Můj kolega, pediatr zabývající se mnoho let problematikou očkování a člen České vakcinologické společnosti se rozhodl napsat kritický článek na téma českého přístupu k výběru skupin obyvatelstva pro účel očkování proti chřipce A(H1N1). Přestože evropské regulační orgány vyjmenovaly minimálně už v září prioritní rizikové skupiny pro první vlnu očkování, tak u nás je celý proces typicky česky neprůhledný, nejasný a nedohledatelný jednoduše na oficiálních webových stránkách. Celý text byl pro noviny příliš dlouhý, proto jej neotiskly. Navíc se situace ve své nejednoznačnosti stále trochu mění a situace kolem těhotných byla právě včera nově předefinována. Nicméně fakt, že v Česku nebudeme chránit chronicky nemocné děti je pro mne jako pediatra nepochopitelný a proto chci text svého kolegy aspoň takto uveřejnit.
Pandemie chřipky v posledních měsících hýbe českými i zahraničními médii a toto téma zaplňuje i mnoho stránek odborné literatury. Spektrum názorů na toto onemocnění v laické veřejnosti je i přesto velmi různorodé, od krajních mezí naprostého popírání jakéhokoli rizika od něčeho tak malého, že to není vidět, po iracionální strach z nového viru-zabijáka. Stejně tak potřeba pandemické vakcíny je na jedné straně vnímána jako komerční tlak farmaceutických firem a na druhé jako naprosto nezbytný nástroj pro přežití. Bohužel ani odborná veřejnost nemá v tomto tématu zcela jasno, najdou se i zcela neinformovaní lékaři, kteří považují použití registrované vakcíny za „experimentování na lidech“ a tento svůj názor pak dokáží dokonce i veřejně prezentovat.
Přitom rozvoj pandemie není pro odborníky na chřipku žádným překvapením, vědí o tomto nebezpečí již řadu let. S mírnou nadsázkou je možné říci, že virus takzvané prasečí chřipky je dobrou zprávou. Kdyby se pandemickým stal ptačí virus H5N1 s 50% smrtností lidských případů, čehož se odborníci obávali, dnešní situace by byla jistě mnohem horší. Místo tohoto agresivního viru z východu se překvapivě objevil jeho mnohem mírumilovnější kolega ze západu, virus „prasečí“ chřipky H1N1. Slovo prasečí je v uvozovkách, protože se ve skutečnosti nejedná o prasečí chřipku, virus se nepřenáší mezi prasaty ani člověk se od zvířat neinfikuje. S viry prasečí chřipky má nový virus H1N1 společnou pouze část genetické výbavy.
Chování nového viru H1N1 se v mnoha aspektech podobá běžné sezónní chřipce. Shodnou vlastností je velmi dobrá schopnost šíření viru mezi lidmi, díky níž dochází k onemocnění velké části celosvětové populace, tedy k mnoha případům onemocnění. Pandemická chřipka je podobná sezónní naštěstí také tím, že v převážné většině případů probíhá mírně a tedy většina nemocných se kompletně uzdraví bez jakékoli léčby. Toto ale není pravidlo a malá část onemocnění probíhá komplikovaně a bohužel i fatálně. Díky vysokému počtu případů není počet úmrtí na chřipku zanedbatelný. Na sezónní chřipku umírá jen v České republice každoročně nejméně 1000 lidí, což je mnohem více, než na jiná mediálně velmi populární infekční onemocnění jakými jsou meningokokové či pneumokokové infekce nebo karcinom děložního čípku způsobený lidskými papillomaviry. To dělá z chřipky ve vyspělých zemích nejčastější příčinu úmrtí, které lze zabránit očkováním. Pro pandemickou chřipku platí podobná fakta: mnoho lidí onemocní, většina se bez komplikací uzdraví, ale bohužel mnoho lidí i zemře a části těchto úmrtí lze zabránit vakcínou.
Pravděpodobnost úmrtí na chřipku se zvyšuje za přítomnosti určitých rizikových faktorů, z nichž nejpodstatnějšími jsou různá chronická onemocnění a věkové kategorie. Chronická onemocnění jsou společným rizikovým faktorem pro riziko komplikací a úmrtí u pandemické i sezónní chřipky, stejně tak těhotenství zvyšuje riziko komplikací i úmrtí u sezónní a zejména u pandemické chřipky. Zásadní odlišností mezi pandemickou a sezónní chřipkou je riziko pro jednotlivé věkové kategorie. I když sezónní chřipka probíhá u dětí mnohdy komplikovaně a bývá častou příčinou hospitalizace, úmrtí dítěte na sezónní chřipku je velmi vzácné. K 90% všech úmrtí dochází ve věkové kategorii nad 65 let věku. U pandemické chřipky je tomu přesně naopak, starší lidé jsou ohroženi relativně málo a 90% úmrtí je ve věkové kategorii pod 65 let, téměř ke čtvrtině všech úmrtí dochází u mladých lidí do 25 let věku. V USA již zemřelo na pandemickou chřipku více dětí než za běžnou chřipkovou sezónu.
Díky dlouhodobému očekávání chřipkové pandemie zareagovaly nadnárodní zdravotnické organizace i farmaceutické firmy vyrábějící chřipkové vakcíny na nový virus velmi pohotově. Světová zdravotnická organizace doporučila pandemickou vakcínu a několik farmaceutických firem ihned začalo s její přípravou. Protože se na začátek pandemie počítalo s omezeným množstvím očkovací látky, byla vydána doporučení pro preferenční rizikové skupiny obyvatel, které mají být nejdříve očkovány. Tato doporučení jsou veřejně přístupná na internetu. Vlády jednotlivých zemí zároveň udělaly státní zakázky u výrobců vakcín.
I Česká republika objednala pandemickou vakcínu v počtu 1 milionu dávek. Jediný dostupný a velmi obtížně vyhledatelný dokument na stránkách Ministerstva zdravotnictví o tom, kdo a jak bude touto vakcínou očkován, „Návrh vakcinační strategie“z 15.9.2009 počítá s očkováním 2 dávkami vakcíny, Česká republika tedy nakoupila očkovací látku pro 5% obyvatelstva. Dnes se snad i v České republice počítá s očkováním v 1 dávkovém schématu a tím se tedy umožní naočkovat 10% populace České republiky. Pro srovnání Spojené státy americké nakoupily 250 milionů dávek, tedy přepočteno na počet obyvatel 8x více než Česká republika. Po nákupu nepochopitelně nízkého počtu vakcín bylo třeba rozhodnout, jak se o ně obyvatelstvo podělí. A i to se bohužel našemu Ministerstvu zdravotnictví nepovedlo. Významné světové odborné autority jako Světová zdravotnická organizace (WHO), americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) i jeho evropská obdoba Evropské centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) vydala doporučení, kdo by měl být preferenčně očkován při nedostatku očkovací látky. Na jejich základě mohlo Ministerstvo zdravotnictví vytipovat nejdůležitější rizikové skupiny, které je nutné naočkovat, aby se při použití co nejnižšího počtu dávek zabránilo co nejvíce onemocněním a úmrtím. Doporučení jednotlivých autorit k očkování preferenčních skupin jsou velmi podobná a překrývají se. Na prvním místě je vždy očkování zdravotníků, dále těhotné ženy, lidé s různými chronickými onemocněními v závislosti na množství očkovací látky od nejmladšího dětského věku po starší, zdravé děti od nejmladších, kontakty (tedy zejména rodiče) nejmenších dětí do 6 měsíců věku, které ještě nemohou být očkovány.
Podle výše zmíněného „Návrhu vakcinační strategie“ mělo být při 2-dávkovém schématu očkováno 160 000 zdravotníků, 250 000 rizikových pacientů a 90 000 osob v „nezbytných veřejných službách“. Při očkování 1 dávkou vakcíny, se kterým se dnes snad již počítá, by se tyto počty mohly zdvojnásobit.
Očkování zdravotníků je jednoznačně nejdůležitějším krokem v prevenci pandemické (i sezónní) chřipky, vyskytuje se uniformně ve všech doporučeních a naše Ministerstvo zdravotnictví s ním počítá. Zdravotníci jsou v každodenním kontaktu se značným počtem nemocných lidí, jsou tedy vystaveni vysokému riziku nákazy a tuto nákazu pak mohou velmi úspěšně šířit právě na nejohroženější skupiny obyvatel. Očkování zdravotníků je tedy nejúčinnější strategií a zabrání mnohem vyššímu počtu onemocnění a úmrtí v porovnání s očkováním jakékoli jiné stejně velké skupiny obyvatel. Bohužel zdravotníci samotní ještě dnes nevědí kdo, kdy a kde bude očkován, protože k tomu nedostali žádné oficiální informace.
I zcela zdravé těhotné ženy patří k nejohroženějším a proto je nutné je vakcinací chránit. Ministerstvo zdravotnictví ale počítá s očkováním jen při rizikovém těhotenství, přičemž tato rizika v návrhu nejsou nijak definována. Očkování všech těhotných žen 1 dávkou vakcíny by spotřebovalo pouze 10% všech dostupných dávek, je ale vysoce nepravděpodobné, že by se podařilo naočkovat všechny těhotné, skutečné číslo by bylo tedy hluboko pod 10%. Přesto se naše úřady rozhodly ochranu většině těhotných žen neposkytnout.
Závažná chronická onemocnění významně zvyšují riziko úmrtí na pandemickou (a opět i sezónní) chřipku. Ministerstvo zdravotnictví vytipovalo pacienty s několika diagnosami chronických onemocnění srdce a plic, vyskytujících se převážně ve starších věkových kategoriích, tedy v těch nejméně ohrožených pandemickou chřipkou a naopak významně ohrožených sezónních chřipkou, proti níž je očkovací látka běžně dostupná. Většina odborných doporučení při nedostatku pandemické očkovací látky nepočítá s očkováním lidí nad 65 let věku, v České republice bude naopak většina dávek poskytnuta právě této věkové kategorii. Děti nemají na pandemickou vakcínu nárok vůbec, dokonce ani ty se závažnými chronickými onemocněními. Diagnosy jako cystická fibrosa, cukrovka, závažné vrozené srdeční vady a další se v návrhu nevyskytují.
Naopak se do skupiny očkovaných vešli hasiči, policisté, vojáci a někteří úředníci, tedy lidé, kteří nejsou ani zvýšeně ohroženi nakažením ani nemají vyšší riziko komplikací. Pokud nebudeme očkovat hasiče, Česká republika pravděpodobně neshoří, při neočkování policistů pravděpodobně nebude rozkradena, každopádně alespoň ne díky tomu, že nebyli policisté očkováni. Přesto se pro tyto skupiny zdravých lidí počítá téměř s 20% vakcíny. Toto množství pak nedostanou chroničtí nemocní lidé a těhotné ženy.
Nezbývá našemu Ministerstvu zdravotnictví než poblahopřát. Zdraví obyvatel alespoň v případě pandemické chřipky rozhodně nechrání.
MUDr. Daniel Dražan, praktický lékař pro děti a dorost
27.10.2009
P.S. Nakonec se zdá, že se události začínají vyvíjet normálnějším směrem. Dnes prosakují informace, že bychom i v Česku - podobně jako ve vyspělejším světě - začali chránit své chronicky nemocné děti. Ufff! Jenom nechápu, proč nám to v Čechách vždycky tak hrozně trvá a proč chceme za každou cenu objevovat tu svou malou "ameriku".
S potěšením a jistou hrdostí musím sdělit, že autor výše uvedeného příspěvku (a kolega z mého oddělení :-)) byl vyzván, aby připravil seznam konkrétních skupin dětských chronických pacientů k očkování proti A(H1N1). Tímto mu gratuluji k velkému úspěchu!
Dobrý den, pane doktore, díky kamarádce se mi do rukou dostal výše uvedený článek MUDr. Dražana a odkaz na Vaše stránky. Jsem moc ráda, protože, abych pravdu řekla, zatím se na mne ze všech stran hrnou informace o škodlivosti vakcíny díky přidaným adjuvanciím (která mají mít negativní vliv na imunitní systém, reprodukční systém atd.)a o závažných vedlejších účincích, které mohou končit až smrtí (údajně po očkování ve Švédsku zemřeli 4 lidé a cca 200 zdravotnických zaměstnanců mělo po očkování zdravotní komplikace). Když jsem se dozvěděla, že MZČR uvedlo, že nakoupilo vakcíny za nevýhodných fin. podmínek i přes to, že firma, která tyto vakcíny vyrábí, odmítla převzít zodpovědnost za případné vedlejší účinky, udělalo se mi špatně. Celý život jsem byla pyšná na to, kam to naše země "dotáhla" díky systematickému plošnému očkování dětské populace. Jsem si vědoma, že díky tomu došlo buď k úplnému vymícení nemocí (pravé neštovice), nebo k jejich úplnému potlačení na našem území. Je mi jasné, že pouze díky očkování má dneska naprostá většina dětí jistotu, že se bez úhony dožije dospělosti a ne jako za časů našich předků, kdy matka sice porodila 10 dětí, ale dospělo jich sotva 5! Vzhledem k tomu, že toto je již dávná minulost a nikdo už si to nepamatuje, můžeme snadno začít pochybovat o smyslu očkování a to jistě není na místě. Je ovšem pravda, že díky všem rozporuplným informacím, které se ke mě dostávají, mám prostě prachobyčejný strach, abych svým dětem neublížila, ať se rozhodnu tak, nebo tak. A myslím si, že to je jádro problému, který kolem očkování vznikl. S jistotou totiž mohu prohlásit, že nejsem zdaleka sama... Proto uvítám a budu moc vděčná za jakékoli informace, které mi můžete k bezpečnosti těchto vakcín poskytnout. Velice Vám děkuji a přeji hodně úspěchů ve Vaší činnosti. S pozdravem Simona Veselá, Kamenice nad Lipou
OdpovědětVymazatDěkuji za hezký komentář. Právě pro starostlivé normální rodiče je určený můj blog. Zcela rozumím tomu, že lživé kampaně proti očkování musejí vyvolávat strach a nejistotu ohledně nejlepšího postupu. Přesně jste popsala stav, který odborně popisuje příspěvek o životním cyklu očkování. V šíření normálních nesenzačních odborných informací pro normální rodiče chci dále pokračovat :-).
OdpovědětVymazat