Jak velký nárůst malých pacientů vidíte ve své ordinaci za posledních přibližně 15 let?
To by byla otázka spíše pro praktického pediatra, který dlouhodobě pečuje o svůj malý segment dětské populace. Já jsem pediatr specialista a speciálně dětské obezitologii se intenzívně věnuji 5 let. Máme však populační studie, které jasně dokazují podle věku dvoj- až trojnásobný nárůst obezity a v některých segmentech (např. extrémní obezity) podstatně vyšší.
Jak včas poznat, kdy je s dítětem třeba navštívit obezitologa?
V českých poměrech je vždy na prvním místě konzultace praktického pediatra, který by měl stav dítěte zhodnotit podle růstových grafů a konkrétně nadváhu či obezitu především podle indexu BMI. Léčba obezity je vždy mimořádně časově náročná a proto se domnívám, že pro praktického pediatra je časově zvládnutelná léčba nadváhy, ale obezitě - zvláště pak tzv. závažné obezitě by se měl věnovat specialista, který pro to bude mít větší prostor. Ke zhodnocení stavu svého dítěte a zvláště pak určení závažnosti dětské obezity mohou nyní nově rodiče využít zcela unikátní webovou kalkulačku na adrese https://www.childrenbmi.com/cs/.
Jaká je nejlepší prevence obezity u dětí? Respektive stačí u všech pouze proklamovaná pestrá strava a dostatek pohybu?V českých poměrech je vždy na prvním místě konzultace praktického pediatra, který by měl stav dítěte zhodnotit podle růstových grafů a konkrétně nadváhu či obezitu především podle indexu BMI. Léčba obezity je vždy mimořádně časově náročná a proto se domnívám, že pro praktického pediatra je časově zvládnutelná léčba nadváhy, ale obezitě - zvláště pak tzv. závažné obezitě by se měl věnovat specialista, který pro to bude mít větší prostor. Ke zhodnocení stavu svého dítěte a zvláště pak určení závažnosti dětské obezity mohou nyní nově rodiče využít zcela unikátní webovou kalkulačku na adrese https://www.childrenbmi.com/cs/.
Jedinou smysluplnou prevencí je vedení dítěte od nejútlejšího věku ke zdravému životnímu stylu. Tím myslím jednak správné stravovací návyky s dostatkem zeleniny a ovoce včetně odbourání resp. nenaučení na slazené nápoje, správné rozložení v průběhu dne v odpovídajících porcích až po Vámi zmíněné pravidelné pohybové aktivity, ke kterým musí rodiče své děti systematicky vést. Pohybových činností by mělo být minimálně 60 min denně, u předškoláků více. Do zdravého životního stylu však patří i omezování používání nejrůznějších elektronických vizuálních zařízení a dostatek klidného spánku.
Jak velkou roli hraje při léčbě obezity dítěte rodina? Je vůbec možné, aby dítě bylo v hubnutí dlouhodobě úspěšné bez její podpory?
Zcela zásadní! Rodina musí postupovat ve shodě, mluvit tzv. stejnou řečí. Dítě - zvláště pak malé - přeci vůbec nerozhoduje o chodu rodiny a nakupování potravin. Není bohužel výjimkou, že se třeba maminka snaží o pozitivní změny a dítě si pak odběhne o patro výš k babičce pro "něco dobrého". To je odsouzeno k nezdaru.
Do jaké míry platí průpovídka, že dítě do své váhy doroste? Respektive v jakém okamžiku začíná být nadváha dítěte problém?
To je jeden ze zásadních mýtů, který brání včasnému řešení dětské obezity. Je známo, že až 80% obézních dětí si přenese obezitu do dospělosti. Je proto nanejvýš naivní spoléhat na oněch 20% a přitom promrhat jedinečné období, kdy lze s obezitou skutečně efektivně bojovat. Tedy využít růstu a možnosti naučit dítě správným návykům. Nadváha je problém vždy a neměla by se nikdy ignorovat. Bylo prokázáno, že trajektorie vývoje dětí, které byly závažně obézní v 6 letech se od ostatních odděluje už ve věku 4 měsíců. Již v kojeneckém věku tedy musí pediatr i rodina věnovat nadváze pozornost, sledovat její vývoj, hledat příčiny a doporučovat změny v režimu.
Co byste ze své praxe u dětí označil jako největší překážku při hubnutí?
Největší překážkou je jednoznačně pozdní záchyt a řešení problému. Většina mých pacientů měla neřešenou nadváhu už v předškolním věku. V průběhu vlastní léčby je největší překážkou nedostatečná angažovanost rodičů, protože změna životního stylu musí nutně zasáhnout i je. Dnes je pro rodiče jednodušší koupit dítěti nějaký "odpustek" než mu věnovat více aktivního času.
Jaká je průměrná délka léčby dětského pacienta?
To je těžká otázka. Jde rozhodně spíše o roky než měsíce. Ta péče a tlak musí být u většiny dětí spíše trvalá. Je zcela mylná představa, že se obezita nějak naráz "vyléčí" - tedy odstraní, i když zvláště u nižších stupňů to možné je. Ale každé zlepšení je jednoznačně pozitivní pro budoucí vývoj dítěte a snižuje riziko oněch všeobecně známých zdravotních komplikací, které obezitu doprovázejí. I proto je zásadně efektivnější prevence obezity než její následná léčba.
Jak jste spokojený s úspěchy vašich pacientů?
Úspěšnost léčby obezity je podstatně nižší než u většiny jiných dětských nemocí (např. astmatu). Prakticky u všech, kteří vydrží docházet do mé ambulance, dosáhneme "nějakého" zlepšení, tedy přinejmenším zastavení dosavadního negativního trendu a zhruba u 1/3 dosáhneme zlepšení o 1 obezitologické pásmo. Většina dětí však přichází až po 10. roce věku a to je jednoznačně pozdě.
Jak velkou roli hraje u dětské obezity genetika a nakolik na ní má vliv prostředí, v němž dítě žije?
Uvádí se, že se na obezitě podílí ze 40-70% genetická výbava. Ale to já vůbec nechci používat. V laicích to totiž vyvolává pocit, že za svou obezitu vůbec nemohou. Přitom je tímto faktem pouze myšleno, že geny ovlivňují naše nakládání s přijatou energií, naše pohybové vzorce, temperament a podobně. Skutečných genetických syndromů, které jsou ze své podstaty spojené s obezitou je zanedbatelné množství. V posledních několika desetiletích se zcela jistě nezměnil lidský genofond, ale vnější prostředí a naše chování.
V čem vidíte největší změnu v chování rodin malých dětí oproti minulosti?
Asi nejvíce v omezení spontánního pobytu dětí venku. Zčásti v důsledku obav rodičů a zřejmě z větší části nabídkou domácí elektronické zábavy, která je pro děti mimořádně přitažlivá a výrazně omezuje spontánní pohyb dětí. Na straně stravování došlo k nárůstu nabídky slazených nápojů pro děti od nejnižšího věku a mnoha sladkých tyčinek či vdolků, které si děti nakupují cestou do škol či ze školy, nebo přímo ve škole. Je to však jen část změn.
Pokud je dítě nemocné a musí brát pravidelně léky, jejímž vedlejším efektem je i přibírání na váze, do jaké míry má pak možnost svoji váhu ovlivnit?
Máte zřejmě na mysli systémové kortikoidy nebo část psychiatrických léků. Tam je to vždycky složité a je třeba to řešit individuálně. Omezit tento vliv lze částečně pečlivým dodržováním principů zdravé výživy, ale mnohdy je to už kvůli základnímu onemocnění prakticky nemožné.
Jak se stavíte k vyřazení určitých potravinových skupin z jídelníčku jako je dnes populární bezlepková dieta? Může například vyřazení lepku výrazně ovlivnit váhu dítěte?
To je jednoznačně módní záležitost daná záplavou internetových pseudoinformací. Pro každou eliminaci ve výživě dítěte bychom měli mít vždy racionální zdůvodnění podpořené opakovaným eliminačním a expozičním testem. Samotné vyřazení lepku ze stravy dítěte jeho váhu nezmění, tedy pokud nejde o strádajícího celiaka, kterému samozřejmě výživu a váhu zlepší (směrem vzhůru). Pokud ovšem někdo rozumí vyřazením lepku fakt, že místo rohlíků začne dítěti nabízet ovoce a zeleninu, tak mu jistě prospěje. Ale není to věc lepku.
Jak si myslíte, že se proměnil vztah lidí k jídlu obecně? Je pravda, že žijeme v době toxických potravin?
Výraz toxické potraviny je hloupý a destruktivní. Zcela zamlžuje význam slova toxický. Pro mne je toxickou potravinou např. muchomůrka zelená. Tečka. Některé potraviny můžeme zařadit mezi zdravější a jiné mezi méně zdravé či snad nezdravé. Není jasná hranice, důležitá jsou množství. Navíc třeba ořechy mohou být pro většinu zdravé a jiného mohou usmrtit alergickou reakcí. Celá diskuze na toto téma je většinou neodborná, afektovaná a vyjadřuje osobní názory místo vědecky ověřených faktů. Pokud však někdo dává přednost dražším a kvalitnějším potravinám zatíženým nižším stupněm průmyslového zpracování, konzervace či přidaných cukrů, tak tomu samozřejmě fandím.
Stojí za nárůstem počtu obézních dětí špatná strava a méně pohybu nebo lze najít i jiné příčiny, o kterých se příliš neví?
Hlavní příčiny byly popsány v předchozích odpovědích. Říkáme, že žijeme v tzv. obezitogenním prostředí, tedy v prostředí s nadbytkem potravin cenově dostupných pro drtivou většinu populace a prostředí s mnoha technickými vymoženostmi, které nám tzv. usnadňují život - rozuměj obírají nás o potřebu pohybu. Pro návrat ke zdravějšímu způsobu života je tedy zásadně nutná motivace. Motivace k tomu, abych jedl méně i když si finančně mohu dovolit více jídla a motivace k tomu, abych se více pohyboval i když to z pohledu zaměstnání nebo školy není v podstatě nutné.
Jaký je rozdíl mezi léčbou obézního dítěte a obézního dospělého, co se týče stravy nebo vhodného pohybu?
Jako pediatr se nezabývám obezitou dospělých, ale domnívám se, že řešení je ještě svízelnější než u dětí. Proto také je naprosto nejúspěšnější metoda u dospělých chirurgický zákrok na zažívacím traktu, tzv. bariatrická chirurgie. Mojí motivací je pomoct dětem a jejich rodinám, aby se tomuto řešení mohli v budoucnu vyhnout a na poli prevence přispět k tomu, aby děti žily aktivnější a zdravější život.
