úmrtnosti dětí a dorostenců do 20 let. Tolik fakta, která by měl znát ten, který chce o dané věci psát.

Pokud v podobném článku najdu tak významnou manipulaci s fakty, pak pochopitelně nemohu věřit ani vývodům, které jsou mimo moji odbornost. Je to škoda, protože reklama ve farmaceutickém průmyslu by si zasloužila serioznější analýzu.

neděle 24. října 2010

Očkování proti chřipce v sezoně 2010/2011

V návaznosti na své předchozí články bych se rád vyjádřil k současné situaci kolem chřipky a uvedl jednoduché schéma, které poradí zájemcům o ochranu před chřipkou, ale i mým kolegům, kteří nemají čas sledovat podrobněji toto téma, jaká jsou odborná doporučení pro nadcházející sezónu.

Doufám, že letošní postup bude už uchráněn hysterického zájmu médií, která vloni vnesla neuvěřitelný chaos do celé problematiky. Za vydatného přispění (bohužel) dezinformovaných lékařů a nekompetentních úřadů došlo k tomu, že stav proočkovanosti české populace proti chřipce nás dostal kamsi mezi rozvojové země.

Ujasněme si fakta pro tuto sezónu. Doba vhodná pro očkování už běží, chřipka byla v Evropě detekovaná zatím sporadicky, v Česku zatím žádný případ. Vakcína připravená pro přicházející období je složená z kmenů 2009 H1N1, A-H3N2 a B viru. Ano, obsahuje tedy onen kmen H1N1, který vloni vyvolal to absolutní nepochopení situace. Doufám, že letos už nebudou komičtí politici utíkat před vakcínou s výkřiky o pokusech na lidech a podobných nesmyslech. Předpokládá se, že loňský nový kmen bude opět dominantním i v této sezóně. Jako pediatr musím zdůraznit fakt, že dopady tohoto kmenu chřipky byly proti dřívějším "klasickým" kmenům sezónní chřipky na střední generaci a zvláště děti a zvláště děti nízkých věkových kategorií výrazně těžší. Viz můj předchozí blog.

Právě loňský nástup nového kmenu vyvolal určité změny do zavedeného očkovacího schematu. Pro přehlednost si dovolím použít vyjádření experta americké agentury CDC Andrew Krogera MD.

  • očkování je doporučeno všem osobám starším 6 měsíců věku, pokud nemají kontraindikaci
  • děti od 6 měs. do dosažení 9 let mají dostat 2 dávky v rozmezí aspoň 4 týdnů s výjimkou dětí -
    • které dostaly aspoň 1 dávku 2009 H1N1 v loňské sezóně a současně
    • které dostaly aspoň 1x sezónní vakcínu před rokem 2009/10 nebo 2 dávky sezónní vakcíny v roce 2009/10
  • pouze při splnění obou podmínek dostane dítě do 9 let jen 1 dávku
  • (v důsledku chybné politiky MZd ovšem v Česku žádné takové dítě oficiálně očkováno nebylo, takže pro ČR jsou uvedené 2 podmínky v podstatě zanedbatelné)
Očkování je zvláště doporučené pro následující rizikové skupiny obyvatel:
  • těhotné ženy
  • děti do 5 let a zvláště děti do 2 let věku
  • lidé starší 50 let
  • lidé každého věku s chronickými nemocemi, např. astmatem a cukrovkou
  • lidé s porušenou imunitou - v důsledku nemoci nebo léčby
  • lidé žijící v domech s pečovatelskou službou nebo podobných zařízeních s dlouhodobou péčí
  • lidé žijící s nebo pečující o osoby ve vysokém riziku komplikací z chřipky, včetně
    • zdravotnického personálu
    • domácích kontaktů osob ve vysokém riziku komplikací
    • domácích kontaktů dětí do 6 měs. věku
Pokud jsem vzbudil u některého čtenáře zájem o zdraví své nebo svého okolí, pak článek splnil svůj účel. V takovém případě se prosím obraťte urychleně na svého praktického lékaře a domluvte si schůzku. Cena do 200 Kč je podle mého názoru zcela zanedbatelná.

středa 1. září 2010

Nové politické bubliny o chřipce

(S použitím článku JG Bartletta: Top Ten Lessons From H1N1)


Protože politické bublifuky už zase vypustily cosi o chřipkové bublině a protože se musíme se znalostí věci připravit na další chřipkovou sezonu, je dobré se ohlédnout zpět a zhodnotit minulý rok. Nejprve několik mých poznámek k nejdiskutovanějším tématům.

  • pokud někdo tvrdí, že nešlo o chřipkovou pandemii, pak lze říct jediné - vstupuje do odborného problému, aniž by si přečetl definici tohoto pojmu. Ať se to komu líbí, či nikoli, tak definice přesně popisuje rozsah šíření viru po Zemi a nikoli závažnost infekce. Tato definice byla bez pochyby jasně naplněná.
  • definice pandemie se vyvíjí a její poslední verze byla skutečně vydána v roce 2009, ale nikoli účelově kvůli stávající chřipkové epidemii. Byla sice zveřejněna na počátku jejího průběhu, ale vytvořena byla v únoru 2009, kdy žádná znalost o novém typu chřipky neexistovala.
  • poznámky o závažnosti z popisu pandemie nově vypadly podle mého názoru z praktických důvodů, protože je to pojem velmi strukturovaný, který nelze jednoduše popsat a už vůbec ne jedním číslem, třeba úmrtností. Závažnost průběhu se velmi mění geografickou lokalitou, úrovní zdravotnických služeb jednotlivých zemí (týká se celého světa!), je různá v jednotlivých věkových kategoriích a pod.
  • například současnou pandemii kritici hodnotí jako nezávažnou až bezvýznamnou. Jde však zase jen o neznalost faktů. Pokud použijeme pouze smrtnost (letalitu), tak ta je skutečně u této pandemie nižší než u sezónní chřipky. Počet zemřelých v USA je odhadnutý na třetinu počtu u sezónní chřipky (12 000 proti 36 000). Ale vzhledem k velmi nízkému průměrnému věku zemřelých - 34,7 roku (!!) můžeme počítat jiný parametr, a to ztrátu roků lidského života (člověkoroků) a dostaneme hodnotu, která jasně převyšuje všechny minulé sezónní epidemie, překonává i pandemii v roce 1968 a blíží se pandemii 1957. Navíc podle údajů z Austrálie bylo zatížení intenzívní resp. resuscitační péče 15x (!) vyšší než v nejtěžší sezóně "běžné" chřipky. To je údaj, který musí zajímat společnost, která chce být připravena. Když k tomu připočteme prokazatelně vyšší úmrtnost a nemocnost dětí a těhotných, tak bychom měli pochopit, že jednoduché kódování závažnosti pandemie neexistuje.
Nyní tedy volně přeložím 10 hlavních poznatků z pandemie podle specialisty na infekční nemoci prof. Bartletta:
  1. Současný systém surveillance (dohledu nad infekcí) zřejmě nevyhovuje. Pracovalo se s předpokladem, že budoucí pandemii způsobí kmen H5N1 pocházející z Asie, který bude mít vysokou letalitu. Ani jeden předpoklad se nevyplnil.
  2. Objevily se nové rizikové faktory. Novým rizikem je nízký věk (nejvyšší výskyt byl v kategorii 10-19 let), dále obezita a těhotenství. Např. riziko pobytu na JIP/ARO se pro těhotné zvýšilo 7,4x a těhotné v 3.trimestru dokonce 13,2x!
  3. Údaje o úmrtnosti jsou klamavé. Podle počtu zemřelých by se zdála pandemie mírnější ve srovnání se sezónní. ALE - při sezónní chřipce je 90% smrtelných případů u osob starších 65 let, u pandemie 2009 bylo téměř 90% u osob mladších 65 let.
  4. Všeobecný očkovací program je prospěšný. Srovnání dvou kanadských provincií s rozdílným přístupem ukázalo, že univerzální očkovací přístup (pro všechny občany) vedl ke 40-70% snížení úmrtnosti, počtu hospitalizací, využívání pohotovostí a návštěv u lékařů. Tento postup byl rovněž vysoce ekonomický. Vakcína by měla být všeobecně dostupná, levná případně zdarma.
  5. Zdravotníci by měli být očkováni proti chřipce. Běžný národní průměr proočkovanosti personálu v USA je 45-50% (srovnej tristní stav v ČR !!!), ale během pandemie "pouze" 36%. Diskutuje se i otázka povinného očkování personálu.
  6. Běžná chirurgická maska v ochraně (zřejmě) vítězí. Srovnání chirurgické masky a respirátoru N95 zatím vychází podobně. Chirurgická maska je levná a příjemnější.
  7. Epidemie lze monitorovat pomocí internetu. Sledováním nových zpráv z různých zdrojů lze sledovat postup epidemie. Pomocí Googlu bylo možno filtrováním určitých klíčových slov mapovat vývoj epidemie v USA a předpovídat další průběh dokonce o 2 týdny dříve než dokázala CDC!
  8. Produkce vakcín se musí zlepšit. Současný systém vyžaduje slepičí vejce a 6 měsíců na výrobu. V USA se nedařilo plně uspokojit poptávku po vakcínách, podařilo se to plně až na sklonku druhé vlny pandemie. Nové technologie musí zkrátit produkční čas.
  9. Diagnostika má své limity. PCR test je zlatým standardem. Rychlé testy používané na urgentních odděleních mají sice dobrou specificitu, ale jen 60-70% sensitivitu (citlivost). Tedy negativní výsledek rozhodně nevylučuje diagnózu chřipky. Tento fakt nesmí být důvodem odepření léčby potřebným.
  10. Jak pandemický kmen H1N1 2009 zabíjí pacienty? Pitevní nálezy na plicích se velmi podobají těm, způsobených ptačí chřipkou a jsou zásadně odlišné od nálezů u zemřelých na sezónní chřipku. Další zvláštností je vysoký podíl současně probíhajících bakteriálních infekcí, podobně jako tomu bylo při pandemii 1918/19.
-------------------------------------------------------

Bezprostředním poučením pro čtenáře by mělo být, že i v následující sezoně 2010/11 bude velmi pravděpodobně kmen A(H1N1) 2009 dominantní a proto je zařazený do trojice kmenů v budoucí sezónní vakcíně. Z výše uvedeného lze předpokládat, že nejvíce ohrožené budou opět děti a zvláště pak děti do 2 let, které se vloni nemohly promořit. Což musím jako pediatr zvláště podtrhnout. Upozorňuji, že odborné společnosti v USA doporučují všeobecné očkování dětí od 6 měsíců věku a já zdůrazním aspoň všechny děti s chronickým onemocněním a děti do 2 let.

Pro ilustraci uvádím přesná data z USA o úmrtí dětí na chřipku v posledních sezónách. (Není třeba studovat barvičky, stačí porovnat sloupce). Kliknutím graf zvětšíte.



Stále máte dojem, že jde jen o bublinu??

neděle 17. ledna 2010

Chřipka - není expert jako expert

(S použitím části článku JG Bartletta: 2009-2010 H1N1- What's New This Week)

V posledních dnech se po českých médiích bleskově rozšířil velmi útočný článek jakéhosi Wofganga Wodarga o prasečí chřipce jako o medicínském podvodu století. Tento pán je titulován novináři jako "expert" jakéhosi evropského úřadu a v LN byl blíže definován jako epidemiolog. Na rozdíl od novinářů jsem chvilku googlil, abych zjistil více. Pan Wodarg je vystudovaný lékař, nějakou dobu pracoval jako lékař na lodi a v přístavu. Našel jsem jedinou dohledatelnou publikaci v Německé národní knihovně a tou je jeho dizertační práce z oblasti psychiatrie o sebevraždách. Na serveru Medline, který zahrnuje tituly ve významnějších časopisech, ani na Medscape se toto jméno nevyskytuje. Proč také, když je to politik německé SPD a podle vlastních stránek hlavně bojovník proti atomovým elektrárnám a (současně) proti kysličníku uhličitému. Možná, že má expertní znalosti v tom, jak se udržet v různých politických funkcích evropských úřadů. No, nic proti gustu, ale já mám o expertech zcela jinou představu. Proto si dovolím citovat něco z článku skutečného experta z oblasti infekčního lékařství.

Profesor Bartlett shrnuje poznatky o nové chřipce 2009(H1N1) k datu 4.1.2010.

  • Nyní jsme ve fázi po 2. vlně epidemie (v USA). Vedení CDC oslovilo 12 světových expertů na chřipku s dotazem, co bude následovat. Přesně polovina očekává 3. vlnu, polovina nikoli. Mohou nastat situace 1) proběhne klasická sezónní chřipka A a B, nebo 2) proběhne sezónní chřipka spolu s další vlnou chřipky 2009(H1N1), nebo 3) nebude žádná chřipka. V minulých pandemiích (1918, 1957, 1968) vždy dominoval pandemický kmen nad sezónním. Virus chřipky se však rád vzpírá předpovědím.
  • Předpokládá se, že v USA onemocnělo ve 2 vlnách 15% populace. Proto má stále smysl pokračovat v očkování, hlavně u malých dětí - viz dále.
  • Virus chřipky překvapil, protože se čekal vznik v Asii a přišel ze Severní Ameriky, očekával se ptačí typ H5N1 a přišel H1N1, očekávala se katastrofa a přišlo zmatení.
  • Analýza 251 nemocných dětí v Argentině ukázala, že medián věku nemocných byl 10 měsíců, že 75% nemocných bylo ve věku do 2 let. Resuscitační podporu ventilátorem vyžadovalo 42 dětí (17%) a zemřelo 13 dětí - tedy 5% nemocných (!!). Celková úmrtnost mezi dětmi byla 1,1/100 tis. dětí, což je 10x více než v předchozích chřipkových sezónách. Úmrtnost dětí do 1 roku byla ještě výrazně vyšší - 7,6/100 tis. Zemřelí měli z 69% nějakou chronickou nemoc (zvláště astma) a tedy 31% bylo zcela zdravých. Tamiflu bylo podáno včas (do 48 hod) pouze u 4% dětí.
  • Data z USA potvrzují totéž. Nová chřipka postihuje výrazně více dětskou populaci, odhad zemřelých v USA činí 1090 dětí, což je mnohem více, než v předchozích sezónách. Data potvrzují potřebu očkovat děti starší 6 měsíců, těhotné a rodiče dětí do 6 měsíců věku.
  • Těhotné ženy v Kalifornii tvoří 10% všech zemřelých nebo hospitalizovaných pro chřipku.
  • Stále se sledují hodnoty protilátek po očkování a upřesňují očkovací schemata. Potvrzuje se dostatečnost jedné dávky pro dospělé a děti nad 9 let a potřeba 2 dávek pro děti mladší. Potvrzuje se bezpečnost vakcín.

Zpráva CDC z 15.1.2010 udává odhady počtů naočkovaných osob v USA. Pro mne jako pediatra jsou nejzajímavější následující čísla:
  • děti 6 měs. - 4 roky           ... 33% t.j. cca 6 miliónů dětí
  • 5 - 18 let                         ... 28% t.j. cca 16 miliónů dětí
  • určené prioritní skupiny       ... 38% t.j. cca 23 miliónů osob
      • z toho těhotné           ... 38%
      • zdravotníci                ... 22%
      • rodiče dětí do 6m.      ... 14%
K diskuzi na téma, zda je racionální se připravit na budoucí hrozbu, která nepochybně existuje, nebo zda ji považovat za podvod, bublinu či pod. si dovolím několik poznámek. Je třeba vždy vnímat fakta v jejich dynamickém vývoji a současně uvažovat, jak by občané (a někteří křiklouni zvláště) reagovali, kdyby státní autority nepodnikly vůbec nic.
  • co víme z dávnější minulosti o pandemiích chřipky?
    • 1918/19 španělská (H1N1), smrtnost 2-3%, 20-50 mil. mrtvých
    • 1957/58 asijská (H2N2), smrtnost pod 0,2%, 1-4 mil. mrtvých
    • 1968/69 hongkongská (H3N2), smrtnost pod 0,2%, 1-4 mil. mrtvých
  • v roce 2006 se objevil vysoce patogenní virus ptačí chřipky (H5N1) přenosný na člověka. Z dokumentovaných 169 případů zemřelo 91 lidí, t.j. smrtnost 54% (!!). To je dobrý důvod k obavě z rozšíření takové chřipky. Přenos z člověka na člověka byl zatím sporadický. Při známé proměnlivosti chřipkového viru se však očekává, že se virus tuto schopnost dřív nebo později "naučí".
  • v květnové zprávě 2009 uvedla CDC první informace z Mexika, kde se objevil nový dosud neznámý virus chřipky s neznámými vlastnostmi. Z 949 prvních potvrzených případů zemřelo 42 pacientů, t.j. smrtnost téměř 5%. Opět tedy dobrý důvod, aby takový fakt nebyl ignorován.
  • v takové situaci bylo třeba rozhodovat o budoucích krocích. Nikdo nevěděl, zda smrtnost zůstane stejná, větší nebo menší. Pro výrobu vakcíny je zapotřebí řada měsíců a proto bylo nepochybně správně rozhodnuto pracovat na výrobě vakcíny.
Zatím se ukázalo, že závažnost nového typu chřipky není s výjimkou postižení dětské populace horší než v případě chřipky sezónní. To však vůbec nezpochybňuje potřebu očkování, protože proti sezónní chřipce se očkuje už 50 let. Vůbec nechápu, proč ten, kdo brojí proti očkování proti 2009(H1N1), už roky nebojuje proti očkování proti sezónní chřipce. Není v tom žádný podstatný rozdíl, rizikové skupiny jsou podobné a v obou případech lze zachránit jen v ČR stovky životů a to je pro mne jako lékaře rozhodující.

Pro názornost jsem si ještě dovolil zpracovat údaje z týdenních zpráv ECDC o výskytu zemřelých na 2009(H1N1) v EU a vypočetl mortalitu vztaženou na jednotku populace. Z tohoto srovnání bohužel dopadáme nejhůře a hlavně dynamika počtu zemřelých je proti západní Evropě, kde měli mnohem méně času na protiakci, velmi alarmující. Útěchou by nám nemělo být, že státy východní Evropy mají podobně tristní výsledky. Prostě patříme tam, kam patříme. Smutné zjištění.
Uvedená tabulka zde (je třeba si otevřít i další listy s grafy!)

sobota 2. ledna 2010

Novoroční úvaha nad chřipkou

V tuto dobu by se dalo očekávat novoroční hlubokomyslné zamyšlení nad problémy světa. Já si raději přeci jen vystačím se svým aktuálním tématem. Vysoce medializované téma chřipky a jejího očkování mne na jednu stranu opakovaně nadzdvihlo, ale současně poskytlo i poučení. Ne, že by mne něco zásadně překvapilo, ale síla a rozsah některých projevů mne přeci jen zaskočily.
  • česká společnost
Je zcela přirozené, že se naše veřejnost chová podle informačního diktátu sdělovacích prostředků, lékařů a státních autorit. Bohužel výsledkem je stav, který prozrazuje, že je česká společnost té západní vzdálená podstatně více, než si chceme připustit. Podle mne je zřejmé, že pocit odpovědnosti za své činy, vůči sobě i svému zdraví je v přímé souvislosti se vzdělaností a bohatstvím celé společnosti. Očkování proti chřipce, které je v ČR zcela dobrovolné a nikoli státem vynucované, nám však vystavuje velmi nepěkné vysvědčení. Dále uvedený graf stupně proočkovanosti a hrubého národního příjmu potvrzuje souvislost rozvoje společnosti a přístupu k očkování. Je vidět, že je jen jediný ekonomicky zdatnější stát s horší proočkovaností než ČR. Naopak náš přístup k ochraně svého zdraví a svého okolí je výrazně horší, než v ekonomicky slabších státech, nad kterými mnozí ohrnují nos.



  • lékařská komunita
Je smutnou skutečností, že znalost českých lékařů v oblasti očkování a očkování proti chřipce zvláště, je na velmi nízké úrovni. Zdá se, že řada lékařů potvrdila, že o co méně odborných znalostí na toto téma mají, o to ochotněji promlouvali do médií. Přitom většina těch vyjádření byla buď neodborná nebo jen kompilátem novinových zpráv. Mnoho lékařů včetně představitelů Lékařské komory (která se prohlašuje za garanta odbornosti) si opakovaně posteskla, že nemají od ministerstva (?!?) dostatek odborných informací. Pro mne je takový výrok totéž, jako kdyby tito prohlásili: jsem hlupák, který neví, kde odborné informace získat nebo neumím žádný cizí jazyk a proto tomu nerozumím. Odborných informací vysoké kvality a volně dostupných je naopak tolik, že je nemožné je všechny sledovat. Postoje mnohých lékařů by si zasloužily velmi špatnou známku. Bohužel.
  • média
Největší prozření pro mne. O obecné schopnosti manipulovat míněním veřejnosti jsem nepochyboval. Co mne však překvapilo je to, jak dokáží ovlivňovat názory odborníků - lékařů v čistě odborném problému. Na jedné straně to nesvědčí o kvalitě zmanipulovaných lékařů, na druhé straně to svědčí o obrovské moci médií. Postrádám kvalitní deník. V lepším případě jsou články pod časovým tlakem povrchní bez ambice proniknout k jádru problému, v horším případě se i tzv. seriózní deníky chovají bulvárně a jdou jen po senzačním titulku. Dám jen jediný příklad z naší kauzy. Když se v úvodu očkovací kampaně ve Švédsku objevila informace o 4 úmrtích "po očkování", tak toho byly plné noviny, servery i televize. Např.:
http://www.ct24.cz/
http://zpravy.idnes.cz/
Závěry z vyšetření, které nepotvrdilo souvislost úmrtí s očkováním, už žádnou popularitu nezískalo. Fakt, že ve stejném Švédsku dosáhli ke dni 22.12.09 úrovně proočkovanosti pandemickou vakcínou 61% (!) a že očekávají výsledek 70%, tak tato informace už do českých médií cestu nenašla. Není zřejmě zajímavá.
http://www.socialstyrelsen.se/
  • Ministersvo zdravotnictví
Naprosto Zoufalý Úřad. Má-li být současná situace výsledkem 2-leté přípravy na pandemii, pak se jedná o příšerné diletantství a neschopnost. Od handrkování, kdo přiveze vyrobenou vakcínu z Belgie, přes stanovení rizikových skupin v odlišnosti od světových doporučení hlavně v oblasti ochrany dětí, nebo šílený způsob výběru pacientů formou dopisování mezi praktiky, specialisty, ZP, podniky a ministerstvem včetně zkřížených kontrol, aby se náhodou nějaké jméno neobjevilo dvakrát, až po vlastní průběh kampaně. Děsím se situace, kdyby pandemický virus skutečně dosáhl vysoké smrtnosti případů, což není pro futuro vyloučená eventualita. Proč organizátoři, kteří vědí, jaký je dlouhodobý vztah českých lékařů k chřipce, nepřipravilo informační kampaň a to ve spolupráci s lékařskými organizacemi? Nebo situaci vůbec neznají? Nepříznivý výsledek akce jasně padá na hlavu ministerstva.

Ještě před rokem panovala obecně obava, že by nový pandemický kmen mohl být velmi agresívní a proto se státy připravovaly na možnost kolapsu základních složek státu. Proto se do očkovacího plánu logicky zařadily i páteřní složky společnosti. Už v srpnu 2009 uvedla ECDC, že pandemie probíhá v mírnější podobě než se očekávalo, a že absence v nezbytných službách bude ve špičce epidemie přibližně 10%. To se mi osobně jeví jako číslo, které by nemělo způsobit žádný vážný problém, natož kolaps služeb. Ve stejném dokumentu je souhrn rizikových skupin vhodných k vakcinaci. Mimochodem jako prioritní skupiny i zde jsou všechny děti od 6 do 24 měsíců, rodiče dětí věku do 6 měsíců a všechny chronicky nemocné děti. Vypočetl jsem si v tomto doporučení poměr zdravotníků a nezbytných služeb k chronicky nemocným či jinak přímo ohroženým lidem (těhotné, malé děti apod.). Tento podíl je přibližně 20%, tedy 80% vakcín bylo doporučeno pro nemocné a přímo ohrožené. České ministerstvo provedlo vlastní výběr, který je velmi specifický a kde je na první pohled zjevné, že poměr chronických pacientů a zdravotníků a nezbytných služeb je 50% vs 50%. I to je velmi zajímavé, že? Průběžná neschopnost ministerstva reagovat pružně na situaci se projevuje mimo jiné i tím, že koncem prosince se v našem vakcinačním centru očkovaly poštovní doručovatelky či obsluha benzínových pump místo chronicky nemocných a malých dětí, které tak začínají plnit lůžka dětského oddělení o patro výše. Je to smutné, ale třeba bylo důležitější, aby nic nezbrzdilo balíky cestující pod vánoční stromečky.

Mezi další prohřešky ministerstva si dovolím uvést, že mi ještě NIKDY neodpověděli na mail zaslaný na oficiální adresu uvedenou na webových stránkách pro odborníky. A to ani na dotaz, zda už konečně mohu očkovat děti podle světových a evropských doporučení a nebo zda se má zbývající vakcína stále vylévat. Je to prostě dlouhý příběh o nekompetentnosti.

***************************

Abych zachoval aktuální informační hodnotu blogu, přidám i hodnocení současného stavu:
  • chřipka 2009(H1N1)
Přestože počet nakažených v posledních dnech jasně klesá, tak počty zemřelých v Evropě měly do minulého týdne trvale stoupající trend. Nižší hodnota z 52. týdne je však jistě ovlivněná vánočními svátky a z toho plynoucím omezeným hlášením z členských států. Stále platí, že cca 1/3 těžce probíhajících onemocnění se týká dětí.

V počtech zemřelých v ČR bohužel rychle doháníme západní Evropu, kde začala epidemie podstatně dříve. Graf je podle absolutních hodnot prokázaných úmrtí a myslím, že naše kolečko je docela velké. Zajímalo by mne, jak by to vypadalo, kdyby to zobrazili ve vztahu k počtu obyvatel. To by pro nás nedopadlo nejlépe.

Stále je čas vhodný k naočkování, všeobecně se předpokládá druhá vlna onemocnění. Proto vyzývám rodiče dětí spadajících zatím do českých kritérií (hlavně astmatiků a nervosvalově postižených), aby možnost očkování určitě využili. Stále ještě doufám, že se indikace v ČR rozšíří.
  • sezónní chřipka
Už jsem uvedl katastrofický stav v mezinárodním srovnání. Nyní si ještě dovolím ukázat aktuální data o proočkovanosti v USA podle věkových kategorií. To je meta pro naši společnost ještě 10 či spíše 20 let nedostižná. Náš celonárodní průměr je někde kolem 7%. Mimochodem - v roce 2002 stanovila WHO cíl proočkovanosti rizikových skupin na 60% s dalším cílem 75% v roce 2010.
Jako pediatr musím ještě dodat, že celá dětská populace v USA dosahuje proočkovanosti chřipkou 34%, přitom ve skupině 2-4 roky 48%.


Protože virus sezónní chřipky se v populaci stále ještě prakticky nevyskytuje (99% chřipek stále odpovídá pandemickému kmenu), tak je pořád ideální čas pro provedení očkování - pozdě ale přece. Klasickou chřipkovou vlnu očekávám koncem ledna jako obvykle.

Na závěr chci popřát svým čtenářům splnění všech přání, radost ze svých blízkých i vlastního bytí a samozřejmě především zdraví a to nejen pro tento rok 2010!

neděle 29. listopadu 2009

Očkování dětí proti pandemické chřipce

Vypadá to, že se české ministerstvo zdravotnictví v tomto týdnu částečně probralo z podzimního spánku a objevilo, že chřipkou (H1N1)2009 jsou výrazně postižené mladší ročníky včetně dětí a začalo plánovat jejich očkování. Dovolím si upozornit, že na vyšší rizika v dětském věku jsem poukazoval ve svém prvním příspěvku na téma chřipky - a to již před měsícem. Samozřejmě jsem to nevymyslel, ale stačilo pouze sledovat zahraniční odborné zdroje. Současný vývoj pandemické chřipky stále potvrzuje, že epidemie je zatím mírná a srovnatelná se sezónní chřipkou (která však letos ještě nezačala!). Rovněž se potvrzuje, že děti všech kategorií jsou nyní postižené více než při sezónním typu chřipky (srovnání smrtnosti). Ve skupině těžké formy respiračních infekcí (tzv. SARI) drží děti bohužel podíl 25-40% (viz zde str.16).

Nyní tedy plánuje MZd změnu, ale zase tak nějak česky polovičatou. Paní ministryně uvedla, že Evropská léková agentura EMEA dovolila očkovat děti starší 10 let. Proč nám nesdělila, že tato agentura ve skutečnosti dovolila očkovat děti už od 6 měsíců věku? Snaží se tímto mlžením ospravedlnit svou pomalou reakci? Nevím. Přitom Evropské centrum pro kontrolu nemocí ECDC již v srpnu uvedlo mezi prioritními - tedy nejohroženějšími skupinami i děti ve věku do 24 měs. Tak trochu očekávám, že někdy v lednu naše MZd tu věkovou hranici sníží. Bude to samozřejmě dobře, ale samo sebe tím jasně usvědčí z dnešní odborné nekompetentnosti.

Zvláštním způsobem se uvažuje o organizaci tohoto očkování. Ministryně navrhuje vyčlenit pro děti jen jedno vakcinační centrum v kraji. Je pro mne těžko pochopitelné, proč praktičtí pediatři (PLDD), kteří jediní v republice mají denní a bohaté zkušenosti s očkováním, jsou z této akce vyřazení. Naopak lékaři s malými zkušenostmi (praktičtí lékaři) nebo dokonce nulovými zkušenostmi (lékaři v nemocnicích, honosně přejmenovaní na vakcinační "centra") jsou páteří celé očkovací akce.  Nyní trochu selských počtů. Bylo vyhlášeno, že se plánuje až 100 tis. vakcín pro děti. (je to méně než je potřebné, ale prosím). V Jihočeském kraji žije 630 tis. lidí, tedy vychází cca 6300 vakcín pro JČ kraj. Budeme-li chtít rozumný časový horizont pro dokončení akce, tedy cca 1 měsíc, pak mi vychází nutnost očkovat více než 300 dětí denně. V jediném centru v Budějovicích ?? Nedovedu si to představit. Byl jsem požádán krajským vedením o svůj názor a tak jsem měl možnost tuto verzi zpochybnit a vyslovit se aspoň pro to, aby očkování dětí mohlo probíhat i v nynějších centrech v nemocnicích. Jsem zvědavý na výsledek.

Pro rodiče dětí chci uvést stručný přehled rizikových skupin vhodných pro očkování proti chřipce podle zahraničních doporučení ve verzi pro naše podmínky:
  • vrozené srdeční vady kromě defektu komorového septa (VSD)
  • chronická onemocnění dýchacích cest
    • astma na inhalační léčbě kortikosteroidy a těžší
    • vrozené anomálie struktury dýchacích cest
    • cystická fibróza a jiné plicní fibrózy
    • primární porucha řasinek (PCD)
    • ponovorozenecké poškození plic (BPD, CLD)
  • závažné metabolické poruchy
    • cukrovka
    • extrémní obezita
  • závažné onemocnění ledvin
    • nefrotický syndrom
    • selhávání ledvin
  • závažné poruchy imunity
    • vrozené imunodeficity
    • zhoubná onemocnění na chemo- či radioterapii
    • děti na imunosupresívní léčbě (např. Prednison)
  • děti na chronické léčbě aspirinem (např. Kawasaki sy)
  • děti s porodní váhou pod 1500g do 2 let věku
  • děti s riziky aspirace stravy (vdechnutí)
    • vrozené vady dutiny ústní
    • epilepsie, DMO, vady mozku
    • nervosvalová onemocnění (např.SMA)
  • závažná onemocnění jater
  • děti v ústavní péči
  • rodinní příslušníci kojenců do 6 měsíců věku
  • rodinní příslušníci dětí z rizikové skupiny, které nemohou být z nějakého důvodu očkované
  • všechny děti ve věku 6-24 měs.
Všem rodičům dětí z výše uvedených skupin bych vřele doporučil, aby o tomto problému začali komunikovat se svým praktickým pediatrem, aby projevili zájem naočkovat své dítě a pak společně bedlivě sledovali, kterým dětem to nakonec český stát vůbec umožní. Není ani vyloučené, že narazíte na pediatra, který bude očkování zpochybňovat. Důvodem bude podle mého názoru nejspíše nedostatečná informovanost kolegy. V takovém případě navrhuji si vyžádat odborný text důvěryhodné zahraniční instituce nebo časopisu, z kterého takový odmítavý názor pramení. Obávám se však, že Vám nebude poskytnutý. Plně chápu, že v takovém případě bude Vaše rozhodování velmi složité a já Vám přeji pro takovou volbu šťastnou hvězdu.

neděle 22. listopadu 2009

Chřipka a bezpečnost vakcín

Celá problematika kolem nového typu chřipky se v Česku nesmírně démonizuje a v médiích se velmi často zpochybňuje bezpečnost vakcíny. Bohužel musím konstatovat, že na tom mají lví podíl moji kolegové, kteří rozšiřují své pochybnosti, které jsou ovšem podepřené pouze směsicí novinových článků. Zatím jsem ještě od žádného takového kolegy neviděl odkaz na odbornou literaturu či věrohodnou instituci. Já plně chápu, že nová neznámá věc, lék či situace vyvolává podvědomě strach, ale z osobního života přeci víme, že strach "má velké oči" a že není dobrým rádcem. Strach je většinou spojený s neznalostí. Podívejme se tedy, co na toto téma čerstvě napsaly mezinárodní instituce, které sbírají a trvale analyzují situaci v mnoha zemích světa.

WHO uveřejnila 19.listopadu v Ženevě tiskovou zprávu č. 16 na téma bezpečnosti chřipkové vakcíny (H1N1) 2009. Dovolím si uvést hlavní body zprávy. WHO analyzuje informace ze 16 zemí, ve kterých bylo dosud naočkováno 65 miliónů lidí. Pro řadu zemí je současná vakcinační kampaň historicky největší. V tak velkém objemu očkovaných se objevilo několik velmi vzácných vedlejších účinků nezachycených v průběhu klinických zkoušek, což podporuje potřebu dalšího přísného sledování bezpečnosti vakcíny. Dosavadní výsledky jsou však povzbudivé.
  • Vedlejší účinky
Jak se očekávalo, tak běžně hlášené vedlejší účinky zahrnují otok, zarudnutí či bolest v místě aplikace, které vymizí spontánně krátce po očkování. Teploty, bolest hlavy, únava a svalové bolesti se po očkování uvádějí rovněž, ale v menší míře. Tyto příznaky vymizí obvykle během 48 hodin. V očekávaném rozsahu byly pozorované i alergické reakce.


Syndrom Guillain-Barre (GBS) (paralytické onemocnění)
Dosud bylo nahlášeno 10 případů GBS u lidí, kteří dostali vakcínu. Tento počet je v souladu s normálním výskytem této choroby. Přesto jsou všechny případy vyšetřované, zda jsou náhodné nebo mohou být ve spojení s vakcinací. WHO nemá žádné zprávy o fatálním průběhu některého případu GBS, všichni nemocní se uzdravili. WHO doporučuje aktivně monitorovat výskyt GBS.


Úmrtí
U očkovaných se objevil malý počet úmrtí po podání vakcíny. Všechny případy nahlášené WHO byly okamžitě vyšetřované, některá vyšetřování ještě pokračují. Výsledky ukončených šetření vylučují přímou vazbu na pandemickou vakcínu jako příčinu úmrtí.
  • Bezpečnostní profil vakcín
Mezi jednotlivými užívanými typy vakcín zatím nebyly pozorovány rozdíly v profilu vážných nežádoucích účinků. Intenzívní sledování bezpečnosti vakcíny pokračuje, všechny současné údaje ukazují, že pandemická vakcína má podobně vynikající bezpečnostní profil jako vakcína sezonní chřipky, která se používá už více než 60 let.


Evropská léková agentura EMEA ve své zprávě z 20.listopadu dochází k velmi podobným závěrům a proto z ní nebudu citovat.

Fakt, že v Česku nastoupila epidemie dříve než je obvyklé, zcela jasně ukazuje aktualizovaný graf výskytu "chřipce podobných onemocnění".

U nás zatím panuje jakási iracionální obava z faktu, že tady máme chřipku. Oficiální místa a mluvčí nemocnic stále mlží a z "prasečí" chřipky dělají stále něco exotického. Dovolím si k tomu několik poznámek.
  • uváděná čísla výskytu chřipky (H1N1) 2009 (nyní kolem 600 případů) jsou jenom laboratorně potvrzené případy. Vzhledem k praktické nedostupnosti tohoto vyšetření pak z tohoto faktu nelze prakticky nic vyvozovat. Naše nemocnice dostala na pandemickou chřipku 10 (slovy deset!) vyšetřovacích testů. Proto mi přišlo komické vyhlášení ministryně, že nyní už nebudeme vyšetřovat všechny případy, ale jen těžké. U nás v nemocnici se zatím testoval jen asi jeden. Podle mého osobního odhadu je faktický počet nakažených možná až stokrát vyšší, ale rozhodně v desítkách tisíc.
  • zcela mimo realitu jsou údaje v novinách, že "prasečí chřipky začíná být více než běžné chřipky". To je ale přeci od samého začátku! V civilizovaných zemích Evropy a v USA je 30-40% všech vyšetření nosohltanu pozitivních na chřipku (influenzu). Při analýze kmenů chřipky pak vychází, že u více než 99% jde o chřipku (H1N1) 2009! V Evropě se klasická sezónní chřipka podle všech hlášení zatím prakticky nevyskytuje. Jednoduše řečeno zatím platí, že chřipka = chřipka prasečí.
  • proto kdo se chce chránit před chřipkou, a týká se to zvláště mladých lidí a chronicky nemocných, ten se musí letos nechat naočkovat i proti novému kmenu
  • tvrzení o tzv. nevyzkoušenosti vakcíny jsou velmi zavádějící. Vakcíny vyrábějí stejné firmy a stejnými postupy jako vloni. V tom procesu není nic dramaticky jiného. Ano, jsou tam mrtvé částice jiného kmene chřipky, ovšem  vakcína sezónní chřipky se také svým složením stále mění. Adjuvancia jsou i v jiných vakcínách, nejsou nová a používají se roky. Pouze se o nich dříve nepsalo v novinách.
  • ještě poznámka k tvrzení, že se něco (nemoc, úmrtí) stane po očkování. Je třeba zachovat chladnou hlavu a uvědomit si, že vztah mezi jevy může být příčinný nebo jen časově náhodný. To, že se něco stane po něčem, může být třeba signálem k zahájení nějakého šetření, ale samo o sobě to nic neznamená. Je to stejné, jako kdybych tvrdil, že většina smrtelných autonehod se stane do 24 hod. po použití fluoridové zubní pasty a na základě tohoto zjištění bych chtěl zakázat přidávání fluoru do past. Přímé obvinění může být mediálně zajímavé, ale současně velmi vzdálené zjištěné skutečnosti.
Plně chápu, že je veřejnost zmatená, když jsou zmatení lékaři. Nabízím vycházet ze suchých faktů:
  • chřipka je onemocnění často banální, ale u malého podílu nemocných působí závažné komplikace a úmrtí. Významnost nemoci je dána obrovským rozšířením v populaci a proto množství faktických obětí mnohonásobně převyšuje třeba jindy tak sledované meningokokové nákazy nebo i dopravní nehody
  • před nemocí a hlavně jejími komplikacemi se lze vcelku spolehlivě chránit očkováním
  • dnešní pandemická chřipka se chová (zatím) podobně jako sezonní (s výjimkou dětí, kde už způsobila více úmrtí než je obvyklé), trvá ale déle a zasáhne zřejmě větší část populace
  • bezpečnost vakcín je intenzívně sledována mezinárodními organizacemi, které nepozorují do této doby žádné závažné jevy

sobota 14. listopadu 2009

Aktuální data o chřipce 2009 A(H1N1)

Dnes chci zveřejnit velmi aktuální a zajímavé údaje z analýzy Evropského centra pro kontrolu nemocí o průběhu pandemické chřipky v Evropě v prvním listopadovém týdnu - tedy z 45.týdne. Trochu objektivních dat by snad mohlo otevřít oči aspoň části těch, co stále opakují hloupá tvrzení ještě hloupějších (protože samolibých a neznalých) lidí o nafouknutých bublinách, spiknutích mocných či špinavých kšeftech farmaceutických firem a podobně (že s.Rathe, s.Lukašenko?).

  • z 2978 respiračních vzorků v 23 zemích bylo 1274 - t,j, 43% pozitivních na virus chřipky A, z toho 97% (1231) bylo potvrzeno jako pandemický kmen H1N1
  • SARI = těžké akutní onemocnění dýchacích cest, v daném týdnu nahlášeno 762 případů
  • analýzou 73 přípdů za 6 zemí bylo zjištěno
    • 10% - děti do 2 let
    • 45% - celkem děti do 18 let
    • 78% - celkem pacienti do 45 let
    • příčinou byl v 99% pandemický kmen H1N1
    • 29 (21%) vyžadovalo intenzívní péči, z nich 76% ventilační podporu
    • 44% nebylo očkovaných žádnou vakcínou (jde však o malá čísla)
    • 56% bylo očkovaných sezonní chřipkou
    • 0% po očkování pandemickou H1N1 chřipkou
    • 0% po očkování pandemickou + sezonní chřipkou
    • 36% bylo u dříve zcela zdravých (u dětí do 2 let 83%)
    • 28% mělo astma nebo plicní chorobu
    • 8% bylo zdravých těhotných
Evropské výkaznictví je v mnohém ještě zřejmě lajdácké a proto některá procenta jsou vypočtená z poměrně malých čísel. Výsledky se však nijak dramaticky neliší od podobných statistik z USA, které jsou z mnohonásobně větších kohort pacientů.

Následující graf ukazuje výskyt ILI v Česku (ILI = nemoc podobná chřipce). Je zřetelně vidět, že letos je nástup epidemie o mnoho týdnů dříve než vloni.



Z uvedených čísel je podle mne zjevné především:
  1. Velmi vysoký podíl komplikovaných průběhů je v dětském věku. Toto číslo v plné nahotě usvědčuje z naprosté stupidity české úřady, které ve svých očkovacích plánech děti tohoto státu obrazně řečeno hodily přes palubu. A to přesto, že všechny vyspělé civilizační okruhy v Americe, Asii a Evropě staví děti na přední místo preferenčních skupin pro očkování proti kmenu 2009 H1N1.
  2. Druhé významné číslo je podíl vážně nemocných ve skupině dosud zdravých lidí včetně těhotných. To je nejsilnější argument proti názorům hojně se šířících v různých diskuzích, že zdravý člověk chřipkou neonemocní, resp. rozhodně ne těžce. Podobné nekvalifikované názory se bohužel objevují i v oficiálních vyjádřeních nemocnic, jak naposledy předvedla mluvčí FNKV Jelínková dne 12.11.2009. Poslední český případ kriticky nemocné těhotné ženy, která musela porodit těžce nedonošené dítě, snad aspoň otevře oči i posledním zabedněncům.

neděle 8. listopadu 2009

Fakta o chřipce 2009 A(H1N1)

S využitím článků na Medscape, aktualizace 5.11.09

V českých mediích a na netu se šíří záplavy nesmyslných údajů a dezinformací o novém typu chřipky. Proto bych chtěl uvést trochu nesouvislý výpis poznámek, které obsahují prostá fakta z odborných zdrojů. Snad to pomůže aspoň některým čtenářům k lepšímu pochopení situace. Jde o údaje z USA, které veřejně poskytují nesrovnatelně nejvíce použitelných informací.

  • 24.02.2009  první pacient s novým typem chřipky je 6 měsíční dívka ze severního Mexika
  • 06.04.2009  epidemie v La Gloria, Mexiko
  • 15.04.2009  první ověřený případ v USA, 10 letý chlapec v Kalifornii
  • 29.04.2009  informace mexického ministerstva - 2155 pacientů s těžkým zápalem plic, 100 úmrtí
  • 11.06.2009  WHO vyhlašuje fázi 6 světové pandemie, infekci H1N1 vyhlašuje za nezastavitelnou, konstatuje, že většina pacientů je mladších 25 let a že třetina vážných případů je u dosud zdravých mladých lidí
  • 01.07.2009  87% úmrtí v USA je u osob 5-59 let starých
  • 25.08.2009  Bílý dům odhaduje, že bude infikována polovina US populace, což povede k 1,8 mil. hospitalizacím a 30-90 000 úmrtí, až 300 000 pacientů bude vyžadovat intenzívní péči a obsadí 1/2 veškeré kapacity intenzívních lůžek
  • 31.08.2009  WHO odhaduje, že během 2 let bude novou chřipkou infikována téměř třetina světové populace. Sezónní chřipka nakazí každou sezonu 5-20% obyvatel.
  • 22.10.2009  T.Frieden - ředitel CDC oznámil, že H1N1 chřipka postihuje hlavně děti a mladé dospělé, nacházíme se v 2.vlně epidemie, která se vystupňuje v době klasické chřipkové sezony, nebo se objeví 3. vlna v té době. Genetické mutace viru jsou minimální.
  • 24.10.2009  ze 730 kmenů H1N1 byly 3 resistentní na Tamiflu, celkem bylo v USA zachyceno 14 resistentních kmenů, z čehož 12 bylo od pacientů, kteří měli před tím Tamiflu
      • nejvyšší smrtnost (letalita) je v kategorii 50-64 let
      • celková smrtnost (letalita) je cca 0,4% (v Evropě 0,3%) proti 0,1% u běžné sezonní chřipky a 2,4% u pandemické chřipky 1918/1919
  • 26.10.2009  analýza chřipkových virů ukazuje, že 99,5% je typ H1N1, zbytek je H3N2 a typ B
  • inkubační doba H1N1 je 1-4 dny, nejvýše 7 dnů
  • nemocní H1N1 mají proti sezonní chřipce více příznaků od zažívacího traktu a méně teplot (asi 12% nemá horečku)
  • komplikace chřipky H1N1
      • zhoršení základního chronického onemocnění
      • komplikace v horních cestách dýchacích (otitidy, sinusitidy)
      • plicní komplikace včetně zhoršení astmatu či chronické bronchitidy
      • záněty srdce, svalů, mozku
      • sekundární bakteriální zápal plic
  • střední věk potvrzených případů: 12 let
  • střední věk hospitalizovaných případů: 20 let
  • střední věk zemřelých: 37 let
  • neobvyklá věková distribuce nové chřipky je dána tím, že lidé exponovaní virem chřipky z roku 1918 mají ochranné protilátky. Podobné chřipkové kmeny kolovaly až do roku 1957. Proto lidé narození před tímto rokem mají určitý stupeň ochrany.
  • analýza 465 hospitalizovaných dětských pacientů - souběh dalších onemocnění
      • 36% astma
      • 7% vývojové opoždění
      • 7% poruchy hemoglobinu (krevního barviva)
      • 6% křečové onemocnění
      • 6% nedonošenost
      • 6% nervosvalové onemocnění
      • 5% chronické plicní onemocnění
      • 4% porucha srdce a oběhu
  • z 34 těhotných s chřipkou H1N1 nahlášených CDC bylo 11 hospitalizovaných a 6 zemřelo. Všech 6 zemřelých žen bylo do té doby zdravých, rozvinul se u nich virový zápal plic
  • analýza hospitalizovaných k říjnu 2009
      • většina dospělých měla astma, chronické onemocnění srdce či plic, imunosupresivní léčbu
      • většina dětí měla astma, chronické plicní onemocnění, neurologickou poruchu
      • 6% bylo těhotných
  • doporučení pro astmatiky
      • co nejdříve očkovat proti sezonní chřipce, děti od 6 měs. do 8 let potřebují 2 dávky, pokud jde o vůbec první očkování proti chřipce
      • pacienty ve věku 6 měs.-64 let očkovat proti H1N1 chřipce
      • při onemocnění chřipkou léčba Tamiflu do 48 hod. od počátku
  • doporučení pro těhotné
      • jsou ve vysokém riziku vážných komplikací
      • očkovat sezonní i H1N1 chřipku co nejdříve
      • nemocné chřipkou je možné léčit Tamiflu
  • analýza kriticky nemocných v Kanadě
      • střední věk 32 let
      • 30% nemocných pod 18 let
      • 10% nemocných nakažených v nemocnici
  • doporučení pro vakcíny H1N1 schválené FDA v USA
      • děti 6 měs. až 9 let dostanou 2 dávky v intervalu 3 týdnů
      • děti od 10 let a dospělí dostanou 1 dávku
      • na H1N1 vakcínu se vztahují stejné indikace a kontraindikace jako pro očkování proti sezonní chřipce
      • vedlejší účinky - 46% lokální bolest, 45% celkové reakce (bolest hlavy, svalů)
      • bezpečnostní profil podobný jako u sezonní chřipky
  • hlavní preferenční skupina pro 1.vlnu vakcinace
      • těhotné ženy
      • dospělí pečující o děti mladší 6 měs.
      • zdravotníci v kontaktu s pacienty
      • věková skupina 6 měs. - 24 let
      • věková skupina 25-64 let s chronických onemocněním
  • skupina pro 2.vlnu vakcinace (dle dostupnosti vakcín)
      • zdraví lidé 25-64 let
      • senioři 65 let a více
  • kontraindikace vakcíny
      • Guillain-Barré syndrom v anamnéze
      • dřívější život ohrožující reakce po očkování na chřipku
      • probíhající akutní vážné onemocnění
A pro zajímavost stav vakcinace proti běžné sezonní chřipce v USA
  • proočkovanost populace v USA na sezonní chřipku 2008/09 dle CDC
      • nad 65 let 67% (!!)
      • 50-64 let  42%
      • 18-49 let  32%
      • 5-17 let    21%
      • 2-4 roky   32%
      • 6-23 měs. 41%
  • očkování zdravotnického personálu proti chřipce doporučuje CDC od r. 1981
      • 76% zdravotníků s virovým onemocněním chodí do práce 
      • 99% US nemocnic poskytuje vakcínu zaměstnancům zdarma
      • průměrné pokrytí personálu vakcinací je 5-55%
      • žádoucí pokrytí vakcinací je minimálně 60% dle CDC
  • celková úmrtnost v nemocnicích, kde se personál neočkuje je prokazatelně vyšší než v nemocnicích, kde je pravidelný očkovací program pro zdravotníky

středa 4. listopadu 2009

Kdo bude očkován pandemickou vakcínou ?

Můj kolega, pediatr zabývající se mnoho let problematikou očkování a člen České vakcinologické společnosti se rozhodl napsat kritický článek na téma českého přístupu k výběru skupin obyvatelstva pro účel očkování proti chřipce A(H1N1). Přestože evropské regulační orgány vyjmenovaly minimálně už v září prioritní rizikové skupiny pro první vlnu očkování, tak u nás je celý proces typicky česky neprůhledný, nejasný a nedohledatelný jednoduše na oficiálních webových stránkách. Celý text byl pro noviny příliš dlouhý, proto jej neotiskly. Navíc se situace ve své nejednoznačnosti stále trochu mění a situace kolem těhotných byla právě včera nově předefinována. Nicméně fakt, že v Česku nebudeme chránit chronicky nemocné děti je pro mne jako pediatra nepochopitelný a proto chci text svého kolegy aspoň takto uveřejnit.

Pandemie chřipky v posledních měsících hýbe českými i zahraničními médii a toto téma zaplňuje i mnoho stránek odborné literatury. Spektrum názorů na toto onemocnění v laické veřejnosti je i přesto velmi různorodé, od krajních mezí naprostého popírání jakéhokoli rizika od něčeho tak malého, že to není vidět, po iracionální strach z nového viru-zabijáka. Stejně tak potřeba pandemické vakcíny je na jedné straně vnímána jako komerční tlak farmaceutických firem a na druhé jako naprosto nezbytný nástroj pro přežití. Bohužel ani odborná veřejnost nemá v tomto tématu zcela jasno, najdou se i zcela neinformovaní lékaři, kteří považují použití registrované vakcíny za „experimentování na lidech“ a tento svůj názor pak dokáží dokonce i veřejně prezentovat.

Přitom rozvoj pandemie není pro odborníky na chřipku žádným překvapením, vědí o tomto nebezpečí již řadu let. S mírnou nadsázkou je možné říci, že virus takzvané prasečí chřipky je dobrou zprávou. Kdyby se pandemickým stal ptačí virus H5N1 s 50% smrtností lidských případů, čehož se odborníci obávali, dnešní situace by byla jistě mnohem horší. Místo tohoto agresivního viru z východu se překvapivě objevil jeho mnohem mírumilovnější kolega ze západu, virus „prasečí“ chřipky H1N1. Slovo prasečí je v uvozovkách, protože se ve skutečnosti nejedná o prasečí chřipku, virus se nepřenáší mezi prasaty ani člověk se od zvířat neinfikuje. S viry prasečí chřipky má nový virus H1N1 společnou pouze část genetické výbavy.

Chování nového viru H1N1 se v mnoha aspektech podobá běžné sezónní chřipce. Shodnou vlastností je velmi dobrá schopnost šíření viru mezi lidmi, díky níž dochází k onemocnění velké části celosvětové populace, tedy k mnoha případům onemocnění. Pandemická chřipka je podobná sezónní naštěstí také tím, že v převážné většině případů probíhá mírně a tedy většina nemocných se kompletně uzdraví bez jakékoli léčby. Toto ale není pravidlo a malá část onemocnění probíhá komplikovaně a bohužel i fatálně. Díky vysokému počtu případů není počet úmrtí na chřipku zanedbatelný. Na sezónní chřipku umírá jen v České republice každoročně nejméně 1000 lidí, což je mnohem více, než na jiná mediálně velmi populární infekční onemocnění jakými jsou meningokokové či pneumokokové infekce nebo karcinom děložního čípku způsobený lidskými papillomaviry. To dělá z chřipky ve vyspělých zemích nejčastější příčinu úmrtí, které lze zabránit očkováním. Pro pandemickou chřipku platí podobná fakta: mnoho lidí onemocní, většina se bez komplikací uzdraví, ale bohužel mnoho lidí i zemře a části těchto úmrtí lze zabránit vakcínou.

Pravděpodobnost úmrtí na chřipku se zvyšuje za přítomnosti určitých rizikových faktorů, z nichž nejpodstatnějšími jsou různá chronická onemocnění a věkové kategorie. Chronická onemocnění jsou společným rizikovým faktorem pro riziko komplikací a úmrtí u pandemické i sezónní chřipky, stejně tak těhotenství zvyšuje riziko komplikací i úmrtí u sezónní a zejména u pandemické chřipky. Zásadní odlišností mezi pandemickou a sezónní chřipkou je riziko pro jednotlivé věkové kategorie. I když sezónní chřipka probíhá u dětí mnohdy komplikovaně a bývá častou příčinou hospitalizace, úmrtí dítěte na sezónní chřipku je velmi vzácné. K 90% všech úmrtí dochází ve věkové kategorii nad 65 let věku. U pandemické chřipky je tomu přesně naopak, starší lidé jsou ohroženi relativně málo a 90% úmrtí je ve věkové kategorii pod 65 let, téměř ke čtvrtině všech úmrtí dochází u mladých lidí do 25 let věku. V USA již zemřelo na pandemickou chřipku více dětí než za běžnou chřipkovou sezónu.

Díky dlouhodobému očekávání chřipkové pandemie zareagovaly nadnárodní zdravotnické organizace i farmaceutické firmy vyrábějící chřipkové vakcíny na nový virus velmi pohotově. Světová zdravotnická organizace doporučila pandemickou vakcínu a několik farmaceutických firem ihned začalo s její přípravou. Protože se na začátek pandemie počítalo s omezeným množstvím očkovací látky, byla vydána doporučení pro preferenční rizikové skupiny obyvatel, které mají být nejdříve očkovány. Tato doporučení jsou veřejně přístupná na internetu. Vlády jednotlivých zemí zároveň udělaly státní zakázky u výrobců vakcín.

I Česká republika objednala pandemickou vakcínu v počtu 1 milionu dávek. Jediný dostupný a velmi obtížně vyhledatelný dokument na stránkách Ministerstva zdravotnictví o tom, kdo a jak bude touto vakcínou očkován, „Návrh vakcinační strategie“z 15.9.2009 počítá s očkováním 2 dávkami vakcíny, Česká republika tedy nakoupila očkovací látku pro 5% obyvatelstva. Dnes se snad i v České republice počítá s očkováním v 1 dávkovém schématu a tím se tedy umožní naočkovat 10% populace České republiky. Pro srovnání Spojené státy americké nakoupily 250 milionů dávek, tedy přepočteno na počet obyvatel 8x více než Česká republika. Po nákupu nepochopitelně nízkého počtu vakcín bylo třeba rozhodnout, jak se o ně obyvatelstvo podělí. A i to se bohužel našemu Ministerstvu zdravotnictví nepovedlo. Významné světové odborné autority jako Světová zdravotnická organizace (WHO), americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) i jeho evropská obdoba Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) vydala doporučení, kdo by měl být preferenčně očkován při nedostatku očkovací látky. Na jejich základě mohlo Ministerstvo zdravotnictví vytipovat nejdůležitější rizikové skupiny, které je nutné naočkovat, aby se při použití co nejnižšího počtu dávek zabránilo co nejvíce onemocněním a úmrtím. Doporučení jednotlivých autorit k očkování preferenčních skupin jsou velmi podobná a překrývají se. Na prvním místě je vždy očkování zdravotníků, dále těhotné ženy, lidé s různými chronickými onemocněními v závislosti na množství očkovací látky od nejmladšího dětského věku po starší, zdravé děti od nejmladších, kontakty (tedy zejména rodiče) nejmenších dětí do 6 měsíců věku, které ještě nemohou být očkovány.

Podle výše zmíněného „Návrhu vakcinační strategie“ mělo být při 2-dávkovém schématu očkováno 160 000 zdravotníků, 250 000 rizikových pacientů a 90 000 osob v „nezbytných veřejných službách“. Při očkování 1 dávkou vakcíny, se kterým se dnes snad již počítá, by se tyto počty mohly zdvojnásobit.

Očkování zdravotníků je jednoznačně nejdůležitějším krokem v prevenci pandemické (i sezónní) chřipky, vyskytuje se uniformně ve všech doporučeních a naše Ministerstvo zdravotnictví s ním počítá. Zdravotníci jsou v každodenním kontaktu se značným počtem nemocných lidí, jsou tedy vystaveni vysokému riziku nákazy a tuto nákazu pak mohou velmi úspěšně šířit právě na nejohroženější skupiny obyvatel. Očkování zdravotníků je tedy nejúčinnější strategií a zabrání mnohem vyššímu počtu onemocnění a úmrtí v porovnání s očkováním jakékoli jiné stejně velké skupiny obyvatel. Bohužel zdravotníci samotní ještě dnes nevědí kdo, kdy a kde bude očkován, protože k tomu nedostali žádné oficiální informace.

I zcela zdravé těhotné ženy patří k nejohroženějším a proto je nutné je vakcinací chránit. Ministerstvo zdravotnictví ale počítá s očkováním jen při rizikovém těhotenství, přičemž tato rizika v návrhu nejsou nijak definována. Očkování všech těhotných žen 1 dávkou vakcíny by spotřebovalo pouze 10% všech dostupných dávek, je ale vysoce nepravděpodobné, že by se podařilo naočkovat všechny těhotné, skutečné číslo by bylo tedy hluboko pod 10%. Přesto se naše úřady rozhodly ochranu většině těhotných žen neposkytnout.

Závažná chronická onemocnění významně zvyšují riziko úmrtí na pandemickou (a opět i sezónní) chřipku. Ministerstvo zdravotnictví vytipovalo pacienty s několika diagnosami chronických onemocnění srdce a plic, vyskytujících se převážně ve starších věkových kategoriích, tedy v těch nejméně ohrožených pandemickou chřipkou a naopak významně ohrožených sezónních chřipkou, proti níž je očkovací látka běžně dostupná. Většina odborných doporučení při nedostatku pandemické očkovací látky nepočítá s očkováním lidí nad 65 let věku, v České republice bude naopak většina dávek poskytnuta právě této věkové kategorii. Děti nemají na pandemickou vakcínu nárok vůbec, dokonce ani ty se závažnými chronickými onemocněními. Diagnosy jako cystická fibrosa, cukrovka, závažné vrozené srdeční vady a další se v návrhu nevyskytují.

Naopak se do skupiny očkovaných vešli hasiči, policisté, vojáci a někteří úředníci, tedy lidé, kteří nejsou ani zvýšeně ohroženi nakažením ani nemají vyšší riziko komplikací. Pokud nebudeme očkovat hasiče, Česká republika pravděpodobně neshoří, při neočkování policistů pravděpodobně nebude rozkradena, každopádně alespoň ne díky tomu, že nebyli policisté očkováni. Přesto se pro tyto skupiny zdravých lidí počítá téměř s 20% vakcíny. Toto množství pak nedostanou chroničtí nemocní lidé a těhotné ženy.

Nezbývá našemu Ministerstvu zdravotnictví než poblahopřát. Zdraví obyvatel alespoň v případě pandemické chřipky rozhodně nechrání.

MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost
27.10.2009


P.S. Nakonec se zdá, že se události začínají vyvíjet normálnějším směrem. Dnes prosakují informace, že bychom i v Česku - podobně jako ve vyspělejším světě - začali chránit své chronicky nemocné děti. Ufff! Jenom nechápu, proč nám to v Čechách vždycky tak hrozně trvá a proč chceme za každou cenu objevovat tu  svou malou "ameriku".


S potěšením a jistou hrdostí musím sdělit, že autor výše uvedeného příspěvku (a kolega z mého oddělení :-)) byl vyzván, aby připravil seznam konkrétních skupin dětských chronických pacientů k očkování proti A(H1N1). Tímto mu gratuluji k velkému úspěchu!

pondělí 26. října 2009

Chřipkou zmatená mysl lékařů

V médiích vybičovaná diskuze kolem chřipky a očkování plná samých silných výroků ukazuje, že zmatená je nejen česká veřejnost, ale především - a to je daleko významnější - naprostá většina veřejnosti lékařské. Problematiku chřipky a otázku očkování jako takového vzácně spojuje jedna vlastnost, a to naprosté nepochopení a neznalost ze strany významné části lékařské obce. Média se ve svých tvrzeních ráda opírají o výroky tzv. odborníků. Přiznejme si však, že v Česku je skutečných odborníků na problematiku vakcinace jako šafránu. A chřipka, jako jedna z tzv. preventabilních infekcí (infekcí, kterým lze předejít očkováním) je postižena podobnou mírou neznalosti. Jak jinak mám chápat výroky kardiologa, který popírá přímou souvislost úmrtí chronicky nemocné mladé ženy s prokázanou infekcí prasečí chřipkou (A/H1N1). Prý půjde spíše o náhodu! I bez znalosti případu si troufám tvrdit, že souvislost těchto událostí je s nejvyšší pravděpodobností příčinná. Zviklat mne v tomto přesvědčení může pouze případné prohlášení ošetřujících lékařů, že už týden předem předpokládali, že pacientka během několika dnů kvůli svých chronickým nemocem zemře. Z novinového textu však vyplývá, že "přišla ambulantně na hemodialýzu", tedy zřejmě v tu dobu neumírala. Není vůbec podstatné, že v důsledku svých chorob neměla šanci na průměrnou délku života, ale jen na několik měsíců. Podstatné je to, zda máme jako lékaři právo svou neznalostí těmto pacientům tu šanci na několik měsíců nebo málo let života vzít. Takových pacientů jsou totiž desítky, snad stovky tisíc. Přitom je to tak jednoduché a dokonce i levné. Připustit, že podobní pacienti na chřipku umírají a že tomu lze předejít.

Skoro to vypadá jako by si laická veřejnost spolu s lékaři myslela, že chřipka, tedy horečka s únavou a bolestí hlavy a zad, je nemoc, na kterou nelze umřít. Opravdu - na únavu se neumírá. Umírá se však na přímo související problémy, zvláště pak u oslabených lidí. Tedy na oběhové selhání při dehydrataci a horečce nebo třeba zahlenění pacienta s hraničně kompenzovaným onemocněním dýchacího traktu. U dětí může jít o těžký zánět malých průdušek nebo zápal plic, který se rozvine v terénu poškozeném chřipkovým virem.

Není v zásadě podstatné, zda mluvíme o chřipce sezónní nebo tzv. prasečí. Rozdíly mezi oběma typy existují, ale senzacechtivá media z prasečí chřipky udělala nepřetržitou show, která snad i znemožňuje racionální konstruktivní řešení. Podstatné je to, že obě nemoci způsobují vážné komplikace a úmrtí a že vyžadují určitý postup. Prasečí varianta se zatím jeví méně agresívně než se očekávalo, přesto už nyní v USA způsobila více dětských úmrtí, než způsobí sezonní chřipka průměrně každý rok. http://www.medscape.com/viewarticle/710313
Existuje také obava (a nikdo netvrdí, že k tomu dojde letos), že se objeví agresívnější virová forma, která by mohla způsobit podobné následky jako pandemie v minulosti (jakkoli žijeme v jiné době).

Proto bychom neměli dělat tak velký rozdíl mezi těmito dvěma formami chřipky. Nejdříve je nutné, aby lékaři sami už připustili, že chřipka bude pro některé z jejich pacientů smrtící komplikací a že je tomu možné předejít. Pak by ovšem musel třeba právě kardiolog pochopit, že má očkování svým pacientům doporučit, stejně tak jako plicní lékař nebo diabetolog nebo pediatr. Je třeba klidně a bez emocí zvýšit proočkovanost české populace proti chřipce a aspoň se přiblížit k výsledkům v civilizovanějších zemích na západ od nás. Budou-li tyto mechanismy pravidelně a standardně fungovat, pak bez problémů společnost zvládne i nějaký ten agresívní pandemický kmen, pouze se použije patřičná vakcína.

Stejně tak by měli lékaři pochopit, že se proti chřipce má očkovat veškerý zdravotnický personál, který přichází do styku s pacienty. Nejde v tomto případě primárně o ochranu personálu, ale o ochranu a bezpečí pacientů. Jde o to, aby pacient, ležící se svou chorobou v nemocnici s šancí se uzdravit natolik, aby ji opustil, nakonec nezemřel proto, že někdo z personálu na něj přenese virus chřipky, který už prostě při svém oslabení nezvládne. I v tomto máme zaběhnuté příklady. Americká akreditační komise Joint Commission (dříve JCAHO) má ve svých akreditačních standardech pro nemocnice požadavek na zavedení vakcinačního programu pro personál. Cílová požadovaná úroveň proočkovanosti personálu je 80%. http://www.jointcommission.org/NR/rdonlyres/FC01E2E0-A0CB-4A71-AF0B-137AA77D1BD6/0/AllChapters_HAP.pdf

Zároveň bychom měli ve vlastním zájmu opustit laciné výroky o "nenasytnosti nadnárodních korporací", o "kšeftování se zdravím" a podobné, protože tyto se snad pro svůj emoční náboj hodí do povrchního bulváru, ale mají s realitou pramálo společného. Stojí za zamyšlení, že podobně hysterické reakce nevidíme vůči lékům na astma, epilepsii či cukrovku a to přesto, že je vyrábějí stejné farmaceutické společnosti a se stejnými ekonomickými pravidly, která vyžadují k přežití firmy zisk z prodeje svých produktů. Rozdíl je zřejmě v tom, že očkovací akce zasahují většinu populace a navíc zdravé populace, která si budoucí problém mnohdy ani nechce připustit. Strádající diabetik či astmatik pošle podobné diskutující jemně řečeno "do tmy", protože má potíže a čeká na produkt "nenáviděných" společností jako na smilování. A to je taky obecný problém přístupu k preventivní medicíně. Požadovat něco po člověku, kterého právě nic nebolí či netrápí je mnohdy neúspěšné. Uspět lze u toho, který chápe úsloví "Pozdě bycha honit".