Definice dětské obezity vůbec není tak triviální, jak se na první pohled může zdát. Obezita znamená především nadměrné zmnožení tukové tkáně. Normální, obvyklé, tedy fyziologické množství tukové tkáně u dítěte se v průběhu jeho růstu významně mění v závislosti na fázi vývoje organismu. V předškolním věku tento objem klesá, aby dosáhl svého minima někde mezi 5. a 6. rokem života. Pak objem tukové tkáně opět a výrazněji stoupá.
Existují různé metody, jak určit nebo odhadnout množství tělesného tuku. Mnohé jsou náročné, složité, nebo zatěžující pacienta třeba rentgenovým zářením. Nejjednodušší, nejdostupnější a nejlevnější je změření základních tělesných parametrů - výšky (délky) a hmotnosti. Z těchto dvou parametrů lze snadno vypočítat hodnotu indexu tělesné hmotnosti, tedy BMI (body mass index). Ukazuje se, že tento jednoduchý index poměrně s velkou přesností odpovídá tělesnému tuku a proto se BMI stal základním posuzovaným parametrem definujícím tělesnou stavbu (vztah výšky a váhy) a taky definuje obezitu.Výpočet BMI u dospělých i dětí je stejný, podle stejného vzorce - kg/m2. Zcela odlišné je však hodnocení. Jakýkoli růstový parametr má u dětí svůj vývoj s věkem a stejné je to i s BMI. U dospělých máme 2 triviální hodnoty - BMI 25 znamená nadváhu a BMI 30 obezitu. U dětí to tak nemůže být a musí se hodnotit výskyt určité hodnoty BMI v daném věku u daného pohlaví. Takže máme grafy pro kluky a holky, které ukazují tzv. percentily, které ukazují, kde se konkrétní dítě vůči ostatní populaci stejně starých nachází.
50.percentil tedy znamená průměrnou hodnotu - přesněji medián - v populaci (v tomto případě BMI). Například 85. percentil znamená, že 85% stejně starých chlapců (nebo dívek) je štíhlejších a 15% je na tom s BMI hůře. Pro názornost použiji graf ze stránek americké CDC, aby bylo zcela jasné, jak to s vývojem v průběhu dětského věku vlastně vypadá.
Graf BMI u chlapců ukazuje průběh percentilů během dětského vývoje. Zelená zóna je zdravá váha, tedy správný BMI. Žlutá ukazuje nadváhu a červená obezitu. Modré puntíky ukazují, jak se 10 letý chlapec s různými BMI zařadí do různých kategorií. Důležitější je však všimnout si, že např. hodnota BMI 19 bude u 10 letého znamenat správnou váhu, u 8 letého nadváhu a u 6 letého už obezitu!
Další komplikací je fakt, že existuje mnoho grafů BMI podle toho, na jaké populaci byly grafy konstruované. Existují národní grafy, tedy také i české. Bohužel naše státní úřady (SZÚ) odmítají uvolnit elektronická data tak, aby bylo možno s nimi pracovat na internetu. K mezinárodnímu porovnávání jsou určené zjednodušené grafy IOTF. Mezinárodně se hojně používají tabulky a grafy WHO 2006 nebo americké CDC 2000, které mají tradičně nejbohatší odborné zázemí a dokumentaci.
Dlouho nebylo ani ustálené, které hodnoty v grafu už považovat za nadváhu a které už za obezitu. A zase každý graf má své hodnoty percentilu pro tyto hranice. Výše uvedený graf americké CDC udává:
- nadváha = 85. percentil (v českém grafu 90.perc.)
- obezita = 95. percentil (v českém grafu 97.perc.)
Vidíme, že určení dětské obezity není úplně jednoduché. Proto musíme být obezřetní třeba i při čtení různých srovnání výskytu dětské obezity v různých zemích. Pokud autor v médiích neudá, zda byla pro srovnání použitá stejná metodika, pak jsou takové výsledky dosti pochybné.
Ve své webové kalkulačce dětského BMI jsem použil údaje CDC 2000, protože jsou volně k dispozici. Při hodnocení českých dětí není žádný rozdíl do puberty. Od puberty kalkulačka českým dětem mírně (nevýznamně) nadržuje, tedy v českém grafu by dopadly mírně hůře.
Žádné komentáře:
Okomentovat