Pálení žáhy

2. Příčiny vzniku pálení žáhy a možná rizika

Pálení žáhy (neboli pyróza) je poměrně velmi častý zažívací problém. Udává se, že jím někdy v životě trpí až 40% populace. V konečných fázích těhotenství v důsledku vyššího nitrobřišního tlaku a hormonálních změn se vyskytuje až u 70% žen. Jde o nepříjemný až palčivý nebo pálivý pocit za hrudní kostí, který vyzařuje z oblasti žaludku vzhůru a šíří se někdy až do krku, kde vyvolává kyselý až hořkokyselý pocit.

V mimulém článku o funkci trávicího systému jsme si vysvětlili, proč je v žaludku velmi kyselé prostředí. Pokud se agresivní kyselé žaludeční šťávy dostanou zpět do jícnu, který není svou stavbou na rozdíl od žaludku na tuto kyselost připravený, mluvíme o gastroesophageálním refluxu (GER). Pokud soustavný reflux vede k onemocnění, pak mluvíme o refluxní chorobě jícnu (GERD). Samotný výskyt refluxu neznamená ještě nemoc, neznamená poruchu. Ta je dána spíše jeho četností a intenzitou, jak si vysvětlíme dále. Pro úplnost je třeba zmínit, že kromě kyselého žaludečního refluxu existuje i méně častý zásaditý reflux, který obsahuje šťávy až z dvanáctníku a signalizuje složitější poruchu zažívacího traktu.

Jícen slouží k transportu potravy z úst do žaludku a před refluxem je chráněný hlavně přítomností dolního jícnového svěrače. Je to místo zesílené svaloviny v konečné části jícnu, která svým stahem uzavírá průsvit jícnu a brání zpětnému toku žaludečního obsahu. K uzavření napomáhá i průchod bránicí, což je plochý sval oddělující dutinu hrudní od břišní. Rovněž fakt, že se dolní jícnový svěrač nachází pod bránicí v dutině břišní přispívá k jeho lepšímu uzávěru, zvláště v situacích, kdy dochází ke zvýšení nitrobřišního tlaku, např. při kašli, při tlaku na stolici nebo při předklonu či zvedání břemen. Naopak působí celá řada vlivů, které tlak tohoto svěrače snižují a tím zhoršují uzávěr jícnu a zvyšují možnost vzniku refluxu a tím i jeho průvodního jevu pálení žáhy. Mezi dietní vlivy patří tučná a kynutá jídla, česnek, cibule, džusy, kofein a alkohol, dále jeho funkci zhoršuje kouření. Je i řada léků, které mají podobný nepříznivý vliv - např. theophylíny (např. Syntophyllin) a léky určené pro kardiaky (beta blokátory, nitráty, blokátory kalciového kanálu). Obezita přispívá vzniku refluxu změnou nitrobřišního uspořádání. Speciální situace nastává u kojenců, u kterých není dolní jícnový svěrač ještě zralý a proto je v této věkové kategorii reflux velmi častý.

Dolní jícnový svěrač samozřejmě nemůže být trvale stažený. Povoluje především při průchodu sousta jícnem. Avšak i mimo polykání dochází k pravidelným přechodným krátkým uvolněním svěrače, zvláště v první hodině po jídle. Tato povolení trvají přibližně 10 sec. To slouží hlavně k uvolnění napolykaného vzduchu ze žaludku. V této době také krátce a v nevelkém množství dochází k refluxu i u zdravých lidí. Znamená to tedy, že samotný fakt přítomnosti žaludečního obsahu v jícnu neznamená ještě poruchu. Jícen má očistné mechanismy, které ho do jisté míry chrání. Patří k nim hlavně peristaltické vlny, které obsah jícnu v pravidelných intervalech posouvají do žaludku, a pak polykané sliny, které kyselost neutralizují. Teprve když převáží agresivní vlivy nad obrannými, pak hovoříme o refluxu tzv. patologickém, tedy abnormálním. Ten je doprovázený nepříjemnými příznaky, především pálením žáhy a říháním. Závažnějšími příznaky jsou pak pocit váznoucího sousta za hrudní kostí nebo dokonce bolest vyvolaná polykáním sousta. Dlouhotrvající patologický reflux způsobuje závažnější stav nazývaný refluxní choroba jícnu. Bohužel nelze klást rovnítko mezi intenzitou vnímaného pálení žáhy a stupněm poškození jícnu.

Refluxní choroba jícnu může být omezená jen na jícen, kde vzniká chronickým drážděním zánět (refluxní esofagitida), dalším projevem může být zúžení jícnu, vznik vředu nebo krvácení. Závažným dopadem může být změna výstelky jícnu (Barretův jícen), kterou považujeme za tzv. prekancerózu, tedy stav, který hrozí zvratem ke zhoubnému bujení. Refluxní choroba jícnu má však i projevy mimo vlastní jícen. Může se projevovat zápachem z úst, chrapotem nebo astmatem a dalšími projevy na dýchacím ústrojí. Tyto mimojícnové projevy jsou typické zvláště pro dětskou populaci. U kojenců se může projevit jako dechové pauzy (apnoe), nádechový přízvuk (stridor), záněty středouší a velmi často astmatem. Vyskytuje se také často společně s poruchou dolních dýchacích cest (bronchomalacie). Výskyt kojeneckého GER kulminuje kolem 4. měsíce věku a do 1 roku většinou mizí.

Jaká vyšetření se provádějí při pálení žáhy a jak se diagnostikuje patologický reflux?

Základním přístupem je pečlivá anamnéza lékařem. Je potřebné přesně zmapovat historii potíží, jejich charakter a frekvenci, životní a stravovací návyky a rozpoznat rizika, která určují potřebu podrobnějšího vyšetření.

Vlastní existenci refluxu do jícnu lze nejlépe stanovit pomocí 24 hodinové pH-metrie. Toto vyšetření odhalí pomocí nosem do jícnu zavedené tenké sondy přesné odchylky v kyselosti a s pomocí určitých kriterií rozliší normální od abnormálních refluxů. Toto vyšetření však patří svou náročností mezi výběrové metody a používá se u komplikovaných nebo nejasných případů. Je možné jej provést i u kojenců.

Základním vyšetřením u dospělých zůstává endoskopické vyšetření horní části trávicího traktu. Při tomto vyšetření lze posoudit viditelné změny na sliznici nebo ve tvaru jícnu a umožňuje snadné odebrání malých vzorků tkáně (biopsie) k podrobnějšímu mikroskopickému vyšetření.

K dalším vyšetřovacím možnostem patří RTG vyšetření jícnu pomocí polykané baryové kaše, která zobrazí vnitřní část jícnu a jeho pohyblivost. Ke speciálnějším možnostem patří izotopové vyšetření a měření tlaku v jícnu (jícnová manometrie).

Kdy je pálení žáhy třeba považovat za závažné?

Vysvětlili jsme si, že pálení žáhy postihuje velkou část populace a že může jít o banální pomíjivý problém, ale i projev závažného onemocnění. Proto byla stanovena doporučení, kdy je nutné odborné vyšetření většinou doplněné endoskopií. Jde o pacienty starší 45 let, pálení žáhy trvající déle než 6 týdnů, neúspěch případně zkoušené léčby a přítomnost některého z alarmujících příznaků - hubnutí, zvracení krve, krev ve stolici - dehtovitá stolice, chudokrevnost, váznutí sousta v jícnu, bolest při polykání. Pokud nesplňujete tyto rizikové faktory, pak můžete využívat samoléčebných metod pomocí dietních opatření a využíváním volně prodejných léků proti překyselení žaludku (tzv. antacid). V úpornějších případech po konzultaci s praktickým lékařem můžete využít dalších lékových postupů bez přístrojového vyšetřování.

Kojenec nám nesdělí, že ho pálí žáha a proto je diagnostika v tomto věku specifická. Důležité je sledovat jeho chování, prospívání na váze a případné potíže dýchacího ústrojí. To všechno může hrát roli. Terapie je naopak dost podobná léčbě dospělých.

Podrobněji o léčebných možnostech pojedná poslední článek série o pálení žáhy.