(Originál: Immunity Types,
přeloženo s laskavým svolením CDC, Atlanta, USA)Odolnosti vůči infekčním nemocem se dosahuje přítomností protilátek proti této nemoci v lidském těle. Protilátky jsou bílkoviny produkované organismem za účelem neutralizace nebo likvidace toxinů nebo původců nemoci. Protilátky jsou specifické pro každou nemoc. Například - protilátky proti spalničkám ochrání osobu vystavenou spalničkám, ale nebudou mít žádný efekt při kontaktu s příušnicemi.
Existují dva typy imunity: aktivní a pasívní.
Aktivní imunita
Aktivní imunita vzniká tehdy, když vystavení původci nemoci spustí v imunitním systému produkci protilátek proti tomuto původci. K vystavení (expozici) tomuto mikroorganismu může dojít jednak v průběhu infekce danou nemocí (což vede k přirozené imunitě), nebo vpravením mrtvé či oslabené formy původce nemoci pomocí očkování (očkováním navozená imunita). V obou případech, pokud se imunní osoba dostane do kontaktu s infekcí v budoucnu, tak ji imunitní systém rozpozná a okamžitě začne produkovat protilátky potřebné k jejímu potlačení.
Aktivní imunita je dlouhodobá, někdy celoživotní.
Pasívní imunita
Pasívní imunita znamená, že osobě jsou podané protilátky proti nemoci, nejde tedy o produkci vlastním imunitním systémem.
Novorozené dítě získává pasívní imunitu od své matky skrze placentu. Pacient může také získat pasívní ochranu pomocí krevních produktů obsahujících protilátky, tzv. imunoglobulínů, které lze podat v případě potřeby okamžité ochrany před specifickou nemocí. Toto je také hlavní výhoda pasívní imunity - ochrana je okamžitá, zatímco aktivní imunita vyžaduje ke svému rozvoji dostatečný čas (obvykle několik týdnů).
Pasívní imunita však přetrvává pouze několik týdnů či měsíců. Pouze aktivní imunita je dlouhodobá.
Žádné komentáře:
Okomentovat